+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - OÁZA Říčany

  • Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Masarykovo náměstí 70, Praha, 25101

    (ve vzdálenosti 1,1 km od OÁZA Říčany)

    Barokní kostel se nachází v Říčanech a z původní gotické stavby se zachovaly přízemí boční věže. Původní gotický kostel byl vystavěn na počátku 18. století. Marie Pachmajerová do věže nechala zhotovit sochy svatého Petra a Pavla.
  • Zřícenina Říčany

    Zřícenina Říčany

    Praha, 25101

    (ve vzdálenosti 1,5 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na nevysokém ostrohu obtékaném Říčanským potokem poblíž náměstí v Říčanech ve Středočeském kraji. Říčanský hrad patřil k nejhonosnějším šlechtickým sídlům u nás. Z rozsáhlého hradu se dochovala severní a západní zeď hradního paláce se sdruženými okny a zbytek nároží hranolové věže, z někdejších hradeb, příkopů a valů prakticky nic nezůstalo. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl vybudován ve 2. polovině 13. století a stal se sídlem rodu Říčanských z Říčan. Za husitských válek byl hrad v roce 1420 obléhán a dobyt. Po polovině 15. století ztrácel hrad význam, tehdejší majitelé Trčkové z Lípy jej neužívali a počátkem 16. století jej nechali zpustnout. V roce 1544 se hrad poprvé uvádí jako pustý.

  • Zámek Průhonice

    Zámek Průhonice

    Průhonice, 25243

    (ve vzdálenosti 7,4 km od OÁZA Říčany)

    Pseudorenesanční zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem potoka Botiče v Průhonicích ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt se čtyřpatrovou hranolovou věží, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. V západním křídle zdobí zámek arkády. K hlavní zámecké budově přiléhá tzv. Malý zámek, který vznikl přestavbou pivovaru. Součástí zámeckého areálu se stal i původní románský kostelík. Rozlehlý zámecký areál obklopuje zámecký park z 19. století, který je jedním z největších a nejcennějších přírodně krajinářských parků v Evropě a jedním z nejvýznamnějších děl evropské zahradní architektury. Na zámku je k vidění pamětní síň hraběte A. E. Sylvy Tarouccy. Romantický vzhled zámeckého areálu byl často předmětem zájmu filmařů a vytvořil kulisu v řadě našich především pohádkových filmů.

    Na místě dvora při románském kostelíku byla postavena tvrz, která byla počátkem 16. století rozšířena o mohutnou věž a vnější opevnění a pak se již označovala jako hrad. Za Zapských ze Zap byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 18. století upraven a barokně rozšířen a počátkem 19. století klasicistně rozšířen. Dnešní podobu zámek získal v 90. letech 19. století, kdy jej hrabě Arnošt Emanuel Sylva Taroucca nechal přestavět ve stylu tzv. české renesance. V roce 1920 vykoupil zámecký areál stát, po roce 1945 byl svěřen do správy Botanického ústavu ČSAV.

    Zámek jako takový je sice veřejnosti nepřístupný, ale v přízemí je stálá výstava o hraběti Sylva Taroucovi a o historii zámku a parku, která je veřejnosti volně přístupná.

    Otevírací doba leden až březen 8.00-17.00 h duben až říjen 7.00-19.00 h listopad až prosinec 8.00-17.00 h

  • Zámek Štiřín

    Zámek Štiřín

    Kamenice, 25168

    (ve vzdálenosti 8,4 km od OÁZA Říčany)

    Na místě středověké tvrze nechali Salmové v 18. století vybudovat zámek. Od roku 1870 patřil zámek průmyslníku Františku Ringhofferovi. Dnešní podobu zámek získal kolem roku 1900, kdy byl upraven podle projektu architekta J. Stibrala. V současné době slouží zámek jako luxusní ubytovací zařízení. Pozdně barokní zámek je půvabnou dominantou vsi Štiřín ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou. V severozápadním bočním křídle je kaple z roku 1775 zdobená freskami. V přilehlém parku je golfové hřiště.

  • Starý Zámek ve Škvorci

    Starý Zámek ve Škvorci

    Škvorec, 25083

    (ve vzdálenosti 8,9 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek, dnes označovaný jako Starý zámek, stojí na skalnaté ostrožně na okraji obce Škvorec ve Středočeském kraji. Zámek tvoří patrový barokní východní trakt s gotickou věžovitou vstupní bránou a brankou pro pěší, která je přístupná po kamenném mostě přes bývalý příkop. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz byla vybudována v letech 1262 – 1279. Ve 14. století byla tvrz rozšířena na hrad. V 1. polovině 16. století byl hrad za Zikmunda ze Smiřic přestavěn na renesanční zámek. Smiřičtí jej pak vlastnili do roku 1621, kdy jim byl zámek zkonfiskován, škvorecký zámek pak získal Albrecht z Valdštejna, který však zámek brzy prodal Lichtenštejnům, kteří zůstali jeho majiteli až do 20. století. V roce 1639 byl původní zámecký objekt téměř zničen Švédy a teprve v roce 1710 byl obnoven jako čtyřkřídlý barokní zámek. Od konce 18. století zámek opět značně chátral a v letech 1860 – 1884 byla dokonce zbořena tři křídla. V současné době je zámecký objekt značně zpustlý.

  • Hvězdárna Ondřejov

    Hvězdárna Ondřejov

    Ondřejov, 25165

    (ve vzdálenosti 11,6 km od OÁZA Říčany)

    Na vrcholku Žalov stojí hvězdárna založena r. 1905 J. Fričem. Dnes je v hvězdárně observatoř a patří Astronomickému ústavu AVČR. V areálu hvězdárny je ve strarých secesních objektech Astronomické muzeum V Šafaříka. V nové hvězdárně je umístěn jeden z největších dalekohledů v Evropě. Hvězdárnu obklopuje park se vzácnými dřevinami.

  • PENČICKÉ ÚDOLÍ

    PENČICKÉ ÚDOLÍ

    Hradec 1, Jevany, 28166

    (ve vzdálenosti 11,7 km od OÁZA Říčany)

    Nádherné údolí se zbytky mlýna, pily, šindelky a flokárny v na pohled nedotčené krajinné scenérii.
  • Zámek Pyšely

    Zámek Pyšely

    Pyšely, 25167

    (ve vzdálenosti 11,8 km od OÁZA Říčany)

    Pyšelský zámek  z 16. století je původně renesanční stavba s psaníčkovou výzdobou. Vystřídala se zde celá řada majitelů zámku i panství. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel, k dalším významným osobnostem patří Karel Mračský z Dubé, královský rada a nejvyšší sudí, František Antonín Halleweil, který se zasloužil přímluvou u císaře Leopolda I, aby Pyšely obdržely v roce 1703 statut města a do znaku Pyšel daroval část ( orlí křídlo ) ze svého hraběcího erbu.

    Zámek dnes slouží jako domov pro seniory.

  • Stará Hostivař

    Stará Hostivař

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 12,0 km od OÁZA Říčany)

    Hostivař je připomínána poprvé v roce 1068, kdy synové Břetislava I. (Břetislav, Konrád a Jaromír) se svými věrnými položili se táborem na lukách u Hostivaře. Hostivař byla tvrzí. V tu dobu náležela Vladykovi Hroznatovi, přešla pak do rukou kapituly Vyšehradské. Dále patřila Vítkovi z Hostivaře a po mnohých dalších majitelích roku 1783 byla odevzdána nejvyššímu purkrabímu českému. Od roku. 1860 byla majetkem českého království.

    Z historické doby zůstal tu dvůr Hostivař, kterýž je přestavěn ze zmíněné tvrze, dále prostá sice, ale prastará stavba románského kostelíka Stětí sv. Jana Křtitele, asi z 11. století. Skládá se z polokruhové, konchou sklenuté apsidy a z obdélníkové lodi s rovným stropem. Zdivo je hladké. Na severní straně lodi je pozdější gotický vchod, který je zazděný náhrobním kamenem. V 18. století bylo zazděno v apsidě původní románské okénko a vybourána dvě nová okna barokního tvaru, roku 1893 však opětně obnoveno původní. Roku 1864 byla původní střecha lodi (s vysokými štíty) snížena a na ní postavena vížka se dvěma zvonky a místo nevkusného oltáře byl dán v roce 1893 nový nízký oltář románský, s velkým křížem nad tabernakulem a se soškami po stranách.

    Stará Hostivař je od roku 1993 chráněnou památkovou zónou.

  • Zlenice (Hláska)

    Zlenice (Hláska)

    Čerčany, 25722

    (ve vzdálenosti 12,2 km od OÁZA Říčany)

    Severovýchodně od Týnce nad Sázavou se rozkládá zřícenina Zlenice častěji nazývána Hláska. Hrad byl postaven na počátku 14. století a v 15. století byl dobyt a zničen.

    V termínu 21. 7. - 12. 8. 2007 bude v areálu hradu Zlenice probíhat již 3. ArcheoCamp, tentokrát kromě záchranného archeologického průzkumu pod vedením T. Durdíka (ARÚ AV ČR) a V. Kašpara (Archaia Praha) zaměřený i na konzervační práce v jádru hradu.

    Krádež ve skladu Sdružení Zlenice! Dne 26. 6. 2007 byl vykraden sklad Sdružení Zlenices připraveným vybavením na letní Archeo Camp. Pokud můžete pomoci, kontaktujte prosím správce na tel. 603 991 619.

    4. srpna se na hradě Hláska (Zlenice) a v Poddubí koná Dětský den! Další informace naleznete na stránkách sdružení pro ochranu kulturního dědictví

  • Nový Hrad v Kunraticích

    Nový Hrad v Kunraticích

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 13,8 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina hradu Nový hrad se nachází v Kunratickém lese na skalnatém ostrohu nad Kunratickým potokem v Praze 4. Z hradu se do dnešních dnů dochovala přízemní část paláce (nyní v podobě suterénu), malé zbytky věže, hradeb a příkop. Od roku 1934 vede přes hradiště trasa známého běžeckého závodu Velká kunratická. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal v letech 1411 – 1412 postavit král Václav IV. V roce 1420 byl Nový hrad dobyt, vypálen a pobořen. Poté již hrad nikdy nebyl obnoven. Hradní zříceniny byly postupně rozebírány na stavební materiál a část byla úmyslně zlikvidována v roce 1881.

  • Stará Dubá

    Stará Dubá

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 13,8 km od OÁZA Říčany)

    Hrad je evidován jako zřícenina, avšak můžete zde spatřit zachovalý sídlištní komplex. Hrad sloužil především šlechticům, ale svým charakterem je srovnáván s hrady královskými. Hrad pochází z 13. století, kdy jej nechal vystavět Ondřej z Dubé. Hrad byl spojen s podhradním městečkem Odranec v jeden celek. Od roku 1648 je hrad popisován již jako zřícenina. Je volně přístupný a to buď přes historické městečko Odranec, nebo z Hvězdnic. Raně gotický hrad založili ve 2. polovině 13. století Benešovicové, kteří se pak psali z Dubé. Počátkem 15. století byl hrad sídlem loupeživého rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto hrad v roce 1404 dobylo vojsko zemské hotovosti. V roce 1466, kdy byl hrad Dubá majetkem Bohuše Kostky z Postupic, hrad oblehlo a rozbořilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Z této rány se hrad již nevzpamatoval, majitelé neměli o jeho obnovu zájem, a proto zůstal ve zříceninách. V roce 1525 se hrad uvádí jako pustý. Název Stará Dubá se poprvé objevuje v roce 1648. Zříceniny hradu Stará Dubá stojí na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy západně od Chocerad na Benešovsku ve Středočeském kraji. Z poměrně rozsáhlého hradu vysoké kvalitativní úrovně se mnoho nedochovalo. Do dnešních dnů se zachovalo především zdivo velké budovy na bývalém hradním nádvoří, zbytky ohradní zdi, torzo hradní kaple sv. Klimenta a zadní část zdiva čtyřkřídlého paláce s okenním otvorem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Zámek Kostelec nad Černými Lesy

    Zámek Kostelec nad Černými Lesy

    Kostelec nad Černými Lesy, 28163

    (ve vzdálenosti 14,3 km od OÁZA Říčany)

    Renesanční zámek se nachází v Kostelci nad Černými lesy na Kolínsku ve Středočeském kraji. Jádrem rozsáhlého zámeckého areálu je čtyřkřídlý dvoupatrový objekt uzavírající nádvoří, v nárožích doplněný o polygonální věže, obklopený příkopem a valem. Krytá chodba spojuje zámek s goticko-renesanční zámeckou kaplí sv. Vojtěcha z let 1568 – 1569 s původním hodnotným zařízením. Směrem k městu je čtyřkřídlé předzámčí s věží a vstupní bránou. Do brány zdobené sgrafity s bosovaným portálem vede přes příkop kamenný most s barokními vázami. Původní gotický hrad založil zřejmě ve 13. století panovník, koncem 15. století jej drželi Slavatové z Chlumu a Košumberka, za kterých byl hrad výrazně přestavěn. V roce 1547 byl hrad zkonfiskován Ferdinandem I. a po požáru v roce 1549 přestavován dvorskou hutí na lovecký zámek. Rozestavěný objekt koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic, který zámek dokončil. V letech 1626 – 1933 byl zámek majetkem Lichtenštejnů, od kterých jej převzal stát pro vysokou lesnickou školu.

  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích

    Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích

    Tismice, 80802

    (ve vzdálenosti 14,3 km od OÁZA Říčany)

    Tismice, poprvé připomínané v roce 1295, vznikly na křižovatce důležitých cest jihozápadně od Českého Brodu. Stáří obce, sahající hluboko před rok prvního písemného zápisu, dokládá zejména zdejší trojlodní románská bazilika Nanebevzetí P. Marie z konce 12. století. Jde o jednu z nejcennějších památek románské sakrální architektury u nás. Dochovala se prakticky v původním stavu, jen s pozdějšími drobnými úpravami. Je neomítnutá, postavená ze světle hnědého pískovcového kvádříkového zdiva, se dvěma hranolovými barokně zastřešenými věžemi v hladkém průčelí a třemi apsidami. Na hlavní barokní oltář z roku 1755 byla umístěna gotická socha Madony z doby kolem roku 1420.

  • Zámek Dolní Břežany

    Zámek Dolní Břežany

    Dolní Břežany, 25241

    (ve vzdálenosti 14,5 km od OÁZA Říčany)

    Renesanční zámek stojí uprostřed vsi Dolní Břežany ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový čtyřkřídlý objekt kolem čtvercového nádvoří, nad hlavním vstupem se tyčí čtyřpatrová hranolová věž. Zámek má sdružená renesanční okna. Směrem do návsi vybíhá zámecká kaple. Za zámkem je park s altánem z 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Kolem roku 1600 byl vybudován renesanční zámek, ke kterému byla v letech 1885 – 1887 přistavěna pseudorománská kaple sv. Maří Magdaleny. Při zámeckých úpravách v roce 1901 byla přistavěna lodžie.

  • Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 14,9 km od OÁZA Říčany)

    Je nejstarší budovou ve městě a byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v 1. polovině 13. století . V průběhu 17. a 18. století byl kostel několikrát opravován a barokizován. K jižnímu boku byla přistavěna kaple sv. Anny. Zajímavostí kostela je, že věž stojí mezi kněžištěm a lodí. Díky této architektonické zajímavosti a krásnému gotickému oltáři zde v roce 1983 natáčel režisér Miloš Forman několik scén pro film Amadeus. Prohlídka kostela je možná po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Pivovar Kostelec

    Pivovar Kostelec

    Českobrodská 17, Kostelec nad Černými Lesy, 28163

    (ve vzdálenosti 14,9 km od OÁZA Říčany)

    V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Součástí muzea se postupně stává i sbírka keramiky a výtvarného umění s pivovarskou a hostinskou tematikou.

    Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2008.

    Součástí areálu pivovaru je osmiboká budova žentourového mlýnu. Objekt mlýnu s příslušenstvím je ojedinělou stavební a technickou památkou. Mimořádně pozoruhodný je hlavní krov.

    Pořádání svateb (dle motta: „od oddání po přespání“), rautů, oslav, pikniků a firemních večírků. Pivovarská restaurace, pivovarské muzeum, rauty v exkluzivním prostředí (prvorepubliková restaurace, žentourový mlýn, sladovnická humna, pivovarské sklepy, industriální hala …), stylové ubytování na zámku, pivovarské lázně, tenisový kurt, odborné degustace piv a jídel, noční prohlídky s ochutnávkami… Možnost uvaření svého vlastního piva (cca 100 litrů) na technologii z přelomu 19. a 20. století na ruční pohon. Přijedeme kamkoliv, připravíme cokoliv.

  • Hrad Zbořený Kostelec

    Hrad Zbořený Kostelec

    Zbořený Kostelec 105, Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 15,0 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina královského hradu v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou. Počátky jeho dějin nejsou doloženy, avšak s prvními písemnými záznamy se setkáváme již od roku 1280. V současnosti se na řadě koná řada kulturních akcí, jejichž seznam naleznete přímo na webých stránkách této památky níže.

  • Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 15,0 km od OÁZA Říčany)

    V Jílovém u Prahy stála radnice už v době pozdně gotické. Po požáru pozdější renesanční radnice v roce 1636 byli měšťané dlouho bez budovy městské samosprávy. V roce 1724 stála již radnice v nynější podobě. V roce 1854 přistavěla obec k věži vedlejší budovu a v roce 1855 vězení. Prohlídka radnice i šatlavy je možná pouze po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Zámek Jirny

    Zámek Jirny

    Jirny, 25090

    (ve vzdálenosti 15,2 km od OÁZA Říčany)

    Zámecký objekt najdeme západně od obce Jirny. O vzhledu původní tvrze a starého zámku se nedochovalo téměř nic. Zadlužený objekt koupil v dražbě Jan Koc z Dobrše a po jeho smrti roku 1795 byl prodán tereziánskému Ústavu šlechtičen v Praze. V průběhu let se vystřídalo několik majitelů. V roce 1805 koupil objekt bohatý podnikatel Jakub Veith a daroval ho své dceři Kláře. Klára společně s manželem Martinem Wagnerem dali vystavět v letech 1844-47, novou dvoupatrovou budovu s věží, štíty, cimbuřím a jinými atributy rytířské pseudohistorie. V blízkosti zámku založili park o rozloze 11 ha, doplnili třemi rybníky, velkým počtem cizokrajných stromů a bohatou faunou. V roce 1855 postavil architekt Ignác Vojtěch Ullman nové křídlo, v němž se mísí romantická gotika se stejně romantickou renesancí. Interiéry vyzdobil malíř Josef Navrátil (rytířský sál, ložnici, salón, knihovnu). Za nejzdařilejší je považován tzv. alpský pokoj, který navozuje iluzi vyhlídkové terasy s pohledem na Solnou Komoru. Po požáru v roce 1940, prošla většina maleb restaurováním. V roce 1948 bylo panství znárodněno, původním majitelům rodině Zubrových vrátili zdevastované panství v roce 1991.

  • Štola sv. Josefa

    Štola sv. Josefa

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 15,2 km od OÁZA Říčany)

    Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m).
  • Kaple sv. Václava v Lázních

    Kaple sv. Václava v Lázních

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 15,6 km od OÁZA Říčany)

    V okrajové části města Jílové u Prahy, zvané Lázně, stojí kaplička sv. Václava, u které vytéká pramen, podle staré pověsti s léčebnými schopnostmi. Nad pramenem byla vystavěna kaplička ze dřeva, později zděná, dole klenutá a nahoře upravená jako kostelíček. Kaple není běžně přístupná. Přístupná pouze během Dnů evropského dědictví a kulturní akce Svatováclavské léto.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Poříčí nad Sázavou, 25721

    (ve vzdálenosti 15,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Petra a Pavla vás určitě zaujme svým vzhledem a siluetou už při průjezdu obcí. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný, což je u dominanty obce jistě škoda. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

  • Zámek Komorní Hrádek

    Zámek Komorní Hrádek

    Chocerady, 25724

    (ve vzdálenosti 16,2 km od OÁZA Říčany)

    Původně se hrádek nazýval Veselé a byl postaven jako nástupce hradu Čejchanova, který byl pro nevýhodnou polohu dobyt a jeho zbytky můžeme najít cca 200m pod zámkem. Komorní Hrádek postavil roku 1412 vyšehradský purkrabí Racek Kobyla z Dvorců. Za poděbradských válek byl hrad poničen a jako pustý prodán Jaroslavu ze Šelmberka a Kosti. Jaroslav byl nejvyšším komorníkem Českého království a odtud pochází i pozdější název Komorní Hrádek. Roku 1554 získal hrad Jan z Valdštejna, který ho přestavěl na renesanční zámek a v držení Valdštejnů byl až do roku 1733, kdy se dostává do držení rodu Khevenhüller-Metsch kde také zůstal až do znárodnění v roce 1945. Poté byl předán do užívání armády a vojskům ministerstva vnitra a později, kromě armádní a policejní funkce, byl využíván i jako občasné sídlo vládních špiček. Tento stav trvá dodnes. V současnosti je zde školící a vzdělávací středisko ministerstva obrany. Zámek je tedy pro veřejnost přístupný pouze ve dnech otevřených dveří (září a duben - den památek). Pro zájemce o návštěvu mimo udané termíny je vhodné se předem ohlásit.
  • Tvrz Mrač

    Tvrz Mrač

    Poříčí nad Sázavou, 80005

    (ve vzdálenosti 17,0 km od OÁZA Říčany)

    V Mrači existovala celkem tři feudální sídla. Nejstarší tvrz, ze které se dochovalo (v lese na návrší nedaleko mladší tvrze) pouze tvrziště, vznikla ve druhé polovině 13. století, druhá tvrz, která je velmi zachovalá a ve které se dosud bydlí, vznikla na konci 14. století a dále zde najdeme zámek, který byl postaven před rokem 1709. Barokní zámek však záhy zpustl-již kolem roku 1727. Dnes v areálu nalezneme: tvrziště v lese, zachovanou tvrz, zbytky zámku nedaleko tvrze. Aktivitám spojeným se pozůstatky areálu věnuje Skupina historického šermu MRAČTÍ

  • Kostel Zesnutí sv. Bohorodice v Praze

    Kostel Zesnutí sv. Bohorodice v Praze

    Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 17,0 km od OÁZA Říčany)

    Na II. obecním olšanském hřbitově je ruský pravoslavný kostelík, postavený v pskovsko-novgorodském stylu 16. st. Je obklopen hroby ruských porevolučních emigrantů, mezi nimi i hrob českého politika Karla Kramáře, velkého rusofila a jeho ženy Naděždy, která dala kostelík postavit v letech 1924 - 25 za vydatné podpory českého agrárního politika Antonína Švehly.

    Tento chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice je unikátní památkou ruské architektury a malířství. Vnější i vnitřní výzdobu navrhl světové proslulý ruský malíř a grafik Ivan Jakovlevič Bilibin a jeho syn malíř Aleksandr Ivanovič Bilibin. Pravoslavný oltář (ikonostas) byl zhotoven podle návrhu prof. Vladimíra Brandta. Pod zvonicí je vchod do krypty zasvěcené sv. Sofii. Na levé straně u vchodu je kamenná deska a bílý dřevěný osmiramenný kříž z r. 1928, základní kámen k nerealizovanému pomníku Věrnému ruskému vojínu.

  • Čestná pohřebiště na Olšanech

    Čestná pohřebiště na Olšanech

    Vinohradská 153, Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 17,1 km od OÁZA Říčany)

    Čestná pohřebiště na Olšanech nebo Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm. Hřbitovy mají rozlohu 50,2 hektarů a bylo na nich pohřbeno kolem 2 000 000 mrtvých. Olšanské hřbitovy jsou Národní kulturní památkou díky bohatému souboru náhrobků a značnému duchovnímu významu. Olšanské hřbitovy rozděluje ulice Jana Želivského na dvě části, které tvoří dvanáct hřbitovů. V areálu hřbitovů jsou také pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády z druhé světové války. Na území Olšanských hřbitovů je pohřbena řada významných osobností. Na území dnešních hřbitovů bývala osada Olšany a v roce 1394 je tu uváděn statek s vinicí, jež byl majetkem kláštera. Po zániku kláštera se v držení osady střídali majitelé. V roce 1679 byla rozlehlá zahrada statku prodána Starému Městu k pohřbívání mrtvých, jež zemřeli při morové nákaze. V roce 1682 tu byla postavena kaple svatého Rocha, svatého Šebestiána a svaté Rozálie. Po zrušení olšanského kostela v roce 1842 se tato kaple stává kostelem Povýšení svatého Kříže. Na hřbitově se ukládali mrtví i při další morové epidemii v roce 1715 až 1716. V roce 1786 byl tento morový hřbitov prohlášen za veřejný. Hřbitov byl úměrně s růstem Prahy rozšiřován. Dnes mají Olšanské hřbitovy tři vstupy.
  • Železniční viadukt Žampach

    Železniční viadukt Žampach

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 17,1 km od OÁZA Říčany)

    Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
  • Kostel sv. Martina ve Vyšehořovicích

    Kostel sv. Martina ve Vyšehořovicích

    Vyšehořovice, 83194

    (ve vzdálenosti 17,2 km od OÁZA Říčany)

    Několik století existující farnost ve Vyšehořovicích byla v r. 1665 zrušena a převedena k Bříství. Navíc v r. 1677 vyhořel společně s kamennou zvonicí i původní románsko-gotický kostel sv. Martina a zanikl. Teprve v r. 1761 byla zdejší farnost opětovně obnovena, následovalo poboření části původního vyhořelého kostela a výstavba nového kostela (1769-1770). Nynější kostel je jednoduchá barokní stavba z vnějšku beze všech ozdob. Uvnitř jsou stěny rozčleněny pilastry s vypuklými, kolmo rýhovanými hlavicemi nesoucími římsoví. Presbytář i loď mají plackové klenby. Hlavní oltář s nízkou, tabernákl nepřevyšující hořejší částí, po stranách branky, na nichž jsou barokní sochy sv. mučedníků Jana a Pavla. Nad oltářem je barokní rámec anděly nesený, v něm obraz z XVIII. století na plátně: sv. Martin na koni odsekává kus pláště žebrákovi. Barokní kazatelna - na řečništi jsou reliéfy sv. evangelistů, na stříšce nejvýše je socha Pana Ježíše a při okrajích dva andílci, z nichž jeden drží berlu, druhý dvojitý kříž. Oltář i kazatelnu zhotovil r. 1776 řezbář František Adámek z Benátek. V bočním oltáříku v lodi jsou barokní sochy sv. Václava a sv. Víta z 18. stol. Kostel je obklopen malým dodnes funkčním hřbitovem, sousedí s areálem bývalé fary (dnes Obecním úřadem) a další významnou Vyšehořovickou památkou – gotickou zvonicí.

  • Dům Josefa a Karla Čapka

    Dům Josefa a Karla Čapka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 17,2 km od OÁZA Říčany)

    Rodiče bratří Čapků přišli do Prahy z Úpice v r. 1907. Původně bydleli v tmavém bytě v Říční ulici na Malé Straně. V r. 1920 bratři vstoupili do Stavebního družstva městských úředníků, které stavělo domy pod vinohradskou vozovnou. Podle plánů architekta Ladislava Machoně postavila vinohradská stavební firma Radima Matolína v letech 1923 - 24 dvojvilu, kde měl každý z bratrů vlastní branku z ulice. Dům byl navržen a postaven ve střízlivém "národním stylu" pozdní kotěrovské moderny. Uvnitř vily jsou zrcadlově položené dva menší byty. V roce 1925 se do vily nastěhoval Josef Čapek s manželkou Jarmilou a dcerou Alenou a Karel Čapek, který si k sobě vzal svého ovdovělého otce MUDr. Antonína Čapka. Po svatbě s Olgou Scheinpflugovou nechal vestavět do obou částí půdy mansardu, kterou Josef používal jako ateliér.

  • Hrad Týnec nad Sázavou

    Hrad Týnec nad Sázavou

    Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 17,5 km od OÁZA Říčany)

    Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a v 15. století k němu postaveno větší opevnění. V roce 1654 zachvátil hrad požár. Po té hrad prodělal obsáhlé opravy. Dnes můžete uvnitř vidět stálou galerii a hradní věž je též zpřístupněná.
  • Zřícenina kostela sv. Martina

    Zřícenina kostela sv. Martina

    Vyšehořovice, 83194

    (ve vzdálenosti 17,5 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv.Martina je nejstarší zachovanou stavbou ve Vyšehořovicích. Byl založený vyšehradskou kapitulou počátkem 14. století a vysvěcen r. 1329. Kostel náleží do období přechodu mezi románským a gotickým slohem. Z původního kostela se zachovala pouze malá část ve zřícenině. Kostel sv. Martina v původní podobě sestával ze čtvercového presbyteria, klenutého křížovou klenbou bez žeber a z obdélné plochostropé lodi, dnes až na malý zbytek zbořené. Původní výklenek se zachoval ve východní stěně presbyteria. Ve vrcholu východního štítu se také zachovala kamenná deska s vytesaným otvorem ve tvaru kříže, který osvětloval spolu s dalšími dvěma okénky půdní prostor. Přestavby kostel prodělal v období vrcholné gotiky. V období gotiky také k jižní zdi lodi přistavěli věž, zapojenou nyní do barokního kostela vedle. V pozdní gotice či rané renesanci došlo rovněž k další přestavbě samotného kostela, což můžeme pozorovat na jižní stěně presbyteria. Byl zvětšen okenní otvor a do něj osazeno nové neprofilované ostění ve tvaru hrotitého oblouku. Kostel vyhořel společně s kamennou zvonicí r. 1677 a zanikl.

  • Zřícenina zvonice Vyšehořovice

    Zřícenina zvonice Vyšehořovice

    Vyšehořovice, 83194

    (ve vzdálenosti 17,5 km od OÁZA Říčany)

    Pravděpodobně ve druhé polovině 15. stol. vznikla významná třetí středověká stavba Vyšehořovic - pozdně gotická zvonice, stojící západně od kostela sv. Martina v zahradě barokního statku. Goticko-renesanční zvonice čtyřboké mohutné stavení s velkými gotickými hrotitými okny a atikou, jediná tohoto typu v Čechách, je dnes již zcela zpustlá. Věž je vyzděná z místního pískovce, přízemí osvětlovala tři obdélná okénka s pískovcovými ostěními z jednoho kusu. Celkově nelze zvonici datovat přesněji, jen obecně do druhé poloviny 15. stol. Obdélný tvar jejího půdorysu zřejmě souvisí s počtem zvonů. Tím je zároveň zřejmé, že starší věž při kostele této potřebě již nestačila. Při renesanční přestavbě dostala zvonice nové ukončení - atikou, vyzděnou z drobnějšího kamene a členěnou lisenami. Byla opatřena i kamenickou výzdobou, z níž zbyla jen pod věží volně ležící pískovcová pinie. Odvodnění zajišťovalo úžlabí, ústící otvorem v jižní straně uprostřed. Z téhož drobného materiálu jako atika byl v této době také vyzděn sklep. Na omítce jsou stopy bývalé sgraffitové rustiky. Zvonice fungovala až do r.1677, kdy vyhořela a stala se zříceninou.

  • Vršovický zámeček Rangherka

    Vršovický zámeček Rangherka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 17,6 km od OÁZA Říčany)

    Před několika staletími zde byla Štočkovská vinice při viničné usedlosti zvané Špendlikářka. Kolem roku 1776 se v Praze usadil italský obchodník z Lombardie Josef Rangheri, jehož koníčkem bylo hedvábnictví. Ten se zasloužil o pražské značně upadající hedvábnictví zejména tím, že nechal obnovit vysadbu stromů moruší v hradebních příkopech a zasadil moruše i v dalších lokalitách na pozemcích dnešních Vinohrad.

    Po jeho smrti v díle pokračoval jeho syn Jindřich Rangheri, který zakoupil velký pozemek nad kostelem sv. Mikuláše ve Vršovicích spolu s usedlostí Špendlíkářkou. Po roce 1842 zde nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s dvěma nízkými hranolovitými věžemi na západní straně, kde byly zařízeny síně pro pěstování bource morušového. V sousedství postavil ještě jednu menší budovu a při nich morušový sad. Objekty byly nazývány podle majitele Rangherka. Po jeho smrti dědicové objekty prodali, majitelé se střídali až roku 1882 vše zakoupila vršovická obec, vykácela morušový sad a založila Heroldovy sady, pojmenované po významném vršovickém starostovi JUDr. Josefu Heroldovi.

    V letech 1899 - 1900 byly budovy Rangherky přestavěny v jednotném novorenesančním stylu. Věže západního průčelí byly odstraněny, čelní budovy stavebně spojeny a uprostřed hlavního průčelí vznikla zdobená šestiboká věž s altánem. Touto přestavbou začal objekt připomínat zámeček. Na svahu před hlavním průčelím vznikl park, kterým vede k budově schodiště. V průběhu času bývala v budově škola, různé úřady a zejména vršovická radnice, která zde sídlila až do roku 1974. Tento historický objekt, známý především svou svatební síní, slouží v současnosti občanům Prahy 10.

  • Hradiště a keltské oppidum Závist

    Hradiště a keltské oppidum Závist

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 17,8 km od OÁZA Říčany)

    Hradiště Závist je největším keltským oppidem - městem v Čechách a od roku 1989 Národní kulturní památkou. Pozůstatky hradiště najdeme v jižní části Prahy, na pravém břehu řeky Vltavy a naproti Zbraslavi. Hradiště se skládá ze dvou částí a to vrchu Hradiště a Šancí, jež jsou odděleny Břežanským údolím. Po hradišti byl vyznačen prohlídkový okruh. Oblast hradiště byla osídlena již od doby bronzové. První keltové se tu usídlili v první polovině 6. století př.n.l. a v těchto místech pobývali do počátku 1. století př.n.l. Nejstarší osídlení a opevnění bylo na návrší. Opevnění tvořily tak zvané vlčí jámy, příkop vylámaný ve skále a palisáda. Pak bylo hradiště na dvěstě let opuštěno, než přišli další keltové. V jihozápadní části podhradí vybudovali dubovou palisádu a opevnění posílili. V polovině 2. století př.n.l. bylo hradiště postaveno znovu od základů. Vzniklo dokonalejší a větší oppidum. Hradbu tvořily strmé sypané valy a na jejich vrchu byla palisáda a s protějším kopcem Šance tvořily jeden ochranný štít. Největší rozlohu 118 ha mělo oppidum ve 2. století př.n.l. V 1. století bylo oppidum napadeno a obsazeno germánskými válečníky. Germánské obyvatelstvo tu sice žilo, ale sídlo ztrácelo svůj význam. Byly tu objeveny stopy i po osídlení slovany v 7. století. Jako poslední důkaz o osídlení zdejšího hradiště je slovanské pohřebiště z první poloviny 10. století. Oppidum bývalo významným obchodním, řemeslným a obranným střediskem keltů. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a zbytky skla. V oppidu byla postavena akropole s vlastním opevněním, což byla luxusnější část města. Bylo tu postaveno několik kamenných staveb a ve středu akropole stála keltská svatyně. Úbočí kopce bylo rozděleno terasami s obytnými domy a dílnami řemeslníků.
  • Kostel sv. Mikuláše v Praze-Vršovicích

    Kostel sv. Mikuláše v Praze-Vršovicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 17,8 km od OÁZA Říčany)

    Původně stála na dnešním Vršovickém náměstí románská kaple, zasvěcená v roce 1028 Maří Magdaleně. Jméno Sv. Mikuláše nese tento kostel od gotické přestavby a rozšíření v roce 1374. V roce 1704 byl kostel rekonstruován v barokním slohu a v roce 1894 byla chrámová loď prodloužena v neobarokním stylu a byl opatřen novým průčelím. Změnil se i interiér, v němž byly instalovány nové varhany. Naposledy byl kostel sv. Mikuláše rekonstruován v roce 1973. Ve věži jsou dva zvony a to z r. 1511 (od mistra Bartoloměje) a z r. 1671 s českým nápisem od zvonaře Mik. Löva. U kostela stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725.

  • Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Praha, 25245

    (ve vzdálenosti 17,9 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Markéty je daleko viditelnou dominantou obce Zvole. Nachází se na ostrohu nad řekou Vltavou, nad Vodním dílem Vrané. Zvole je na území Přírodního parku Střed Čech, východně od obce Vrané nad Vltavou a severozápadně od Jílového u Prahy.

    Kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Nový kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1894. Je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel Svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s přestavbou. Na hlavním oltáři je obraz Sv. Markéty od F.Sequense a kopie Zbraslavské madony od Zikmunda Rudla.

  • Kostel sv. Rocha v Praze

    Kostel sv. Rocha v Praze

    Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 17,9 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Rocha se nachází na dnešním Olšanském náměstí a je nejstarším žižkovským kostelem. Bezprostředním podnětem k jeho výstavbě byla morová epidemie, která vypukla v Praze počátkem roku 1680 a k pochovávání zemřelých měla jednotlivá pražská města zřídit pohřebiště za městskými hradbami. Tak vznikly v Olšanech tři morové hřbitovy – staroměstský, novoměstský a židovský. Z rozhodnutí magistrátu Starého Města byla u nově založeného pohřebiště postavena roku 1682 také morová kaple. Kostel sv. Rocha nadále plnil funkci hřbitovního kostela, a to i poté, co se na Olšanských hřbitovech začalo řádně pohřbívat, mimo morové oběti. 

    Kostel je barokní elipsovitá kopulová stavba. Její vnitřek je členěn arkádami, nad nimiž se táhne galerie. Hlavní novorenesanční oltář navrhl Antonín Baum roku 1879, kdy byl obnoven celý interiér. V jeho centru je obraz staršího data, rozdělený do dvou vertikálních pásem. V horním je Královna nebes Panna Maria s anděly, v dolním pak svatí patroni, pomáhající při morových epidemiích - sv. Roch, sv. Šebestián a sv. Rozálie. V pozadí obrazu je možné spatřit hrůzy, způsobené morovou zkázou.

  • Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech

    Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech

    Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 18,2 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je známý také pod názvem Plečnikův kostel a najdeme jej v Praze - Vinohradech. Kostel byl postaven v letech 1929 až 1932 podle návrhu architekta Josipha Plečnika. Nad kostelem se zvedá hranolová věž s hodinami v okením rámu. V interiéru kostela najdeme pět oltářů a kostel má také podzemní kapli.

  • Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 18,2 km od OÁZA Říčany)

    Gotický kostel zbudovaný  v obci Krušina z románské rotundy z 11. stol. byl poničen při bitvě o Vyšehrad roku 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu. Při kostelu stojí barokní zvonice.

  • Židovský hřbitov na Žižkově

    Židovský hřbitov na Žižkově

    Fibichova 1307/3, Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 18,4 km od OÁZA Říčany)

    Tento židovský hřbitov na Žižkově vznikl roku 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce a bylo na něm pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi i řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanějšími místy jsou: hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua a mohutné reprezentativní náhrobky rodiny Popperů, Jerusalemů, Pribramů či Dormitzerů.
  • Kostel Povýšení sv. Kříže - Atrium

    Kostel Povýšení sv. Kříže - Atrium

    Praha, 13000

    (ve vzdálenosti 18,5 km od OÁZA Říčany)

    V letech 1679-80 a 1713-16 postihly Prahu velké morové rány. Tak bylo radními Nového Města r. 1680 založeno na Žižkově provizorní pohřebiště, které se r. 1713 stalo oficiálním hřbitovem Nového Města pražského. Z podnětu tehdejšího novoměstského primátora byl při hřbitově postaven v letech 1717 - 19 kostel Povýšení sv. Kříže.

    Kostel byl postaven v barokním slohu a při něm byla zřízena také poustevna. Poustevník měl za úkol kostel opatrovat, zvonit klekání a za bouřky proti mrakům a krupobití. Poněvadž kostel nepostačoval potřebám byla v sousedství vystavěna kaple Panny Marie Bolestné, která byla r. 1890 zbořena.

    V roce 1787 byl kostel povýšen na farní a poustevna přeměněna na faru. V r. 1839 však byly v kostele zastaveny bohoslužby pro četné stavební závady, až byl zanedlouho zcela zrušen i se hřbitovem. Od r. 1843 přešla funkce farního kostela na nedaleký a lépe přístupný kostel sv. Rocha. Kostel Povýšení sv. Kříže byl využíván jako skladiště, fara byla obydlena nájemníky.

    Až po r. 1975 byl objekt kostela rekonstruován. Kostel má svou původní barokní podobu. Ústřední prostor tvoří bývalá kostelní loď přeměněná na koncertní sál s kapacitou 120 návštěvníků. Na čelní stěně sálu, kde kdysi býval hlavní oltář Sv. Kříže, je umístěna mozaika. Místo fary a sakristie, které byly strženy již r. 1962, byla vybudována nízká moderní přístavba, v níž je kromě foyer a výstavní síně veškeré provozní zázemí. Přístavba skrývá malé atrium, které dalo jméno celému kulturnímu zařízení. Před vchodem je socha dívky od J. Bartoše. Starý kostel, pod dohledem památkářů přebudovaný na kulturní stánek, byl otevřen v r. 1984.

  • Kostel sv. Alžběty ve Kbelích

    Kostel sv. Alžběty ve Kbelích

    Praha, 19700

    (ve vzdálenosti 18,5 km od OÁZA Říčany)

    Až do 19. století neměli kbelští katolíci žádnou svatyni, poté si adaptovali jednu ze starých stodol na nároží dnešní Vrchlabské a Železnobrodské ulice a zřídili v ní kapli zasvěcenou sv. Alžbětě. Starý hospodářský objekt dostal okna, bylo upraveno jeho průčelí na vstup do svatyně, na střechu přibyla věžička. Na hlavní oltář byl umístěn kříž z 18. století.

    Kaple sv. Alžběty na konci 20. století dosloužila a na začátku 21. století byla zbořena. Na sousední stavební parcele v Železnobrodské ulici se v březnu 2001 začalo podle projektu Jana Korenčíka s výstavbou nového kostela elipsovitého tvaru a s otevřenou zvonicí v popředí.

  • Kongresové centrum Praha

    Kongresové centrum Praha

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 18,6 km od OÁZA Říčany)

    V letech 1998 - 2000 byla provedena rekonstrukce a dostavba bývalého kulturního a společenského centra známého jako Palác kultury, otevřený v roce 1981. V červnu 2000 byl zahájen provoz Kongresového centra Praha. Kvalita a účelnost rekonstruovaných i nových objektů byla prověřena patrně největší možnou zátěží: hned po otevření se zde s úspěchem konalo 55. výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky, jedna z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších akcí na světě vůbec. Všechny části areálu fungovaly bezchybně. Kongresové centrum Praha disponuje osmi sály s celkovou kapacitou 4500 míst, třiceti salonky s další kapacitou 1500 míst. Největší Kongresový sál pro téměř 3000 osob lze použít i jako špičkový hudební sál s dokonalou akustikou, vzduchotechnikou i strukturovanou kabeláží.

  • Kostel sv. Prokopa na Žižkově

    Kostel sv. Prokopa na Žižkově

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 18,6 km od OÁZA Říčany)

    Základní kámen farního kostela sv. Prokopa na Sladkovského náměstí byl položen 30. října 1898. Novogotický trojlodní síňový prostor byl postaven v letech 1899 - 1903 podle plánů Josefa Mockera. Původní romantické varhany na západní kruchtě kostela s 42 rejstříky - 201. opus z roku 1912 varhanáře Emanuela Štěpána Petra (1853-1930) jsou zasazeny do gotické skříně architekta Mikše. V roce 1979 byly firmou Igra kompletně přestavěny a rozšířeny na 3 manuály při zachování původního píšťalového fondu tak, aby odpovídal rozšířenému počtu rejstříků. Současný nástroj má dnes 52 znějících rejstříků.

    Farnost u sv. Prokopa, která je největší katolickou farností na Žižkově, má od roku 1989 znovu svého kněze P. Vladimíra Kellnara, jehož zásadním přičiněním byl kostel sv. Prokopa v letech 1991-96 důkladně opraven včetně rekonstrukce uměleckých děl, a tak mohou návštěvníci spatřit ojedinělou architektonickou památku v její původní kráse.

  • Nuselský most

    Nuselský most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 18,6 km od OÁZA Říčany)

    Obrovský most (délka 485 m, průměrná výška 42,5 m) spojující Pankrác s centrem města překlenul údolí Botiče v roce 1973, ale jeho stavba započala již o šest let dříve. Původně nesl jméno prezidenta Klementa Gottwalda. Vede po něm šestiproudá pražská magistrála  a tubusem uvnitř mostu prochází trasa C metra. Z mostu je slušný rozhled do Nuselského údolí i na Pražský hrad a Vyšehrad. Nechvalně proslul především tím, že se skokem z něj rozhodlo ukončit svůj život již několik stovek lidí.

  • Ottova vila

    Ottova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 18,7 km od OÁZA Říčany)

    Vilu pro majitele význačného českého nakladatelství Jana Ottu navrhl arch. Otakar Novotný v roce 1909. Snad na přání stavebníka je pojata jako malebný letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů. V západním průčelí sloužil ke vstupu západní vchod, krytý klenutým loubím v trojosém rizalitu, zasahujícím do mansardové střechy vysokým štítem. Jižní průčelí lemovala terasa se vzdušnou pergolou propojená s terasou při průčelí východním. Ústředním prostorem přízemí se stala patrová sloupová hala, z níž ústila schodiště do patra. Jídelna obrácená do zahrady, dámský pokoj, propojený se západním pánským pokojem. V patře a podkroví se nacházely ložnice a další obytné místnosti. Již v roce 1920 rodina nakladatele Otty dům prodala a v roce 1935 přešel do vlastnictví československého státu. Od 50. let sloužil ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště. Nyní je v majetku Městské části Praha-Zbraslav.

  • Vitice

    Vitice

    44, Vitice, 28106

    (ve vzdálenosti 18,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Vitice
  • Kostel sv. Ludmily na Vinohradech

    Kostel sv. Ludmily na Vinohradech

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 18,8 km od OÁZA Říčany)

    Dne 8. 11. 1888 byl schválen projekt farního kostela sv. Ludmily od architekta Josefa Mockera, který dostavoval i svatovítskou katedrálu. Slavnost položení základního kamene byla 25. 11. 1888. Stavba pokračovala velmi rychle. Roku 1892 navštívil Královské Vinohrady a stavbu chrámu sám císař František Josef I., což zachycují i dobové fotografie. Velkolepá slavnost jeho posvěcení byla stanovena na 8. 10. 1893. V roce 1929 u příležitosti svatováclavského milénia tehdejší pražský arcibiskup Dr. František Kordač povýšil faru u sv. Ludmily na arciděkanství a tím se chrám stal arciděkanským.

    Chrám sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 m jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika - trojlodní s transeptem - příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu chrámu je sanctusová věžička. Vybudován je ve stylu ranné, severoněmecké gotiky.

  • Libeňská synagoga

    Libeňská synagoga

    Praha, 18000

    (ve vzdálenosti 18,8 km od OÁZA Říčany)

    Libeňská synagoga stojí nedaleko stanice metra Palmovka, v ulici U Synagogy. Již v 16. století v Libni vznikla židovská čtvrť. Ta se značně rozšířila v polovině 18. století, když sem přesídlili Židé, kteří byli vykázáni císařovnou Marií Terezií z vnitřní Prahy. Ghetto s početným židovským obyvatelstvem mělo i vlastní hřbitov kousek u Libeňského mostu a vlastní budovu samosprávy. Náboženským účelům původně sloužila malá synagoga z roku 1592. Ta byla však ohrožována častými povodněmi a proto byla zbourána. Tehdejší židovská obec zakoupila stavební místo a v roce 1846 položila základní kámen ke stavbě nové synagogy. Ta byla dokončena a slavnostně otevřena v roce 1858.

    Je to trojlodní stavba s obdélníkovým půdorysem v novoromantickém slohu. Poklidný rozvoj židovské Libně byl přerušen až nacistickou okupací, kdy stejně jako všechny ostatní synagogy u nás byla v roce 1941 i libeňská synagoga uzavřena a zrušena. Nacisté zde ukládali zkonfiskovaný židovský majetek. Za komunismu byl zničen Starý židovský hřbitov i budova rabinátu, jen synagoga dál sloužila jako skladiště, tentokrát bývalému divadlu S. K. Neumanna (dnes divadlo Pod Palmovkou). Teprve na počátku 90. let byla vrácena židovské náboženské obci. Po rekonstrukci slouží kulturním aktivitám v oblasti výtvarného umění, divadla a hudby.

  • Táborská brána

    Táborská brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 18,8 km od OÁZA Říčany)

    Táborskou bránu najdete v jihovýchodní části Vyšehradu. Tato pozdně renesanční brána byla postavena někdy před rokem 1640 jako součást předsunutého opevnění hradu. Nepříliš zdobná, čistě účelová stavba má v patře 4 střílny a v pilířích průjezdu jsou patrné vodící drážky padací brány.

  • Divadlo Na Vinohradech

    Divadlo Na Vinohradech

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 18,9 km od OÁZA Říčany)

    Městské divadlo na Královských Vinohradech bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907 premiérou hry Jaroslava Vrchlického Godiva. Mělo být po Národním divadle druhé, v němž by se hrálo česky. Stavební program vypracoval městský architekt Antonín Turek. V r. 1902 byla vypsána architektonická soutěž. Soutěž vyhrál ing. arch. Alois Čenský. Jeho původní návrh byl novorenesanční. Nakonec bylo divadlo v letech 1905 až 1907 postaveno v secesním stylu. Divadlo zdobí monumentální alegorie Statečnosti se vztyčeným mečem v pravé ruce a Pravdy se zrcadlem v levé. Ty byly osazeny na pylony nad hlavním průčelím.

  • Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    U Národní galerie 1, Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 18,9 km od OÁZA Říčany)

    Zámek Zbraslav byl původně cisterciácký klášter. Dnes najdeme v zámku výstavní prostory Národní galerie, byla tu umístěna sbírka asijského umění. V roce 1995 byl areál kláštera a zámku vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Dnešní areál kláštera stojí v místech kde nechal ve 13. století král Přemysl Otakar II. postavit lovecký dvůr. Na místě tohoto dvora založil v roce 1292 Václav II. cisterciácký klášter. V areálu kláštera byl postaven konventní kostel jehož účelem bylo královské pohřebiště. V tomto kostele byl také Václav II. pohřben. První stavbou kláštera byl opatský dům, jež byl dostavěn v roce 1296. V roce 1297 byla započata stavba mariánského chrámu, po smrti Václava II. byla stavba ukončena. Další stavební práce se rozběhly až v roce 1329 a to díky Elišce Přemyslovně. Do roku 1333 byly postaveny další klášterní budovy. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a v období třicetileté války pobořen. Další rozkvět kláštera nastal v období baroka. V letech 1709 až 1740 byl vystavěn nový konvent podle návrhů architektů J. B. Santiniho a později F. M. Kaňky. V roce 1785 byl klášter zrušen a komplex klášterních budov získal Joseph de Souvaige. Tento šlechtic v areálu bývalého kláštera nechal zřídit rafinerii a výrobnu cukru. V první polovině 19. století se majitelem areálu stává kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a tento nechává komplex klášterních budov upravit na knížecí sídlo. Počátkem 20. století vlastní bývalý klášter průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína. Bartoň nechal provést rozsáhlé stavební úpravy podle návrhu architekta D. Jurkoviče. V roce 1939 byly v zámku umístěny sbírky Národní galerie. V 90. letech 20. století byl zámek v restituci vrácen jeho posledním majitelům Bartoňům z Dobenína.

    Národní galerie je v budově dřívějšího konventu. Nedostavěné severní křídlo areálu ukončuje sala terrena a před ní měl být postaven barokní kostel, na místě kde stával středověký kostel. Kněžiště kostela a hrobka Václava II. byly v místech kde je dnes socha svatého Václava od J.V. Myslbeka. Zámecká věž je vstupním prostorem do prelatury a původně tu stával lovecký hrádek.

  • Klášter augustiniánů v Praze

    Klášter augustiniánů v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 18,9 km od OÁZA Říčany)

    Areál bývalého kláštera kanovníků sv. Augustina s kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého je někdy zván prostě Na Karlově. Areál byl založen králem Karlem IV. roku 1350 a dostavěn byl vlastně až v období pozdní renesance. Klášter byl zrušen v roce 1785. V areálu byl umístěn chorobinec, poté pobočka městské nemocnice Na Bulovce a dnes je zde Muzeum policie. Klášter tvoří čtyřkřídlá budova konventu na čtvercové parcele a svírá svými křídly čtvercový dvůr. Vnějším raně barokním fasádám s klasicistními úpravami dominují profilovaná korunní římsa a fragmenty gotických a renesančních architektonických prvků. Podobně je tomu v případě fasád rajského dvora. Fasádě staré prelatury, která byla upravena při vrcholně barokní přestavbě, dominují kamenný a štukový portál. Fasáda nové prelatury, původně vrcholně barokní, byla podstatně porušena pozdějšími architektonickými zásahy.

  • Bývalá brána Špička

    Bývalá brána Špička

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,0 km od OÁZA Říčany)

    V Praze na Vyšehradu se mezi Táborskou a Leopoldovou bránou blízko Jedličkova ústavu se nacházela brána zvaná Špička. Ve své původní podobě se dochovala až do 17.století kdy zanikla s výstavbou nového barokního opevnění. Z brány zůstaly jen fragmenty.

  • Vila Vladislava Vančury

    Vila Vladislava Vančury

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,0 km od OÁZA Říčany)

    Vilu pro rodinu lékaře a spisovatele Vladislava Vančury vyprojektoval Jaromír Krejcar v puristickém slohu. Projekt nakonec se sporným úspěchem upravil a realizoval místní stavitel Václav Vejvoda. Podle Vítězslava Nezvala si Vančura po nastěhování stěžoval že se v novém domě „komplikovaně žije“, kromě toho se rodina silně zadlužila. Ve vile byla i ordinace, kterou využívala pro svoji praxi Ludmila Vančurová. Ve druhém patře nad vlastním bytem měl spisovatel svoji pracovnu. Zde vznikla například Markéta Lazarová. Dne 12.5.1942 zde v této vile zatklo gestapo Vladislava Vančuru a za pár dní jej po obvinění za odbojovou činnost zatřelilo. Dům po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědily paní paní Ludmila Vančurová a její dcera Alena.

  • Kostel sv. Václava na Proseku

    Kostel sv. Václava na Proseku

    Praha, 19000

    (ve vzdálenosti 19,0 km od OÁZA Říčany)

    Kníže Boleslav II. zvaný Pobožný, ubíral se kdysi, prý v roce 970, ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, unaven sestoupil s koně, uvelebil se v měkkém mechu a usnul. Ve spánku se mu zjevil jeho zavražděný strýc sv. Václav a nabádal jej, aby právě tady vystavěl svatyni na jeho věčnou památku. I dal kníže na té mýtině postavit kostel ke cti sv. Václava a kolem vznikla osada Prosek.

    Kostel ve svým zdech ukrývá starší svatyni. Dodnes stojící románská bazilika byla postavena před rokem 1200, tehdy ještě neměla klenby, byla plochostropá. Za husitských válek byla nejprve poškozena, pak přešla do vlastnictví strany podobojí. Utrakvisté ji v 70. letech 15. stol. opravili a opatřili gotickými klenbami, o století později roku 1572, pak neméně pěknou předsíní. Po bitvě na Bílé hoře byl, jako všechny ostatní kostely předán katolíkům. Roku 1648 jej vypálili Švédové, avšak mohutné zdi a klenby vydržely. V roce 1712 kostel dostal barokní věž, umístěnou nad kněžištěm. Velké úpravy nastaly v 70. letech 18. století. Při nich došlo k jedné nešťastné věci a to přetesání původních románských čtverhranných mezilodních sloupů na nynější okrouhlé.

    V průčelí kostela je velké gotické okno z 15. století, vlastní vstup tvoří pěkný románský portál. Všechny tři lodi mají gotickou žebrovou klenbu, v závěru lodi jsou dochovány zbytky románských maleb. Hlavní loď končí čtvercovým presbytářem s apsidou. Klenbu presbytáře pokrývají fresky Josefa Stettera z roku 1770.

  • Leopoldova brána

    Leopoldova brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,1 km od OÁZA Říčany)

    Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb Vyšehradu po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna.

  • Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,1 km od OÁZA Říčany)

    Je nejstarší z dochovaných pražských rotund a současně nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě. Byla postavena nejspíše ve druhé polovině 11.století. Na centrální stavbě s apsidou neobvyklého parabolického tvaru je původní zdivo z nevysokých kvádříků, členěné na apsidě lisénami, dále lucerna s obnovenými sloupky, koncha apsidy a kupole lodi. V husitských válkách ji husité vyplenili, v třicetileté válce v ní byla prachárna. V roce 1719 byl starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba. Za bombardování Prahy Prusy roku 1757 byla její stavba těžce poškozena, v této souvislosti byla do její zdi vezděna jedna z pruských dělových koulí, kterou tam můžeme vidět dodnes. V roce 1784 ji císař Josef II. zrušil, a pak sloužila jako skladiště. Při budování nové komunikace skrz Vyšehrad hrozilo rotundě její zbourání. Díky zákroku hraběte Chotka, byla zachráněna. Pak byla pronajímána jako obydlí pro chudinu, byl probourán nový vstup, v apsidě zřízena kuchyně a do klenby proražen otvor pro komín. Teprve na sklonku 19.století se ji podařilo vyšehradské kapitule odkoupit zpět a byla obnovena, čímž dostala nynější podobu. Byla provedena reromanizace, do nového vstupu zasazen novorománský portál, upravena okna lucerny, doplněny štukové římsy a okna dostala nové barevné vitraje.

  • Zemská porodnice u sv. Apolináře

    Zemská porodnice u sv. Apolináře

    Apolinářská ulice, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,2 km od OÁZA Říčany)

    Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.

  • Zámek Libeň

    Zámek Libeň

    Praha, 18000

    (ve vzdálenosti 19,2 km od OÁZA Říčany)

    Zámek najdeme v pražských Thomayerových sadech. Na místě dnešního zámku stávala od roku 1363 gotická tvrz. Dodnes se dochovaly původní sklepy, přízemí jižního křídla a křídlo západní. Tvrz zakoupila v roce 1595 Eliška Hoffmanová a dala ji přestavět na pohodlný renesanční zámek se sgrafity v podobě psaníček. V roce 1662 přešel objekt do vlastnictví Starého Města pražského, sloužil mu po barokní úpravě až do poloviny 19.stol. Památkou na toto období je znak města nad vstupním portálem hlavního průčelí. V letech 1769-70 při rokokové přestavbě dostal zámek dnešní podobu. Přestavbu řídil Jan Josef Prachner, vzniklo hlavní dvoupodlažní východní křídlo s honosným průčelím. V severním traktu vystavěli dvou ramenné schodiště a umístili zde rokokovou kapli. Součástí zámku je park, upravený městským pražským zahradníkem, architektem Františkem Thomayerem. Od roku 1957 nese park jeho jméno. Na zámku lze uzavřít pod jednou střechou jak civilní tak i církevní sňatek.

  • Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Soběslavova ul., Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,3 km od OÁZA Říčany)

    V Soběslavově ulici nalezneme jednu z nejvýznamnějších památek Vyšehradu, zbytky kostela sv. Vavřince. Původní předrománský kostel, pravděpodobně z 1. pol. 11. století, byl na konci téhož století nahrazen trojlodní románskou bazilikou. Kostel stál těsně za příkopem akropole a byl zřejmě vázán právě k ní. Významným nálezem z této doby je zejména skvostná dlažba. Archeologické nálezy potvrzují že kolem kostela býval hřbitov. Okolo roku 1326 byl upraven v gotickém slohu a byl k němu přistavěn dům. V bouřlivých událostech roku 1420 byl těžce poškozen a v následujícím roce postupně rozebírán. Částečně byl začleněn do budovy děkanství, kde na jeho pozůstatcích vznikla roku 1507 kaple sv. Vavřince. Uvnitř objektu jdou dnes uloženy fragmenty náhrobních desek z 11. a 12. století, gotických náhrobků a další stavební zlomky.

  • Zřícenina hradu Jenštejn

    Zřícenina hradu Jenštejn

    Jenštejn, 25073

    (ve vzdálenosti 19,3 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina hradu s mohutnou válcovou věží stará více jak 600 let. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1341. Patří mezi typické produkty stavební huti Václava IV. a je cenným dokladem české gotické architektury z období druhé poloviny 14. století. V gotické věži zříceniny hradu je umístěna stálá expozice z dějin hradu a v hradním domku stálé expozice: Archeologie v Jenštejně a okolí Letecká archeologie Otevírací doba: od začátku dubna do konce října - úterý, čtvrtek, sobota a něděle od 9.00 - 12.00 a od 13.00 - 16.00 hodin. Hrad se nachází ve stejnojmenné obci Jenštejn.

  • Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,3 km od OÁZA Říčany)

    Pravoslavný kostel Panny Marie v ulici Na slupi pod Vyšehradem v Praze. Kostel byl založen v roce 1360 Karlem IV. V polovině 19. století prodělal kostel přestavbu. Nad kostelem se zvedá štíhlá věž. Kostel je označován jako nejstarší gotický kostel v Praze.

     

  • Cihelná brána na Vyšehradě

    Cihelná brána na Vyšehradě

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 19,3 km od OÁZA Říčany)

    Historická expozice v Cihelné bráně prezentuje vývoj pevnosti Vyšehrad v kontextu historie pražského opevňovacího systému. Výstava je členěna do 3 linií: 1. Historie pevnosti Vyšehrad, 2. Historie pražského opevnění a 3. Exkurse do některých historických souvislostí. Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Za vlády Vratislava II. se stal Vyšehrad knížecí rezidencí, bylo zesíleno jeho opevnění, vybudován zděný palác, založena bazilika sv. Vavřince, románská rotunda sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu. Karel IV. přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost a připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu.

  • Kostel sv. Apolináře v Praze

    Kostel sv. Apolináře v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Kostel založen v polovině 14. st. Karlem IV. pro kapitulu, kterou jsem r.1362 přenesl ze Sadské. Roku 1503 splynula tato kapitula se svatovítskou, která má dodnes ke kostelu patronátní právo. Kostel je gotická,  jednolodní stavba s věží, s původními klenbami. V roce 1897 prodělal kostel přestavbu.

  • Havlín

    Havlín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Kopec nad Zbraslaví, stejně tajemný jako poustevník Havel, jemuž byl kostelík na stejně jmenujícím se kopci zasvěcen. Vrch byl předmětem zájmu pisatelů dávných kronik i novodobých historiků. Na vrcholu stávala kaple, o níž dodnes nikdo s jistotou neví, kdo, kdy a proč ji právě na tomto místě založil. O dnešním kostelíku panuje reálná domněnka že ho založili benediktini z ostrovského kláštera u Davle. Dnešní svatyně je v jádře románská, pochází patrně ze začátku 12. století, byla ovšem podstatně opravena v roce 1869. V sousedství hřbitova je urnový háj a rozptylová louka, na které byl rozprášen popel mnoha známých, známějších i neznámých lidí. „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“, mohlo by tu být napsáno, ale není. Je tu klid a přitom hlučná Praha je tak blízko.

  • Bývalá akropole Vyšehradu

    Bývalá akropole Vyšehradu

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    V západní části akropole stával knížecí později královský palác. Dnes už zde najdeme jen fragmenty ukazující asi jeho rozsah a v pozůstatku středověké strážní věže je dnes umístěna Galerie Vyšehrad. Nedaleko odtud je i zachována středověká studna. Největší část bývalé akropole vyšehradu dnes zaujímá park. V místech dnešního sadu stávala od 17. století dnes už zaniklá zbrojnice. Byla vystavěna v souvislosti s barokním opevňováním a na jejím vzniku se podíleli stavitelé Bossi, Carlo Lurago a kameník G.B. Spinetti. Šlo celkem o jednoduchou budovu navíc nikdy nedokončenou podle původních plánů, s obrovskými sály pro ukládání zbraní. Roku 1927 objekt vyhořel a bylo rozhodnuto o jeho demolici. Jediné co se z této stavby dochovalo jsou dva kamenné portály, spojené navzájem rubovými stranami a zasazené do ohradní zdi nově vytvořeného parku V sadu pak byly umístěny čtyři sousoší od Josefa Václava Myslbeka. Vztahují se k čekým bájím a představují pěvce Lumíra a alegorie Písně, hrdinové dívčí války Ctirad a Šárka, kněžna Libuše s Přemyslem a pěvci Záboj a Slavoj. Sousoší původně zdobila Palackého most, ale při náletu v roce 1945 byla poškozena. Po opravě se na původní místo již nevrátila. Při ohradní zdi parku byl při archeologických výzkumech v letech 1931/2 objeveny a odkryty zbytky románského mostu z konce 11. století. Most, původně 23 m dlouhý, spojoval tehdejší románskou baziliku s knížecí akropolí, takže právě někde v těchto místech vedl příkop oddělující akropoli od zbytku Vyšehradu. Svému účelu sloužil až do 15. století. Šířka mostu přesahovala 5 m, jediný odkrytý oblouk měl klenbu o šířce asi 280 cm.

  • Wilsonovo nádraží

    Wilsonovo nádraží

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Současnou budovu předcházela novorenesanční stavba z počátku 70. let 19. století, kterou však z kapacitních důvodů nahradila secesní novostavba z let 1901-1909. Hala zastřešující kolejiště byla postavena v letech 1905-1906. V letech 1901-1909 se za plného provozu stavěla nejen nová budova, ale probíhala i rekonstrukce kolejiště, podchodů a hal. Kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi. Budova nádraží je postavena v tehdy oblíbeném bohatém secesním slohu. Má kopulovitý vestibul vyzdobený sochami a nástěnnými malbami. Po stranách vestibulu jsou dvě patrová křídla, v pravém křídle je reprezentační sál a bývalý císařský, dnes prezidentský salonek se secesním vybavením. V r. 1990 byl do názvu Praha hlavní nádraží připojen doplněk nádraží prezidenta Wilsona. Při té příležitosti zde velvyslankyně USA Shirley Temple-Black odhalila jeho pamětní desku v hale.

  • Vyšehrad

    Vyšehrad

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Vyšehrad je národní kulturní památkou. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána – Cihelná či Nová – je empírová z roku 1841. Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou.

    Druhé pražské sídlo českých panovníků bylo s největší pravděpodobností založeno během 10. století na strmé skále nad pravým břehem řeky Vltavy. Vyšehrad střežil od jihu vstup do pražské kotliny. Vrcholem slávy Vyšehradu bylo období po roce 1067, kdy sem trvale přesídlil z Pražského hradu kníže Vratislav II. Za něj byl Vyšehrad přeměněn na honosné panovnické sídlo s palácem, několika kostely a kaplemi a byla tu založena kapitula s kapitulním domem. Ve zvelebování Vyšehradu pokračovali i jeho nástupci až po Soběslava I., který kolem roku 1140 přesídlil na Pražský hrad. Poté Vyšehrad ztratil svůj význam a pustnul, změnu přinesla až vláda Karla IV. Ten nechal pustnoucí areál v letech 1348 – 1350 zcela přestavět ve vrcholné gotice, dal také vybudovat nové opevnění se dvěma bránami, královský palác a upravit kapitulní kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1420 obsadili a vyplenili Vyšehrad husité, v roce 1448 se jej zmocnilo vojsko Jiřího z Poděbrad. Pak byl celý areál ponechán svému osudu a postupně se změnil v ruiny. V letech 1654 – 1678 byl Vyšehrad přebudován na mohutnou barokní pevnost, která se však nikdy neuplatnila. Stavební činnost pokračovala i později.

    Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok, jedná se o kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, kostel sv. Petra a Pavla.

    Otevírací doba denně od 9,30-17h (měsíc XI.-III.) 9,30-18h (měsíc IV.-X.)

    Vstupné Galerie Vyšehrad: 10 Kč Cihelná brána (výstava): 10 Kč (děti do 6 let zdarma.) Kasematy a Gotický sklep (s průvodcem): 30 Kč, zlevněné 20 Kč (děti do 6 let zdarma), rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 60 Kč

  • Klášter a kostel sv. Kateřiny v Praze

    Klášter a kostel sv. Kateřiny v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Na popud Karla IV., jenž v roce 1332 v den svátku sv. Kateřiny zvítězil v bitvě, byl v Praze postaven klášter a také jediný kostel, zasvěcený oblíbené svaté Kateřině. Kostel a klášter se stavěl v letech 1355 - 1367 pro řád obutých augustiniánek. Roku 1420 byl klášter vypálen husity. Současná podoba kláštera je z roku 1718 až 1730 a vznikla na základech původního kláštera. Kostel sv. Kateřiny je ojediněle jednolitá barokní stavba, vybudovaná na místě původního gotického kostela v letech 1737 – 1741. Z původního gotického kostela z roku 1367 se zachovala pouze štíhlá osmiboká věž. Dnešní kostel je sálovou stavbou s příčnou lodí. Vzájemná poloha kostela svaté Kateřiny, kostela na Vyšehradě, kláštera v Emauzích a kostela Panny Marie Na Trávníčku tvoří kříž.

  • Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 19,4 km od OÁZA Říčany)

    Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek a je jedinečnou galerií hřbitovní plastiky. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. - např. A. Dvořák, K. Čapek, B. Němcová, K. H. Mácha, J. Neruda, A. Mucha, M. Aleš ...

  • Kostel Panny Marie U alžbětinek

    Kostel Panny Marie U alžbětinek

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,5 km od OÁZA Říčany)

    Barokní kostel Panny Marie U alžbětinek byl postavený v roce 1724 až 1725 podle návrhu K.I. Dientenhoferem. Kostel má věžové průčelí a stojí v jedné řadě s bývalým klášterem alžbětinek. Součástí kostela je kaple sv. Tekly, jejíž interiér je pěkně zdobený.

  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně

    Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně

    Praha, 18000

    (ve vzdálenosti 19,5 km od OÁZA Říčany)

    Plány na stavbu kostela zhotovil profesor stavitelství ve Vídni architekt Karl Rösner, avšak mnohé podrobnosti v nich změnil pražský architekt Vojtěch Ignác Ullmann, pod jehož vedením stavbu prováděli. Samotná stavba chrámu probíhala v letech 1854 - 1863.

    Je to mohutná trojlodní novorománská bazilika, stavěná z tesaného kamene, podle vzorů starých románských kostelů. Pro různé ozdoby v průčelí, na apsidách, věžích a sloupech je užito vzorů ze zachovalých českých a moravských románských chrámů. Průčelí trojlodního objektu zdobí tři portály. Vrata jsou vyplněna reliéfy ze života českých patronů dle návrhu J. Mánesa z roku 1860. Malířská a plastická výzdoba chrámu pokračovala až druhého desetiletí 20. století. Kostel je vysoký 27,5 m, široký 35 m a výška obou jeho věží činí 75 m.

  • Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,5 km od OÁZA Říčany)

    V roce 1132 obec Chuchelec s románským kostelíkem ještě patřila pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového kamene.

  • Pomník sv. Václava

    Pomník sv. Václava

    Václavské náměstí, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,5 km od OÁZA Říčany)

    Pomník svatého Václava je nejznámějším sousoším hlavního města Prahy a také velmi významnou památkou, chráněnou jako Národní kulturní památka. Pomník je umístěn v horní části Václavského náměstí před budovou Národního muzea. Sochu zhotovil na přelomu 19. a 20. století významný český sochař Josef Václav Myslbek. Sousoší svatého Václava je symbolem české státnosti. Sousoší tvoří sochy patronů české země a to svatého Prokopa, svaté Anežky České, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha, kterým vevodí socha svatého Václava na koni. Pomník dosahuje výšky 7,2 metrů a je zhotoven z bronzu. Práce na tomto sousoší trvala třicet let.

  • Petschkův palác

    Petschkův palác

    Politických vězňů 20/931, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,5 km od OÁZA Říčany)

    Petschkův palác je novoklasicistní budova a najdeme ji v Praze - Novém Městě. Palác je chráněn jako Národní Kulturní památka. Budovu paláce nechal postavit v letech 1923 až 1929 Julius Petschek podle návrhu architekta Maxe Spielmanna. V interiérech se snoubí neoklasicistní archaistické prvky s prvorepublikovou modernou. Palác byl Bankovním domem Petschek a spol. Dům se neslavně proslavil v období druhé světové války. V tomto období tu bylo sídlo Gestapa, byly tu mučírny a konaly se tu velmi tvrdé výslechy. Po válce se v Petschkově paláci usídlilo ministerstvo zahraničního obchodu a dnes tu najdeme ministerstvo průmyslu a obchodu. Na paláci byla umístěna pamětní deska.
  • Rotunda sv. Longina v Praze

    Rotunda sv. Longina v Praze

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,6 km od OÁZA Říčany)

    Rotunda sv. Longina je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund. Podle pověsti prý byla původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostelík. Sloužila jako farní kostelík starobylé osady Rybníček a byla obklopena hřbitovem, užívaným za moru a pro cizince. Dodnes je zde ul. Na Rybníčku a V Tůních, jejichž jména dokládají v místech bohaté vodní prameny. Osada Rybníček byla připomínaná již r. 993 jako majetek břevnovského kláštera a je tedy možné, že rotundu postavili benediktini, počátkem 13. st. přešla do majetku řádu německých rytířů a ti ji prodali manželce Přemysla Otakara I. a matce sv. Anežky České. Ta ji věnovala špitálnímu bratrstvu, které Anežka založila a z něhož později vznikl jediný církevní řád českého původu - rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Rotunda byla postavena v 1. třetině 12. st. a až do 14. st. byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Když Karel IV. po založení Nového Měšta založil r. 1351 také nový farní kostel sv. Štěpána, bylo změněno svěcení rotundy na počest sv. Longina, jehož ostatky přivezl Karel IV. z Itálie. Longin měl být římský voják, který se účastnil Ježíšova ukřižování. Poté však svého činu hluboce litoval, utekl z vojska a žil desítky let jako poustevník, než byl vypátrán a popraven.

  • Kostel sv. Štěpána v Praze

    Kostel sv. Štěpána v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,6 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Štěpána založil roku 1351 jako farní chrám horní části Nového Města pražského císař Karel IV. Trojlodní stavba byla dokončena v roce 1392 a věž krátce nato, v roce 1401. Na konci 17. a v 1. polovině 18. století byly k bočním lodím přistavěny dvě barokní kaple. V letech 1874 – 1879 byla budova kostela regotizovaná.

    Interiér je gotický ze 14. století s vyjímkou pozdně renesanční kruchty z roku 1612, zařízení a výzdoba jsou, kromě několika objektů, raně a vrcholně barokní. Pozornost si především zaslouží zbytky cyklu gotických nástěnných maleb z pol. 15. století a nástropní malba z 1. pol. 18. století. Pozoruhodný je gotický deskový obraz Panny Marie Svatoštěpánské ze 3. třetiny 15. století, kamenná gotická kazatelna z 1. pol. 15. století a cínová křtitelnice z 2. pol. 15. století. Cenné jsou rovněž lavice v hlavní lodi z 2. pol. 17. století a náhrobní desky z 2. poloviny 16. a 1. pol. 17. století. Jako součást kostela je pozdně gotická zvonice, postavená na počátku 17. století.

  • Jubilejní synagoga

    Jubilejní synagoga

    Jeruzalémská 7, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,7 km od OÁZA Říčany)

    Největší a nejmladší pražská synagoga, postavená v pseudomaurském slohu, dokončena roku 1906 jako náhrada za církevní stavby, zrušené na Starém Městě a Josefově. Autory byli Wilhelm Stiassny a stavitel Alois Richter. V interiéru najdete bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese. Nedávno proběhla rekonstrukce synagogy, při níž byla obnovena i fasáda unikátní barevnosti.
  • Zámek Ctěnice

    Zámek Ctěnice

    Bohdanečská 1, Praha, 19000

    (ve vzdálenosti 19,7 km od OÁZA Říčany)

    Zámek Ctěnice byl vybudován v polovině 16. století na místě původní tvrzi ze 14. století. Posledním soukromým majitelem byl vídeňský velkoobchodník a podnikatel Alexandr Schöller v jehož rodině zůstal majetek plných sto let. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů dekretem prezidenta republiky z 24. listopadu 1945 znárodněn. Od tohoto aktu neprobíhala u budov ani parku pravidelná údržba. Zámecký areál se dostal díky naprosté devastaci na pokraj bezprostředního zániku. Roku 1995 převzala objekt Pražská inforamční služba která jej rozsáhlou rekonstrukcí zachránila. V současné době se zde nacházejí tyto expozice: * Za císaře pána... - Habsburkové v českých zemích, 1791 - 1914 - otevřena 28. května 2005. Více jak 300 exponátů a dvě pohyblivá dioramata. * Malá expozice o historii a rekonstrukci zámku - otevřena 1. června 2004 v přízemí zámku * Malá expozice o historii a současnosti obce Vinoř * Kočárovna - stálá expozice kočárů představuje unikátní sbírku kočárů a saní ze sbírek dalších subjektů V areálu zámku je jízdárna, dětský koutek, zámecký park (otevřený jako zámek a kočárovna) s rozlehlým lesoparkem v okolí, bezbariérový přístup, parkoviště pro kola a auta zdarma v místě, možnost občerstvení v příjemném stylovém prostředí zámecké kavárny.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého (Na Skalce)

    Kostel sv. Jana Nepomuckého (Na Skalce)

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Barokní chrám sv. Jana na Skalce byl postaven v letech 1730 až 1739 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem na náklad svatojánského bratrstva. Centrální stavba se dvěmi věžemi, vznosným schodištěm z let 1776 až 1778 a sochami Bernarda Seelinga. Špatně udržovaný chrám stojí ve stínu fakultní nemocnice u Karlova náměstí v Praze.

  • Kolektory Praha a.s.

    Kolektory Praha a.s.

    Senovážné náměstí 11, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Máte zájem nakouknout pod povrch historického centra Prahy? – Navštívit „město pod městem“? Nyní máte jedinečnou příležitost prozkoumat podzemní tunely – kolektory. Unikátní kolektorová síť Vám nabízí možnost neobvyklého pohledu na Prahu, kterého se jinému návštěvníkovi při tradiční pouti Prahou nikdy nedostane. 

    Uvidíte Čtyři turistické trasy vedoucí desítky metrů pod povrchem historického centra hlavního města Prahy Vás zavedou až 40 m pod zemský povrch, kde Vám nabídneme ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů. Budete si moci prohlédnout důlní nádraží a svézt se důlní lokomotivou. Projdete se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších. Ukážeme Vám technologii výstavby kolektorů a způsob uložení inženýrských sítí, jež jsou převážně umístěny právě zde a zajišťují bezproblémový chod moderního velkoměsta.

    Seznámíme Vás s nejmodernějším a nejrozsáhlejším systém monitoringu kolektorů probíhající na centrálním dispečinku, který budete mít také možnost navštívit.

    Ukázka prohlídky - ZDE   Rezervace Prohlídku si můžete objednat pomocí rezervačního systému – ZDE Kdy do kolektoru Kolektory jsou přístupné ve dnech: Skupinové prohlídky (maximálně 16 osob) pondělí 9:00 - 11:00 hod., 11:30 - 13:30 hod., 14:00 - 16:00 hod. středa  8:30 - 10:30 hod., 11:00 - 13:00 hod., 13:30 – 15:30 (mimo 1. středy v měsíci), 16:00 - 18:00 hod. Prohlídky pro jednotlivce (1 až 16 osob) každá první středa v měsíci od 13:30 do 15:30 hod.   Cena Fixní cena za skupinovou vstupenku je od 1.6.2008 pro všechny trasy stejná a činí 4 500,- Kč. Cena pro jednotlivce 300,- Kč. ( vyčleněn 1 termín v měsíci )   Vstup do kolektoru Vchod do kolektoru je na Senovážném náměstí 11, Praha 1   Kolektory v číslech Kolektorová síť budovaná pod hlavním městem Praha již více než 35 let je téměř 90 kmdlouhá, v samotném centru města vede 17 km kolektorů. Maximální hloubka, ve které je kolektor uložen je 45 m. Průměrná pak 20 m. Průměrná teplota v kolektorech v centru města se pohybuje kolem 12 – 14 °C. Počet čidel zajišťující monitoring kolektorů je přes 45 tisíc. Šířka kolektorů se pohybuje od 1,9 m do 4,5 m a výška od 2,4 m do 4,8 m. Výběr trasy Trasa A  Trasa B  Trasa C  Trasa D 

    »»» Další informace o tomto zážitku najdete na stránkách pražských kolektorů - ZDE «««

     

  • Faustův dům

    Faustův dům

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Nazývaný též Mladotovský palác. Dům v jádru gotický, byl postaven na místě paláce knížat opavských ze 14. st. Za husitských válek byl dům opavským odebrán a byl pobořen. Poté měnil často majitele, až propadl císaři Ferdinandu I. Ten věnoval dům svému osobnímu lékaři Janu Koppovi, který jej později musel pro dluhy prodat. Ve druhé polovině 16. století byl dům renesančně upraven. Roku 1590 jej koupil anglický alchymista a šarlatán Edward Kelly. Císař přijal Kellyho jako dvorního alchymistu. Roku 1591 je však na Kellyho vydán zatykač pro různé podvody a je vězněn na Křivoklátě. Při útěku z věže se vážně zranil a později dostal milost. Podruhé byl ve vězení v Mostě za údajnou špionáž pro Polsko. Zde spáchal sebevraždu jedem. Kelly byl jedním z těch, který se svými různými alchymistickými pokusy v domě přičinil o jeho tajemnou pověst. V 18. století připadl hrabatům Mladotům ze Solopysk. Za Fedinanda Antonína Mladoty (kolem roku 1725) provedl František Maxmilián Kaňka jeho přestavbu do nynější barokní podoby. Ferdinand Antonín Mladota byl podivín, konal zde pokusy z fyziky a z chemie. V domě měl několik přístrojů zhotovených na principech optiky, elektřiny a magnetismu. Dále figuriny pohybující se na natažené pero a jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. K pověsti o domě snad přispěl i dr. Karl Jaenig, někdejší kaplan sousedního kostela sv. Jana Na Skalce, který zde bydlel a správcoval na přelomu 19. a 20. st. Měl speciálního koníčka, byl posedlý vším, co souviselo se smrtí. Sbíral funerální předměty, měl prý doma lebku, zbytek šibenice, říkalo se, že spí v rakvi. Romantismus 19. st. uvedl tento tajemný dům do souvislosti se starou legendou o dr. Faustovi, šarlatánovi a magistru černých umění, který upsal svou duši ďáblu, jenž odnesl hříšníka do pekel. Jejich cesta do pekel měla vést právě odtud otvorem ve stropě, který se pak dlouho nedařilo žádným způsobem zazdít.

  • Kostel sv. Jindřicha v Praze

    Kostel sv. Jindřicha v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Gotický kostel svatého Jindřicha stojí v těsné blízkosti Jindřišské věže v Jindřišské ulici v Praze. Kostel byl postaven v roce 1348 v gotickém slohu. V roce 1520 byl kostel rozšířen o předsíň. V druhé polovině 17. století byla ke kostelu přistavěna barokní kaple. V letech 1737 až 1741 byl interiér kostel upraven barokně. V roce 1875 prodělal kostel regotickou přestavbu.

  • Kostel sv. Ignáce v Praze

    Kostel sv. Ignáce v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Uprostřed východní strany Karlova náměstí stojí kostel sv. Ignáce. Budova tohoto chrámu je typická jezuitská sálová stavba s bočními kaplemi, tribunami a obdélníkovým kněžištěm, postavená v letech 1665 -1678. Věž a kruchtu byla připojena v letech 1686 - 1687 a portikus je z let 1697 - 1699. Většina výzdoby chrámu pochází z 18. století a je oslavou jezuitského řádu a jeho světců.

    Venku je na průčelí socha sv. Ignáce z roku 1671 a sochy jezuitských světců. Chrám byl v roce 1773, v souvislosti se zrušením jezuitského řádu, dočasně uzavřen, aby se ho v roce 1866 týž řád opět ujal. Vedle kostela stojí rozlehlá budova jezuitské koleje, změněná na nemocnici.

  • Klášter benediktinů na Slovanech (Emauzy)

    Klášter benediktinů na Slovanech (Emauzy)

    Na Slovanech, Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Klášter benediktinů na Slovanech, neboli Emauzský klášter či klášter benediktinů u chrámu panny Marie a slovanských patronů je Národní kulturní památkou a najdeme jej v Praze - Novém Městě, v prostoru mezi ulicemi Vyšehradská, Trojická, Pod Slovany a Na Slovanech. Původní název kláštera byl Na Slovanech. Druhé pojmenování je z roku 1372, kdy se učedníkům cestou do Emauz předčítala část evangelia.

    V klášteře vznikla hlaholská část remešského evangeliáře. Na tento evangeliář přísahali při korunovaci francouzští králové od poloviny 16. do 18. století.

    Klášter založil 21. listopadu 1347 král Karel IV. pro řád slovanských benediktinů. V roce 1371 byl u kláštera postaven kostel zasvěcený panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Klášter byl postaven na skalním výběžku v sousedství kostela svatého Kosmy a Damiána a byl součástí výstavby Nového Města v roce 1348. V areálu kláštera je konventní chrám, jižně přiléhá kvadratura s rajským dvorem. Západní část kláštera tvoří novější budovy postavené v první polovině 19. a ve třicátých letech 20. století. Do areálu kláštera patří také kaple svatého Kosmy a Damiána.

    Původně byl klášter postaven v gotickém slohu. V 17. a 18. století byl klášter přestavěn v barokním slohu a rozšířen o jedno patro. Ke kostelu byly přistavěny dvě raně barokní věže. V roce 1880 až 1890 prodělal klášter přestavbu v novogotickém stylu. V roce 1929 až 1930 byl komplex kláštera upraven podle návrhu architekta Bohumila Hypšmana. V roce 1942 byli benediktini gestapem vyhnáni z kláštera a ten po té sloužil jako vojenský lazaret. Na konci druhé světové války při osvobozování Prahy byl při spojeneckém náletu poničen kostel a klenby v klášteře. V padesátých letech 20. století byl klášter a kostel opraven a stal se majetkem státu. Při rekonstrukci kláštera byly rekonstruovány klenby, kostel a zničené kostelní věže byly nahrazeny betonovými křídly s pozlacenými hroty. V klášteře pak bylo sídlo Československé akademie věd. Po sametové revoluci je majetkem kláštera a kostela Benediktinské opatství v Emauzích.

  • Masarykovo nádraží v Praze

    Masarykovo nádraží v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,8 km od OÁZA Říčany)

    Masarykovo nádraží je nejstarším pražským nádražím. Místo na stavbu nádraží, po obou stranách tehdy ještě stojících hradeb, navrhl inž. Jan Perner. Vnitřní část nádraží se staničními budovami navrhl uvnitř hradeb, vnější části s provozním zázemím za hradbami. Celé nádraží, tehdy jedno z největších v Evropě, bylo i s výtopnami, vodárnami, skladištěm, několika budovami a vlečkou do celnice U Hybernů postaveno za devět měsíců. 20. srpna 1845 vjela slavobránou do nádraží Praha poprvé slavnostně vyzdobená lokomotiva Čechy a za ní vlak tažený dvěma lokomotivami Praha a Olomouc. Obě budovy - příjezdová a odjezdová - se dochovaly téměř v originálním stavu. Jedná se o pozdně klasicistní stavbu s dvěma věžemi čtvercového půdorysu o výšce necelých deseti metrů. Budova je rozložená do dvou kolmo na sebe navazujících křídel, mezi nimiž je vložena litinová zasklená hala. V horní části věží jsou nízká empírová okna a kulaté hodiny, střechy věží jsou nízké jehlancové.

  • Palác Lucerna

    Palác Lucerna

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,9 km od OÁZA Říčany)

    Mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí stojí jeden z nejznámějších a také největších pražských objektů - víceúčelový palác Lucerna. Byl první železobetonovou stavbou v Praze a dodnes v sobě soustřeďuje řadu kulturních podniků. Objekt je rozsáhlým souborem staveb se sítí pasáží ve stylu přechodu od secese k moderně. Návrh stavby provedl Dr.Stanislav Bechyně. Celá stavba je konstrukčním unikátem a je památkově chráněna. Areál tvoří sedmipatrový třítraktový dům se třemi suterény a s několika schodišti. V příčné dvoutraktové budově, v nádvorním areálu, byl zřízen sál, který měl sloužit jako komorní scéna Národního divadla. Později byl přestavěn na biograf s 820 místy. Velký sál Lucerny má pod pasáží tři podlaží o výšce 9 m, délce 54 m a šířce 25,5. Taneční parket pro plesy má plochu 42 x 16 m. V roce 1921 byla při vchodu do sálu osazena bronzová poprsní busta zakladatele a stavebníka Lucerny ing. Václava Havla od sochaře Jana Štursy. Dnes je opět na svém místě.

  • Bývalá Vyšší dívčí škola v Praze

    Bývalá Vyšší dívčí škola v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 19,9 km od OÁZA Říčany)

    Objekt stojí na místě bývalého obecního domu a kovárny. Projekt budovy v českém novorenesančním slohu novorenesance vypracoval architekt Ignác Ullmann a areál vystavěl v letech 1866 - 67 stavitel František Havel. Vznikla tak mohutná dvoupatrová budova, spíše školní palác, s výrazným středovým rizalitem, který je ukončen atikou. Výzdoba na budově je provedena ve sgrafitu podle nákresu malíře J. Scheiwla. Na provedení se podílel i J. V. Myslbek, tehdy devatenáctiletý. Škola měla 10 prostorných školních učeben, 5 kabinetů, sborovnu, ředitelnu a ředitelův byt. Velkou pozornost architekt věnoval schodišti a prostorovým chodbám, které vzbuzují do dnešních dnů úctu a obdiv návštěvníků. Škola byla i bohatě vybavena, neboť část svých sbírek jí věnoval např. cestovatel Emil Holub. Také úroveň pedagogů byla vysoká, přednášeli zde např. Josef Václav Sládek, V. V. Štech, F. X. Šalda, Karel Gut, Antonín Matějček a další. Dnes je zde základní škola.

  • Branův dům

    Branův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,9 km od OÁZA Říčany)

    Tento dům stojící na rohu Karlova náměstí měl ještě několik jmen jako Salmovský a také dům U Kamenného stolu. Stejně jako u jižněji položeného domu čp. 550 i zde stál kamenný stůl prý dokonce z mramoru, kde se prováděly platby za zboží ve velkém za přítomnosti tržního komisaře. Dne 29.8.1714 si koupil tento dům za 2900 zlatých Matyáš Bernard Braun. Vyhovoval mu svou polohou i rozlohou a navíc měl velkou zahradu, kde si mistr mohl zřídit dílnu. Jeho sochařská dílna v domě U Kamenného stolu byla vůbec největší v tehdejší Praze. Mistr trvale zaměstnával 6 tovaryšů, mezi nimi i svého bratra Dominika a synovce Antonína. Byl zámožným novoměšťanem s příjmem 900 zl., čož činilo o 400 zl. více než příjem Dientzenhoferův. Už 9.6.1721 si mohl s manželkou koupit dnes již neexistující letohrádek za kostelem sv. Václava na Zderaze za 1.500 zl. a 10.11.1724 nárožní dům na rozhraní dnešních ulic Vodičkovy a Jungmannovy, také za 1.500 zl. Tento dům byl v roce 1911 rovněž zbourán, když se předtím o jeho záchranu doslova strhla bitva. Matyáš Bernard Braun byl po své smrti pohřben v novoměstském kostele sv. Štěpána. Později v tomto domě sídlil ve svých počátcích ústav pro hluchoněmé chlapce. V roce 1991 skončila zatím poslední a velice zdařilá rekonstrukce domu.
  • Palác Skaut

    Palác Skaut

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,9 km od OÁZA Říčany)

    Na místě tohoto dnešního domu stával v této lokalitě významný barokní dům U Hopfenštoků, nazvaný tak podle jeho majitele.V domě byl známý hostinec, jenž za krásného letního počasí nabízel hostům posezení na zahradě. Na konci 20. let minulého století byl dům stržen a na jeho místě postaven v letech 1928-29 tento podle projektu arch. Bohumila Slámy. Při demoličních pracech byl zahráněn z původního domu barokní portál z roku 1710, dílo sochaře Jana Brokofa a jeho syna Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Je považován za jednu z nejkrásnějších prací tohoto druhu jakou Brokofové v Praze provedli. Dále pak v pasáži najdeme ještě jednu barokní památku dochovanou z původního domu a to plastiku lva držícího kartuši. V novém paláci byla dvě podzemní podlaží určena pro porovoz kina, které vzhledem k umístění v centru nemělo o diváka nouzi, a když bylo zrušeno, sloužily jeho prostory studiu Československé televizi. V roce 1999 se sem přestěhovalo z rekonstruovaného Slovanského domu divadlo Minor. Divadlo Minor – Divadlo herce a loutky jak už název napovídá, v inscenacích se pravidelně objevuje vedle loutky i živý herec. Předtím než však mohlo začít divadlo hrát bylo potřeba tyto prostory pro jeho účely zrekonstruovat. Ta začala v prosinci 2000 a skončila v listopadu 2001.

    Divadlo je koncipováno jako klasické kukátkové. Pod jevištěm je netradičně osazena jevištní vana se 16 zvedanými nůžkovými stoly, díky nimž lze variabilně upravit prostor hlediště i jeviště, které je tak možno snížit až o 14 m. Variabilita prvních tří řad umožňuje zvětšení arény. Divadelní kukátko je vymezeno dvěma pojízdnými portály, které umožňují vytvořit šířku od 4 do 8 metrů a výšku kukátka od 2 do 5 metrů. Hlavní sál ma kapacitu 205 diváků, ale lze jej libovolně přestavovat a hrát třeba i několik představení najednou. Součástí rekontrukce bylo zajištění objektu proti spodní vodě a přepojení na inženýrské sítě. Na chodnách jsou umístěny netradiční sedačky a další atrakce k potěšení malých návštěvníků. Do všech prostor je bezbariérový přístup a sedadla se dají v případě potřeby posunout, aby dítě na invalidním vozíčku nevyčnívalo, ale splynulo se svými vrstevníky. Pod všemi sedadly je indukční smyčka pro sluchově postižené. Rekontrukci se dostalo v říjnu 2002 prestižního ocenění Stavba roku.

  • Hlávkovy nadační domy

    Hlávkovy nadační domy

    Vodičkova 15 + 17, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 19,9 km od OÁZA Říčany)

    Soubor domů ve stylu české novorenesance, prostupují celou hloubku bloku mezi ulicemi Vodičkovou a Jungmannovou na Novém Městě v Praze. Stavebníkem byl Josef Hlávka a domy byly postaveny podle jeho plánů v letech 1887-88. Průčelí vyvršil typickými „českými“ štíty a přizdobil figurálními a ornamentálními sgrafity podle vlastních kartónů. I když vlastní stavbu provázely potíže různého druhu a sám Hlávka byl kritizován za to, že ve snaze získat co nejvyšší výnosy zastavěl 85% pozemku, a přesto že některé byty byly vlhké, s absencí slunce, a proto se špatně pronajímaly, přesto tehdejší statistiky uvádějí, že dům patřil mezi nejvýnosnější v Praze. Na druhou stranu byly totiž byty na tehdejší dobu moderně vybaveny včetně koupelen. Výnos z nájemného šel na nadaci Hlávkových ze kterých byla financována například stavba Národního divadla i muzea, dostavba chrámu sv. Víta, přispěl na obnovu zničeného Karlova mostu po povodni roku 1890 na pomník sv. Václava a další projekty. V parteru do Vodičkovy ulice byla velká Akademická kavárna. Z ní se časem stala Dietní jídelna a paradoxně je v těchto prostorách dnes provozovna rychlého občerstvení McDonald´s. Právě v této restauraci se v neděli 27.12.1998 odehrála tragická událost. Před očima hostů a své matky tady byl zastřelen podnikatel Ladislav Zimmermann, proslulý terorizováním nájemníků ve svém domě v Jugoslávské ulici.

  • Novoměstská radnice v Praze

    Novoměstská radnice v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 20,0 km od OÁZA Říčany)

    Nové Město pražské je neodmyslitelně spojeno s největším panovníkem českých dějin Karlem IV. Stavba radnice započala brzy po založení Nového Města pražského roku 1348. Byla sídlem správy Nového Města pražského až do roku 1784, kdy byla všechna čtyři pražská města spojena. Roku 1419 byla radnice svědkem významné historické události a to První pražské defenestrace. Tento čin byl začátkem husitské revoluce. Radnice je komplexem několika středověkých objektů s nejstarším východním křídlem z doby kolem r. 1377. Jižní křídlo bylo přistavěno v letech 1411-1416. V polovině 16. století byla radnice renesančně přestavěna a opatřena pozdně gotickými štíty. Ve východní části radnice je v zachována původní rozsáhlá gotická dvojlodní síň, radniční Mázhaus s křížovými žebrovými klenbami na válcových pilířích. Nejvýznamnější přestavba radnice probíhala v letech 1904 - 1905, kdy byla klasicistní budova radnice přestavěna do renesanční podoby z 1. poloviny 16. století.

  • Budova ČVUT na Karlově náměstí

    Budova ČVUT na Karlově náměstí

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,0 km od OÁZA Říčany)

    Na rohu Resslovy ulice a Karlova náměstí stojí budova Českého vysokého učení technického, postavená v roce 1875 podle plánů arch. Ignáce Ullmanna. Před založením Nového Města pražského se zde rozkládal nezastavěný pozemek, na jehož jižním konci byla zahrada křížovníků. Pozůstatkem bývalého kláštera po křížovníků je kaple Božího hrobu stojící dnes na dvoře domu Na Zbořenci 12. Na nádvoří stával kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu již v roce 1115. Při něm byl asi roku 1190 založen husitský klášter křížovníků Božího hrobu. V době husitských válek byl pobořen a trvalo až do roku 1438, než se několik málo křížovníků navrátilo zpět, komunita však spíše živořila a zanikla roku 1531. Románský kostel zůstal zříceninou. V roce 1699 odkázal měšťan Mazánek částku 10.000 zlatých na stavbu nového kostela, ale částka nestačila až v roce 1722 se podařilo za přispění císaře Karla VI. stavbu dokončit. Současně byla s tím postavena kaple Božího hrobu, svatyně obdélníkového půdorysu s vížkou. Avšak netrvalo dlouho a josefínské reformy dolehly i sem. Roku 1785 byl klášter zrušen a dán k dispozici vojenskému eráru. Do roku 1902 zde nakonec sídlil sklad dekorací Národního divadla. Roku 1905 byl celý komplex, s výjimkou kaple, zbořen, aby uvolnil místo Technice. Dnes již kaple neslouží svému účelu.

  • Černý pivovar

    Černý pivovar

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,0 km od OÁZA Říčany)

    Pozemek na Karlově náměstí v Praze, na kterém dnes dům stojí, má velmi slavnou historii, v dávné době patřil zderazskému klášteru. Na konci 14. století tu stály dva gotické domy. V době kdy bylo potřeba parcelu uvolnit pro novostavbu musely být zbořeny dva zde stojící domy. Patrový barokní, zvaný Vyšebrodský a dům čp. 292, novoměstský pivovar s pivnicí, jehož architektonický výraz byl klasicistní. Nazýval se Zlatý lev či Pflanzrův černý pivovar, neboť část jeho fasády měla tmavou barvu. Jak reliéf lva ve formě domovního znamení tak i název přešly na nový objekt. Při demoličních pracích byl objeven původní pozdně renesanční malovaný trámový strop, který byl odevzdán do městského muzea. V zadním dvoře narazili dělníci na starou roubenou studnu. Ta byla nejen zachována ale i opravena a použita k zachycení spodních vod. V době nálezu dosahovala její hloubka 22 m a byla zaklenuta cihlovým příklopem. Do hloubky 16 m byla roubena kamenem a sloupec vody činil 14 m. Vlastní stavební realizace především pak založení stavby byla náročná záležitost.

    Pozemek měl 44 m délky, 63 m šířky a hloubka vykopávky pro základy a podzemní podlaží činila 11 m. Na výkopu pracovalo až 100 lidí současně. Při výkopových prací se často narazilo na prameny spodních vod, z nichž některé vytryskly jako gejzíry, ale vzápětí jejich vydatnost zeslábla. Přitom se narazilo na břidlici, která byla kluzká jako mýdlo. Stěny výkopu se pažily železobetonovými pásy a patkami. Vše vzpíraly opěry ze silné kulatiny, na které se spotřebovalo 8 vagónů dřeva. K podchycení základů české techniky se používaly mohutné podezdívky z cihel, k jejich spojování pak místo malty elektrotavný cement, který byl sice drahý, ale velice pevný a tuhnul již za 3 dny. Celá gigantická vykopávka se prováděla pouze ručně s pomocí krumpáčů a lopat.

    Konečným výsledkem je pětipatrová budova s šestým ustupujícím patrem a dvěma symetricky umístěnými pavilony v sedmém patře. Suterén tvoří dvě podlaží. Již od počátku zde byla restaurace a v přední frontě známý bufet s rychlým občerstvením. V restauraci se nachází pět vitráží z bílého skla a olova, která vyplňují velká okna a jejichž motivem je výroba a distribuce piva. V roce 1987-88 se dočkala restaurace generální rekonstrukce kdy k větší útulnosti přispělo nové obložení stěn.

  • Petrská věž

    Petrská věž

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,0 km od OÁZA Říčany)

    Pozdně gotická Petrská věž byla postavena jako samostatná chrámová zvonice při kostelu sv. Petra po vzoru italských campanill. Základy byly vykopány v roce 1419, avšak ke stavbě došlo až o 150 let později. A vysvěcena byla v roce až roku 1598. Kostel i s věží, původně kališnický, později luteránský, přešel po bitvě na Bílé Hoře do majetku Křížovníků s červenou hvězdou. Za švédského obléhání v roce 1648 byla věž značně poškozena dělostřelbou, po opravě vyhořela roku 1680 a ještě jednou roku 1689. Z popudu arcibiskupa Valdštejna, velmistra Křížovníků, byla věž obnovena a dostala barokní střechu kupolovitého tvaru.

    V roce 1691 daroval Valdštejn do věže nový zvon Petr, který musel být v roce 1701 znovu přelit ve zvonařské dílně M. Löwa. Největší z trojice zvonů je 122 cm vysoký, má 166 cm v průměru, nese reliéf sv. Petra, znak Nového Města pražského a jména tehdejších konšelů. Druhý zvon - Pavel - byl ulit v roce 1724 zvonařem Zachariášem Dietrichem, nese na sobě obraz sv. Pavla a rovněž znak Nového Města pražského. Zvon Jan Křtitel, který byl za války roztaven, pocházel z 1833 od zvonaře Bellmanna. Nejvýše ve věži visí umíráček.

    Kdyby ještě žil Karel Hynek Mácha, mohl by k tomu přidat historku ze svého života. Petrská věž mu natolik učarovala, že ji často prolézal. Jednou spadl z trámu nad zvony a měl pak trvalé následky zranění v podobě jizvy nad obočím a pod okem. Pád ale přežil.

  • Národní banka

    Národní banka

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Budova České národní banky v Praze byla postavena v letech 1936-1938 podle návrhu Františka Roitha a představuje mohutný, žulou obložený, na svou dobu technicky maximálně vybavený palác pražského monumentalismu, který spojuje prvky funkcionalismu s elementy národně historické architektury a kultury.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

    Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Panny Marie Sněžné s klášterem byl založen 3. 9. 1347 Karlem IV., českým králem a římským císařem. Měla to být památka na jeho korunovaci, a proto měl kostel vyniknout výškou a rozsahem nad všechny pražské chrámy. Karel IV. jej daroval řádu karmelitánů. Proto měl gotický trojlodní kostel být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabírat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór. Ač nedostavěn, má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů, cca 34 m. V r. 1412 zde působil Jeroným Pražský. Když Karlův syn Václav IV. přidělil kostel utrakvistům, stalo se z něj středisko výstředních husitů. V čele stál Jan Želivský, který zde byl později zavražděn. Zničení kostela bylo dovršeno v r. 1566 zřícením klenby. Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. Pomocí dobrodinců z řad české šlechty, hlavně Zdeňka Lobkovice, byl objekt na podzim r. 1610 dostavěn. Splnilo se přání jeho zakladatele Karla IV., aby chrám byl ze všech pražských kostelů nejvyšší. Měří od podlahy ke klenbě 39 m.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

    Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici v Praze. Původně byl tento kostel součástí kláštera trinitářů. Kostel byl vystavěn v roce 1713. Průčelí kostela zdobí dvě plastiky z první poloviny 18. století.

  • Kostel sv.Václava na Zderaze

    Kostel sv.Václava na Zderaze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Gotický kostel sv. Václava na Zderaze stojí v Resslově ulici v Praze 2. Kostel je jednolodní stavba s hranolovou věží a byl postaven v polovině 14. století v místech kde stával románský kostelík z 12. století. V kněžišti kostela se dochovaly části původní gotické malby. V roce 1909 prodělal kostel novogotickou pestavbu a jeho dnešní podoba je po stavebních úpravách v roce 1926. V současné době je kostel majetkem Československé husitské církve.

  • Mozarteum - Galerie Design centra ČR

    Mozarteum - Galerie Design centra ČR

    Jungmannova 30, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Dům, který zaujme svou neobvyklou fasádou z neomítaných cihel vsazených do železobetonového rámu ve stylu geometrické moderny, se nazývá Mozarteum. Pro nakladatele hudebnin Mojmíra Urbánka ji navrhl v letech 1911-12 architekt Jan Kotěra. Do září 1913 byla budova postavena. Součástí domu byla koncertní síň adaptovaná Kotěrovým žákem Josefem Kalouskem pro maximálně 400 osob, který se stal v Praze pojmem. V jeho pamětní knize jsou zapsáni význační skladatelé jako Leoš Janáček, Arthur Rubinstein, Edvard Grieg a další. V domě také vzniklo prodejní gramofonové oddělení. V letech 1933-38 mělo v koncertním sále působiště avantgardní divalo D 34 Emila Františka Buriana. Po znárodnění v roce 1949 zůstalo prodejní oddělení hudebnin zachováno. Sál Mozartea byl ale adaptován na nahrávací studio Supraphonu později Pantonu. V restitucích byl objekt vrácen rodině Urbánkových, která v duchu kulturních tradic pronajala síň Mozartea, zbavenou již balkonu a lóží, na zřízení galerie.

    Dnes tak v budově sídlí galerie Design centra České republiky.

    Otevírací doba denně 10.00 – 18.00

  • Obecní dům a Prašná brána

    Obecní dům a Prašná brána

    nám. Republiky 5, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Obecní dům a sousední Prašná brána byly v roce 1989 vyhlášeny Národní kulturní památkou. Obecní dům je nejznámější novobarokní stavba v Praze se secesními prvky a secesními interiéry. Prašná brána je gotická stavba a jeden ze symbolů města Prahy. Obecní dům najdeme na náměstí republiky a slouží převážně k reprezentačním účelům. Obecní dům byl postaven v letech 1905 až 1912 podle návrhu architektů A. Balšánka a O. Polívky a na místě kde stávala původně rezidence českých králů, Královský palác. Na výzdobě budovy se podíleli významní čeští umělci začátku 20. století. Průčelí Obecního domu zdobí půlkruhová mozaika zhotovená podle nákresu Karla Špillara. V interiéru je řada reprezentativních sálů, největší z nich je Smetanova síň. Jedná se o koncertní sál kde se mimo jiné konají koncerty Pražského jara a varhanní koncerty. V Obecním domě dále najdeme Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek, kde kromě koncertů bývají výstavy a jiné společenské akce. V přízemí a v suterénu budovy je několik restaurací a kaváren. U hlavního vchodu pak najdeme informační středisko. V Obecním domě byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 tu proběhla první setkání komunistické vlády s členy Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Prašna brána stojí na rozhraní náměstí Republiky a ulice Na příkopech. Původně tu stávala jedna z bran staroměstského opevnění, nazývaná U svatého Ambrože později Horská brána. Po založení Nového města hradby ztratily svůj význam a zpustly. Pražští konšelé na místě zchátralé brány, jež stála v sousedství Královského paláce, nechali postavit v roce 1475 bránu novou. Tato nová brána již neměla obranný charakter, ale měla být jednou z dominant města. Původně se tato brána nazývala Nová. Brána zůstala v roce 1483 nedokončena, v důsledku přestěhování krále na Pražský hrad. Brána byla provizorně zastřešena a do poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu, a odtud plyne její dnešní název Prašná brána. Dnešní podoba brány je z roku 1878 až 1886 a to od architekta Josefa Mockera. Prašná brána je 65 metrů vysoká a vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů. V interiéru brány jsou výstavní prostory a v roce 2007 hostí výstavu Králův dvůr - život ve středověké Praze.
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze

    Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 20,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Cyrila a Metoděje - původně Kostel sv. Karla Boromejského - byl postaven v letech 1730-1740 jako ústavní svatyně domu zestárlých kněží. Kostel je uvnitř vyzdoben freskami ze života sv. Karla Boromejského od K. Schopfa a štukaturami od M. I. Palliardiho. V roce 1783 byl kostel i dům zrušen. Dům byl roku 1870 připojen k sousední budově ČVUT na Karlově náměstí. Kostel byl obnoven v letech 1934-35 jako svatyně československé pravoslavné církve a byl vybaven novým zařízením, které odpovídá pravoslavné liturgii.

    V kryptě kostela se roku 1942 ukrývali příslušníci parašutistických skupin, kteří provedli atentát na nenáviděného představitele okupačního německého režimu, tzv. zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutisté zde svedli s nacisty poslední boj, v němž padli. Jména hrdinů jsou na pamětní desce od Františka Bělského z roku 1947. Deska je umístěna na vnější straně krypty.

  • Palác Adria

    Palác Adria

    Národní 36, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,2 km od OÁZA Říčany)

    Místo na kterém dnes stojí obchodní a kancelářský palác Adria, má velmi starou historii. Ve 12. století patřil pozemek vyšehradské kapitule. Stavební činnost na něm nastala až počátkem druhé poloviny 14. století. Stávaly tu domy, které v průběhu času měnily své názvy i majitele. V roce 1910 koupila objekt stojící na tomto pozemku terská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta. Jejím záměrem bylo na lukrativním pozemku vystavět nový reprezentační palác pro svoji pražskou pobočku. Podle návrhu Pavla Janáka tu tak byl v letech 1922-25 vystavěn palác Adria a to v národním slohu, později nazývaném též rondokubismem. Palác je podsklepený, šestipatrový, střechy jsou ploché. Bohaté plastické výzdobě fasád dominuje pět metrů vysoké a přes 3 tuny těžké sousoší Mořeplavba od sochaře Jana Štursy. Fasáda paláce je korunována pěti věžemi s cibmuřím. Dekorativní struktura tvoří pilastry se stylizovanými květy. Sochař Karel Dvořák oživil výklenky na fasádě figurami personifikujícími Terst a Prahu a polopostavou Ochránkyně. Celý palác přišel investora na 40 milionů korun. Kromě pojišťovací společnosti zde byly v přízemí sklady a obchody, mezanin a první patro zaujala koncertní kavárna a ve čtvrtém patře byl módní salon. Později zde přibylo i kino. Po druhé světové válce byla správa paláce na krátko svěřena pojišťovně Slavia. V letech 1996-97 prodělal palác již velice potřebnou rekonstrukci. Dnes je v objektu k dispozici přes 5.000 m2 plochy pro administrativu, obchody, restaurace a nově byl zrekonstruován i divadelní sál pro 312 diváků. K dispozici divadelnímu zázemí je i prostorná kavárna, klub a galerie na ploše cca 800 m2.

  • Palackého most

    Palackého most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,2 km od OÁZA Říčany)

    Palackého most je pátým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Co do stáří je třetím v pořadí a také třetím kamenným mostem (po Karlově a Negrelliho mostě).

    Projekt mostu vypracoval český inženýr Josef Reiter s Bedřichem Münzbergerem. Základní kámen byl položen 13. 5. 1876. Most stavěla německá firma z Vídně bratří Kleinové, Schmolla a Gärtner. Most je kamenný, má 7 kleneb, střední o průměru 32 m, po obou stranách pak 30,4 m, 28,8 m a u břehů 27,2 m. Doprava na mostě byla zahájena v r. 1878. Na mostě byly uloženy koleje elektrické pouliční dráhy excentricky a osobní automobily jezdily pouze po jedné straně a v jednom směru.

    Mostu se říkalo "Kamenný na Smíchov", také "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého. Jen po dobu okupace se jmenoval Mozartův most. Most měl bohatou sochařskou výzdobu: ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi. Modeloval je sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně, zatímco novoměstské byly při náletu definitivně zničeny.

  • Bývalý obchodní dům Perla

    Bývalý obchodní dům Perla

    Ulice 28. října 1, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,2 km od OÁZA Říčany)

    Na místě novostavby která zde vyrostla v letech 1930-32 stál zřejmě novoklasicistní, starší obchodní dům firmy A. R. Amschelberg. Jedním z požadavků na stavbu nového obchodního domu byl takový, aby prodej ve starém domě nebyl vůbec ani na jednu hodinu přerušen. Dále si stavebník přál velkou zaoblenou nárožní výkladní skříň bez jediného sloupu. Dále aby vzhledem k malé parcele byly průřezy sloupů a hloubka stropních nosičů co nejmenší, rychlý postup stavby a snadná adaptace v budoucnu. Proto bylo rozhodnuto provést kontrukci z ocele což nebylo v té době obvyklé. Pro ještě ne zcela dokončený obchodní dům ARA přišel nešťastný den 5. 2. 1931, kdy před druhou hodinou odpoledne vznikl v podlaze prodejních místností požár a brzo zachvátil celou stavbu. I přesto že ještě obnažená stavba byla vystavena 2,5 hodiny velkému žáru, konstrukce odolala. Díky tomu se stavba nezhroutila. Obchodní dům sloužil až do 70. let 20. století kdy byl pro havarijní stav uzavřen. Později při výstavbě pěší zóny byla opravena pouze fasáda a samotná rekonstrukce byla prováděna až po dlouhých deseti letech. Generální rekonstrukce se rozběhla v září 1988. Po dokončení rekonstrukce měl OD Perla disponovat 1900 m2 prodejní plochy. Slavnostní otevření se dům dočkal 30. 9. 1992, ale jen v suterénu. Další obchodní plány se nenaplnily a v letech 1994-95 byl objekt adaptován pro potřeby banky.

  • Hlávkův most

    Hlávkův most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,2 km od OÁZA Říčany)

    Hlávkův most je dvanáctý most přes Vltavu na území Prahy (počítáno po proudu řeky). Je nejširším mostem v naší republice a prvním pražským betonovým mostem přes Vltavu. Podnětem pro jeho stavbu bylo vybudování Ústředních jatek Pražské obce v Holešovicích (1890 - 94).

    Při přípravě stavby se střetly dvě generace techniků a těm odpovídající dva přístupy k materiálu. Starší odborníci dávali přednost železu, mladší modernějšímu betonu. Nakonec bylo u jedné části mostu zvoleno železo, u druhé beton, kterému ještě starší generace nedůvěřovala. Město muselo nejdříve od soukromých majitelů vykoupit ostrov Štvanici. Poté se podle projektu Mečislava Petrů v letech 1908 - 10 budovala nejdříve jižní část mostu od Těšnova s ocelovou konstrukcí o dvou příhradových segmentových polích, kterou vyrobila mostárna Bratří Prášilů. Poprvé zde bylo použito konvertorové oceli Thomasovy na rozdíl od oceli ze Siemens-Martinských pecí. Délka železné části mostu byla 96 m, šířka 16 m, chodníky byly třímetrové. Vozovka o šířce 10 m byla dlážděná stejně jako most Svatopluka Čecha - špalíčky australského tvrdého dřeva zv. Jarrah.

    Provoz mostu byl zahájen až po skončení druhé severní části mostu na holešovické straně o délce 200 m, která se stavěla v letech 1909 - 12. Tato část byla betonová, projektovali ji František Mencl a Pavel Janák a stavěla firma Karel Herzán. Má tři velké oblouky nad řekou a čtyři menší nad ostrovem Štvanicí.

    Pozoruhodná je výtvarná výzdoba tohoto technického díla. Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek. Při rozšiřování mostu reliéfy zmizely, v 80. letech však byly vyrobeny jejich kopie a byly opět osazeny na mostě nad Štvanicí. Známější jsou medailony nad pilíři na bocích mostu od sochařů Josefa Mařatky a Otty Guttfreunda, které představují portréty 12 radničních představitelů. Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita, které vytvořil Jan Štursa v letech 1911 - 13. V postavě muže s kladivem na sousoší Práce zpodobnil autor sám sebe jako kameníka.

  • Kostel sv. Michala v Praze na Novém městě

    Kostel sv. Michala v Praze na Novém městě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,2 km od OÁZA Říčany)

    V prostoru jižně od dnešní Národní třídy stávala ve středověku ves Opatovice, založená kolem roku 1115 kladrubskými benediktiny a v roce 1348 zahrnutá do Nového Města. Při ní stával románský farní kostelík, ve 2. pol. 13. století přestavěný raně goticky. Z té doby se dochovalo presbyterium s pozoruhodnou klenbou. Ve 14. století byla původně jednolodní stavba přebudována a rozšířena na trojlodí, jehož hlavní loď dostala pozdně gotickou síťovou žebrovou klenbou až v roce 1511. V roce 1717 byla v průčelí postavena věž a později při severní lodi i barokní kaple. V roce 1787 byl kostel zrušen, ale již o dva roky později ho koupili němečtí luteráni, kterým patřil až do roku 1945. Dne patří slovenské evangelické církvi augšburského vyznání.

  • Dům "Platýz"

    Dům "Platýz"

    Národní ulice, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Vystavěn byl původně jako palác někdy kolem roku 1350 knížetem Fridrichem Burgundským, který se zdržoval na dvoře Karla IV. Objekt přiléhal těsně na hradební zeď, měl prý vysokou věž a podobal se hradu. V roce 1586 kupuje dům za 1800 kop českých Jan Platejs. Po tomto majiteli pak dům, který byl několikrát stavebně přestavován, získal jméno, které si udržel dodnes. Vznikla zde hospoda a Platýz se proměnil v zájezdní hostinec s ubytováním. V 19. století proběhla rozsáhlá přestavba. Všechny objekty na rozsáhlé parcele byly architektonicky sjednoceny. Vznikla tak čtyřkřídlá budova okolo čtvercového dvora. Mimořádně hodnotná empírová architektura se tak svým průčelím postavila do dnešní Národní třídy. Zatímco původní průčelí bylo nasměrováno do Uhelného trhu. V rámci přestavby tu byly též vybudovány stáje pro 55 koní, neboť zájezdní hostinec využívali hojně i formani se svými povozy. Vlevo nad portálem průjezdu je umístěna malá soška sovy. V bráně Platýzu kdysi sedával fortnýř s prazvláštním domácím mazlíčkem – ochočenou sovou. Fortnýřova sovička bděla se svým pánem vždy až do rána a od pocestných a formánů bývala obdarována pamlsky. Majitel Platýzu nechal po smrti fortnýře vyhotovit na jeho počest plastiku jeho oblíbené sovy a umístil ji nad vjezd. Podle dobových zpráv byla prý soška ovládána táhlem: když bylo ve dvoře místo, byla socha vztyčena, při obsazení byla sklopena. Na počátku dvacátého století koupila dům pojišťovací banka Slávie, která nechala dům v letech 1938-39 přestavět tak aby sloužil moderním podmínkám nájemního domu. Tím také zároveň skončila dlouholetá tradice hostinské činnosti v tomto domě.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Mochově

    Kostel sv. Bartoloměje v Mochově

    Mochov, 25087

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Gotický kostel sv. Bartoloměje je již od roku 1352 zmiňován jako kostel farní. Architektonicky kostel kopíruje sakrální stavby klasického gotického období – hlavní obdélníková loď s rovným stropem, na jižním boku nízká zvonice s jehlanovitou střechou, presbytář o půdorysu obdélníkové lodi uzavřený třemi stranami pravidelného osmiúhelníka.

    K severnímu boku presbytáře přiléhá gotická kaplička, která na počátku 20.století sloužila jako sakristie, tedy zvláštní prostor k úschově bohoslužebných knih, rouch apod. Vchod do kapličky tvoří hrotitý portál, v jehož tympanonu se nachází šikmo postavený štít se znakem mochovských vladyků: orlice v kruhovém rámci a mimo tento rámec ležící přílbice s přikrývadly (podrobnější popis znaku – viz.výše).

    Hlavní oltář pochází z roku 1695 a jeho čelní stěna (antependium) je zdobena vyřezávanými ornamenty. Kazatelna je vyvedená hrubě tesanou rokokovou ornamentikou. Boční oltáře zdobí rovněž antependia, tentokráte malovaná, na jednom je vyobrazena stigmatizace sv. Františka a na druhém Marie Magdalena. V kobce pod věží se nachází jemně tesaný náhrobní kámen z pískovce staršího sládka přerovského pivovaru, Václava Přerosta Klatovského, z roku 1603.

  • Obchodní dům TESCO (Máj)

    Obchodní dům TESCO (Máj)

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Objekt dnešní mašinistické novofunkcionalistické stavby OD Tesco a metra nahradily dost početný soubor domů se středověkými a renesančními sklepy. Jejich existenci doložily četné archeologické nálezy i archivní zprávy. Mimo jiné tu bývala oblíbená hospoda U Ježíška, kam rád chodíval Jan Neruda, kam přicházeli spisovatelé starší i mladší generace, výtvarní umělci, herci, vědci a politikové. Se skupinou domů čp. 69-73, které spolu s ním zanikly, Spálené ulici slušely víc než stavba Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše, kterou v letech 1972-73 realizovala stockholmská firma SIAB a ABV. Nejpůsobivějším prostorem novostavby je třípatrová hala s průhledy směrem k Vladislavově, Purkyňově a Spálené ulici s neustálým pohybem návštěvníků na eskalátorech.

  • Budova Komerční banky ve Spálené ulici

    Budova Komerční banky ve Spálené ulici

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Naproti obchodnímu domu stojí novoklasicistní stavba Bedřicha Bendelmayera z roku 1927, adaptovaná v roce 1994 architektem Karlem Pragerem za sochařské účasti Olbrama Zoubka pro Komerční banku. Čelní fasáda domu je ozdobena dvěma mužskými a dvěma ženskými akty z kamene terakotové barvy, personifikujícími Obchod, Zemědělství, Péči o rodinu a Průmysl. Jejich autorem je pravděpodobně Ladislav Kofránek, osobité plastiky Olbrama Zoubka se uplatňují v interiéru.

  • Stavovské divadlo

    Stavovské divadlo

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Původně na místě dnešního Stavovského divadla, zvaného rovněž Nosticovo či Tylovo, stála v 70. letech 18. století dřevěná bouda. V letech 1781 - 1783 zde pak vyrostlo na náklad hraběte F. A. Nostitze - Rienecka nové kamenné divadlo ve slohu barokního klasicismu. Hlavní průčelí s dvojicemi sloupů a vysoká půlkruhově zaklenutá okna byla patrně řešena podle klasicismu francouzského. Interiéru byl upravován ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století, původní výzdoba se v podstatě nedochovala. Dne 20.1.1785 se v divadle konalo první české představení.
  • Karolinum

    Karolinum

    Ovocný trh, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Karolinum je Národní kulturní památkou a nejstarším domem komplexu Karlovy Univerzity. Karolinum najdeme v Praze - Starém Městě na rohu Ovocného trhu a Železné ulice. Dnes je v budově sídlo rektora a slouží ke slavnostním a reprezentačním účelům, jako jsou promoce či imatrikulace. Dům nechal postavit královský mincmistr a bankéř Johlin Rotlev a v roce 1383 jej pro pražskou univerzitu získal král Václav IV. Na domě byly provedeny stavební úpravy a od roku 1396 bylo Karolinum sídlem pražských profesorů, kteří tu nejem vyučovali, ale také bydleli. Kolej sloužila také ke slavnostním shromážděním univerzity a byla rezidencí rektora. V letech 1715 až 1718 bylo Karolinum barokně přestavěno podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Nejrozsáhlejší přestavba Karolina byla provedena v letech 1945 až 1959, kdy byl celý areál rekonstruován architektem Jaroslavem Fragnerem. Součástí přestavby bylo vybudování nádvoří se slavnostním vstupem. Nádvoří zdobí kašna se třemi lvy. Při rekonstrukci byly zachovány středověké části budovy. Poslední rekonstrukce Karolina byla provedena v letech 1996 ař 1997. V přízemí byl vybudován nový přednáškový sál tak zvaný Císařský a ve sklepním prostoru vznikly zasedací místnosti. Centrem Karolina je Velká aula a v prvním patře slavnostní shromaždiště akademické obce a slavnostní sál. Slavnostnímu sálu vévodí socha Karla IV. Nejpěknější částí Karolina je gotický arkýř Velké auly s původní univerzitní kaplí a mramorovým náhrobkem profesora z poloviny 16. století. Nejstarší částí sálu je boční gotická oltář nazývaný Husova branka a hlavní barokní vstupní portál z počátku 17. století.
  • Dům Mánesa

    Dům Mánesa

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Budova Spolku výtvarných umělců Mánes stojí dnes na místě bývalých Šítkovských mlýnů. Velkým problémem byly bourací práce neboť základové zdivo mlýnů bylo neobyčejně hutné a tvrdé, a především bylo nutné vytahat doslova stovky pilot zaražených hluboko do dna Vltavy. Úplně největším problémem byla narušená statika Šítkovské vodárenské věže, kdysi sloužící k rozvodu vody do této části Nového Města. Bylo shledáno že je odkloněná od svislé osy o 47 cm směrem severovýchodním. Její zbourání nepřicházelo v úvahu. Nakonec byl kolem věže proveden silný železobetonový věnec, šest metrů vysoký a čtyři metry široký. Budova mánesu se skládala vzhledem k příštímu využití z několika částí. Byly zde prostory výstavní, spolkové, restaurační a prodejní. Ústředním prostorem se stal sál o 300 m2. Části spolkové dominovala velká hala s výhledem na Národní divadlo, jejíž čelní stěna byla zasklena tabulí v té době největší v Praze. První výstava byla otevřena v roce 1930. Po roce 1948 byla budova spolku zabavena. V roce 1980-87 prodělala generální rekonstrukci, při které byla v mnohých ohledech porušena původní dispozice, včetně dobového interiéru.

  • Novoměstská vodárenská věž

    Novoměstská vodárenská věž

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Novoměstská Šítkovská vodárenská věž byla postavena zřejmě kolem roku 1495 při původních Šítkovských mlýnech a byla zřejmě dřevěná protože již v roce 1501 shořela. Brzy byla vybudována znovu, ale zanedlouho se sesula. Pak vznikla stavba provizorní roubená ze dřeva. Ale i tu roku 1588 zničil spolu s mlýny požár. Požáry byly časté díky tomu že v tuhé zimě se v nich udržovala stálá teplota nad bodem mrazu otevřeným ohněm, aby voda v nádržích nezamrzala. Další stavba už zřejmě kamenná byla poškozena v roce 1648 dělostřeleckou palbou při švédském obléhání při které dostala podle záznamů 91 zásahů. Zřejmě díky tomu se začala naklánět a vychílená už tak zůstala, dodnes je jednou z nejšikměnších věží v Praze. Za přispění z císařské pokladny byla opravena a roku 1651 znovu zahájila provoz. Cibulovitá střešní báň pochází z konce 18. století. Vodárna byla v provozu do roku 1913.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Praze

    Kostel sv. Jakuba Většího v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Kostel založil v roce 1232 český král Václav I. v souvislosti se zřízením Starého Města pražského a uváděním mnišských kazatelských a žebravých řádů (dominikáni, minorité) do českých měst. Na místě původního kostela byla v letech 1319 – 1374 postavena protáhlá bazilikální trojlodní stavba s dlouhým a vysokým kněžištěm a se dvěma průčelními věžemi Jedná se o třetí nejdelší chrámovou stavbu v Praze.

    V jádru gotickou budovu barokizoval po požáru v roce 1689 Pannetius. Tato úprava zbavila vnějšek kostela gotických tvarů, ale jeho původní půdorys stále připomíná poklasickou gotiku 1. poloviny 14. st. Kostel je mohutnou trojlodní bazilikou s presbyteriem a barokním chórem a s věží na jihozápadě. 20. března 1974 propůjčil papež Pavel VI. staroměstskému chrámu svatého Jakuba Staršího (též Většího) jako druhému čestný titul Bazilika menší.

  • Budova nakladatelství Albatros

    Budova nakladatelství Albatros

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,3 km od OÁZA Říčany)

    Na rohu, kde dnes stojí budova postavená původně pro nakladatelství Albatros, stával dům, který patřil poslanci říšského sněmu JUDr. Františku Augustinu Braunerovi. V Braunerově domě se scházela řada vynikajících umělců a literátů konce 19. století. Literárně-umělecká tradice se v domě na Perštýně uchytila a neztratila se ani v pozdější době, kdy tu bývala nejslavnější pražská literární kavárna – kavárna Union s proslulým vrchním číšníkem Františkem Paterou. Těžko psát kdo sem chodil, snažší by bylo napsat ty kteří se nechodili. Kavárnu navštěvoval například Antonín Dvořák, Václav Špála, Eduard Bass, bratří Karel a Josef Čapkové, Jan Kotěra, Josef Gočár, Viktor Dyk a další.

  • Kostel sv. Jakuba v Kounicích

    Kostel sv. Jakuba v Kounicích

    Kounice, 28915

    (ve vzdálenosti 20,4 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Jakuba v Kounicích existoval již ve 12. století. Připomínaný roku 1350 ve farním děkanátu Kouřimském a doložen jako farní kostel roku 1352. Ze středověkého kostela se dochovala příčně obdélná průčelná gotická věž, která měla obranný charakter. Při rekonstrukci, která probíhala v roce 1988, bylo pod barokní omítkou odkryto pěkné středověké kvádříkové zdivo z pískovce. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Nynější výška věže včetně velkých oken ke zvonům je původní. Stará gotická loď kostela byla roku 1834 stržena. V letech 1834 - 1836 byla vystavěna nová loď, větší v novorománském slohu.

    Tato jednoloď má obdélníkový půdorys, presbytář je od lodi oddělen dvojitým obloukem a je zakončen půlkruhovou apsidou. Po stranách apsidy jsou umístěny dva pravoúhlé přístavky. Loď je zaklenuta českou plackou, presbytář je zastropen valenou klenbou. Ve stěnách lodi jsou dvě lunetová okna, která byla umístěna roku 1910. Střecha je sedlová.  Z původního vybavení kostela se zachoval svršek bývalého oltáře. Jedná se o obraz na plátně představující Růžencovou P. Marii jako pomocnici duší v očistci z počátku 18. století. Současný hlavní oltář je pseudorománský z roku 1877 od G. Kubeše. Postranní oltáře jsou zasvěceny P. Marii Lurdské a Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, oba pocházejí z 19. století.

  • Schirdingovský palác

    Schirdingovský palác

    Národní 16, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,4 km od OÁZA Říčany)

    Na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice stojí Schirdingovský palác, postavený na středověkých základech po roce 1731 Janem Ferdinandem Hübnerem a úplně dokončený před rokem 1752. Na dvoře paláce je kancelářská budova Advokátní komory, postavená v konstruktivistickém stylu podle plánů arch. Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera v 90. letech 20. století. Někdy se paláci říká Kaňkův dům. V roce 1752 dům v dražbě koupil císařský rada Jan Antonín ze Schirdingu a dal na něm provést určité klasicistní úpravy. V roce 1838 stavbu zakoupil renomovaný pražský advokát Jan Nepomuk Kaňka. V zápětí ji potom odkázal nadaci pro zchudlé pražské advokáty a svou bohatou sbírkou obrazů věnoval Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění. V roce 1953 bylo domem směrem na Národní třídu proraženou loubí a v roce 1990 byla do tohoto průchodu vsazena pamětní deska Miroslava Krátkého a Otakara Příhody připomínající 17.11.1989.

  • Dům Hlaholu

    Dům Hlaholu

    Masarykovo nábřeží 16, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,4 km od OÁZA Říčany)

    Secesní spolkový a činžovní dům byl vystavěn v letech 1904-05 pro pěvecké sdružení Hlahol na ideální parcele, neboť spolek do té doby trpěl nedostatkem vlastních místností. Dům upoutá již na dálku svoji výraznou fasádou. Plastiky na průčelí jsou od Josefa Pekárka, ornamentální výzdoba je dílem Karla Mottla. V dubnu 1993 byl spolek Hlahol vykraden, po rozlomení zámku zmizely broušené vázy, které spolek vyhrál na pěveckých soutěžích, stříbrné plakety, odznaky s českými granáty a další. Při dalším vloupání v roce 1995 vyloupili zloději již i trezor a tentokrát byla odcizena i zlatá medaile, kterou dostal Hlahol od císaře Františka Josefa, zlatý pamětní prsten a spousta dalších cen a řádů. Historická hodnota těchto předmětu je jen těžko vyčíslitelná.

  • Štorchův dům

    Štorchův dům

    Staroměstské náměstí, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,4 km od OÁZA Říčany)

    Na místě Štorchova domu stával již od počátku 15. století dům původně s názvem U Černých dveří, později s různými názvy dle majitelů domu a také s názvem U Kamenné Panny Marie. Na konci 19. století dům zakoupil knihkupec Alexandr Storch a nechal jej zásadním způsobem přestavět do dnešní podoby. Při této přestavbě byl objeven zbytek gotického arkýře ukrytého v barokní fasádě. Slouží ke cti stavebníka, že ačkoliv byly plány domu již hotovy byl tento arkýř obnoven a dodnes zdobí fasádu domu. Kromě toho čekalo na řemeslníky další překvapení. Při demolici zdi v mezipatře se přišlo na malou gotickou kapličku s výklenkem, v jehož středu stál stůl a na něm byl položen meč. Historie tohoto místa, stejně jako totožnost osoby, která zde meč položila a nechala prostor zazdít, zůstane již asi na věky tajemstvím. Spíše než interiérem přitahuje dům svojí fasádou. Tu vymaloval malíř Láďa Novák podle kartounů velkého českého malíře Mikoláše Alše. Hlavní dominantou kompozice je třímetrová jezdecká postava českého knížete sv. Václava. Ten sedí na bělouši a třímaje praporec jakoby se chystal vjet do prostoru náměstí. Rostliný ornament pod kopyty koně je doplněn znaky svatováclavské orlice a českého lva. Z ornamentu volně vyrůstá strom, nad kterým krouží pták, symbol svobody českého národa. Dole se pak na strom marně snaží vylézt ještěr jenž zde představuje nepřátele naší státní samostatnosti. Nad okny druhého patra jsou pak vepsána slova svatováclavského chorálu. Symboliku použil i M. Aleš tehdy, když zde vymaloval postavy Tří králů jako upomínku na bývalý název domu U Kamenné Panny Marie. Nad obloukem výkladce a portálu vchodu je opět symbolicky ve dvou výjevech zachyceno povolání majitele domu, který byl významným nakladatelem.

  • Kostel Matky Boží před Týnem

    Kostel Matky Boží před Týnem

    Celetná 5, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,4 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Matky Boží před Týnem, nazývaný také Týnský chrám a nebo kostel panny Marie před Týnem je významným staroměstským kostelem chráněným jako Národní kulturní památka. Jedná se o trojlodní gotický kostel s dvojicí gotických věží. Kostel stojí nedaleko Staroměstského náměstí a tvoří dominantu historického centra Prahy. Na místě dnešního kostela stával v 11. století románský kostelík a první zmínka o něm je z roku 1135. Na jeho místě byl ve druhé polovině 13. století postaven raně gotický trojlodní kostel. Tento kostel ustoupil v polovině 14. století nově budovanému Týnskému chrámu. Koncem 14. století stály boční zdi, zdi hlavní lodi a závěrů a severní portál. Tento portál je vyznačuje krásným a bohatým plastickým zdobením. V roce 1457 byl dokončen krov nad hlavní lodí a v dalších letech západní štít. Ve štítu byla původně socha krále, která byla v roce 1626 nahrazena sochou Madony. V polovině 15. století byla postavena balustráda. V roce 1463 až 1466 byla postavena severní věž a v roce 1506 až 1511 jiřní věž. V roce 1679 byl kostel poničen požárem a gotická výzdoba hlavní lodi byla nahrazena raně barokními prvky, v bočních lodích se zachovaly gotické prvky výzdoby. Interiér kostela zbodí obrazy a sochy pocházející většinou ze 17. století. V kostele se dochovala gotická kazatelna z poloviny 15. století. Za kazatelnou je mramorová náhrobní deska astronoma Tycha de Braha z roku 1601.
  • Kostel Sv. Martina ve zdi

    Kostel Sv. Martina ve zdi

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Martina byl postaven v období mezi roky 1178 až 1187 v osadě Újezd, která se již dříve rozkládala ve zdejším prostoru a podle zasvěcení kostela pak byla nazývána Újezdem sv. Martina. Kostel svou jižní stěnou přiléhal k hradební zdi (odtud jeho název) a v jeho sousedství byla městská brána, zvaná branou sv. Martina.

    Původní románský kostel byl jednolodní a zachoval se v rozloze dnešní hlavní lodi s řadou románských architektonických článků. Vnitřek kostela byl pravděpodobně vyzdoben románskými nástěnnými malbami. Gotická přestavba kostela se uskutečnila v době vlády Karla IV., po roce 1350. Loď byla zvýšena a nově zaklenuta, při jejím jihozápadním nároží postavena hranolová zeď a prostor kostela zvětšen výstavbou presbyteria. Mezi lety 1360 až 1370 bylo presbyterium zaklenuto žebrovou klenbou, která je považována za jednu z nejstarších tohoto typu u nás. V roce 1414 v kostele z podnětu M. Jakoubka ze Stříbra zdejší farář Jan z Hradce poprvé podával svátost oltářní podobojí.

  • Kostel sv. Jiljí v Praze

    Kostel sv. Jiljí v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Chrám je charakteristický svojí výškou. Byl postaven biskupem Janem IV. z Dražic a po něm arcibiskupem Arnoštem z Pardubic v letech 1339-71 jako vysoká trojlodní síň. Od roku 1364 tu česky kázal Jakub Milíč z Kroměříže. Členem kapituly byl i sv. Jan Nepomucký mezi roky 1387-1388. Roku 1420 zanikla kapitula, kostel se stal utrakvistickým až do roku 1626, kdy byl darován řádu dominikánů, kteří tou dobou obývali klášter sv. Anežky na Františku. Ti si pak na místě staré farní školy a sousedních objektů vybudovali rozlehlý čtyřkřídlý klášter, zaujímající prostor mezi ulicí Husovou, Jalovcovou a Jilskou. Roku 1731 se dominikáni pustili do barokizace gotického kostela. Barokizace přikryla i krásný gotický portál na jižní straně chrámu, který byl při obnově kostela, provedené po roku 1968, objeven a odhalen. Do roku 1744 bylo opatřeno dnešní honosné zařízení chrámu. Jeho vnitřek, oddělený dvěma páry barokních pilířů, je na plackovitých klenbách zdoben freskami od V.V. Reinera z let 1734-35.

  • Palác Kinských

    Palác Kinských

    Staroměstské nám. 12, Praha, 11015

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Palác Kinských byl postaven v letech 1755-1765 na místě parcel tří domů s raně středověkými základy. Komplex se skládá z hlavní budovy při náměstí, levého křídla, příčného křídla, budovy při Týnské ulici a bočních křídel. Zachovala se zde i kašna s obdélnou nádrží. Palác je od roku 1949 ve správě Národní Galerie. Ta zde nabízí expozici Krajina v českém umění 17.-20. století se sbírkami grafik a kreseb.
  • Dům U Kamenného zvonu

    Dům U Kamenného zvonu

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Dům u Kamenného zvonu je jedna z nejstarších a nejpozoruhodnějších památek Prahy. Je to vzácně dochovaný dům a je mimořádnou gotickou palácovou architekturou věžového charakteru. Jeho průčelí patřilo k nejkrásnějším v Evropě a dokládá výstavnost města v době Karla IV. Podle posledních stavebně historických průzkumů se počátky domu U Kamenného zvonu datují do druhé poloviny 13. století. Nejstarší stavební etapa se zachovala ve sklepích a v přízemí jižního křídla. Druhá stavební etapa následovala kolem roku 1310. Tehdy byla v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou, pokrývající stěny i klenbu. Dům U Kamenného zvonu slavnostně otevřený 29. 2. 1988 byl dán do užívání Galerii hl. m. Prahy a slouží k pořádání výstav a koncertů. V podzemí je malé lapidárium se zachovanými architektonickými a výtvarnými fragmenty původní stavby.

  • Smíchovská synagoga

    Smíchovská synagoga

    Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Smíchovská synagoga je druhá nejmladší synagoga v Praze hned po Španělské. Byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománským stylu, ale následně přestavěna na počátku 20. století (1931) ve stylu monumentalistickém. 

    Jednalo se o velmi důkladnou a rozlehlou budovu, pod hlavním sálem podsklepenou, s teplovzdušným topením, vyzdobenou nástěnnými malbami, s vysokým svatostánkem a vitrážovými okny. Novorománská stavba byla ukončena vystupující kordonovou římsou s obloučkovým vlysem a deskami Desatera uprostřed. Na západě k hlavní stavbě přiléhala předsíň s hlavním vstupem a ženskou galerií v patře. Základní dispozici hlavního sálu tvořil podélný prostor, sklenutý devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři pilíře uprostřed.

    Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. Byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na židovský archiv. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.

  • Kostel Sv. Haštala v Praze

    Kostel Sv. Haštala v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv.Haštala na stejnojmenném náměstí vznikl na místě původního románského kostela před první polovinou 14. století jako trojlodní gotická basilika. Na místě severní lodi byl ještě koncem téhož století přistavěn dvoulodní prostor. Na ploše náměstí byl až do roku 1832 hřbitov.

    Kostel je zmiňován kolem roku 1234 jako součást špitálu kláštera sv. Anežky. Po požáru v roce 1689 došlo k barokní úpravě a barokní je rovněž interiérové vybavení. Novějšího data je hlavní oltář s obrazem sv. Haštala z roku 1884.

    Významnou památkou jsou zbytky gotických nástěnných maleb z konce 14. století v sakristii, dále malby Ukřižování a Poslední večeře Páně z doby kol. roku 1500 a cínová křtitelnice z roku 1550.

  • Staroměstské náměstí

    Staroměstské náměstí

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo zboží dovezené cizími kupci. Pro ně zde byl založen již v 10. st. špitál s kostelem P. Marie, hostince a stáje. Konaly se tu pravidelné i výroční trhy nejrůznějšího zboží. Na náměstí stály krámy pevné i přenosné. Kolem paty radniční věže bylo třináct kamenných kotců, kde se prodávala většinou drahá sukna z dovozu. I sama radniční budova byla obklopena krámy trhovců. V přenosných stáncích prodávali pekaři, hrnčíři, výrobci dřevěného zboží, kořenářky, pernikářky a další. Na jižní straně bývali prodavači hub, jahod a jiných lesních plodin, prodávala se zvěřina, zelenina, máslo, syrečky, omastek, věnce, sukně aj. V severozápadní části náměstí poblíž radnice byl rybný trh. Prodavačů ryb zde bylo nejvíce, poněvadž na ryby měl Staroměstský trh dlouhou dobu monopol.

    Náměstí mělo v průběhu staletí různá jména: jeho nejstarší známý název byl Velké náměstí (na rozdíl od menšího tržiště u sv. Havla), ve 13. st. se objevuje název Staré tržiště, od 14. st. Rynk nebo Staroměstský rynk, v 18. st. Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí nebo jen Velké náměstí a od roku 1895 platí dnešní název. Ve 12. a 13. století byly vystavěny okolo náměstí mnohé domy, v nichž jsou zachovány románské a raně gotické základy, sklepy a někde i část přízemí. Původní románské přízemí a výjimečně i část prvního patra se asi v polovině 13. st. ocitlo pod úrovní ulice při protipovodňové akci, kdy se terén zavážel zeminou do značné výše.

    Ve 14. st. byla na náměstí zřízena radnice a o něco později vybudován hlavní staroměstský chrám Panny Marie před Týnem. Tyto stavby podtrhly význam prostoru, který se tak stal nejen ekonomickým, ale i politickým centrem života Starého Města pražského. Za velké slávy tudy projížděli královské korunovační průvody k Hradu. Prvním českým králem, který tudy projel, byl roku 1311 Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou. Odehrávaly se tu i tragické události, např. popravy, ale i různé slavnosti a shromáždění lidu. V roce 1422 bylo náměstí svědkem bouří po popravě vůdce pražské chudiny Jana Želivského, který byl sťat u studně na radničním dvoře. V roce 1437 se tu konala poprava posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé a ze Sionu a jeho druhů. Po porážce husitské revoluce zde byl roku 1458 zvolen Jiří z Poděbrad českým králem. Jedna z největších tragických událostí se odehrála před radnicí 21. června 1621. Bylo popraveno 27 předních účastníků českého stavovského odboje proti Habsburkům. Sťati byli pánové Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilím z Konecchlumu, Boleslav starší z Michalovic, Valentin Kochan z Prachové, Dobiáš Štefek z Koloděj, Jan Jesenius, Kryštof Kobr, Jan Šultys, Maximilián Hošťálek, Jiří Haunšild, Leandr Ryppel, Václav Maštěřovský, Jindřich Kozel, Ondřej Kocour, Jiří Řečický, Michal Wittman a Šimon Kováč. Oběšeni byli Jan Kutnauer, Šimon Sušický a Nathanael Vodňanský. Jan Sixt z Ottersdorfu, který měl být také sťat, dostal na poslední chvíli milost. Na jejich památku je v chodníku při Staroměstské radnici vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Poprvé tu bylo místo popravy v dlažbě vyznačeno v roce 1904 při příležitosti výměny dláždění na celém náměstí.

    Od roku 1591 stávala v severní části náměstí slavná Krocínova kašna (viz dokument Fontány). V roce 1650 zde byl jako poděkování za osvobození Prahy od Švédů vztyčen ke cti Panny Marie Neposkvrněné Mariánský sloup, dílo Jana Jiřího Bendla. Byl to druhý nejstarší sloup v Evropě po Mnichově a stál zde do roku 1918, kdy byl stržen.(viz dokument Pomníky a sochy) Na jeho místě je dnes mosazná tabulka, která ho připomíná. V dlažbě je také vyznačen tzv. pražský poledník, místo, kam dopadal stín, který Mariánský sloup vrhal za slunečného počasí v pravé poledne. Je to 14 stupňů 25 minut východně od Greenwiche. Český a latinský nápis u něj praví: Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur. Od roku 1849 stávala na náměstí pod radničním balkonem čelem k Týnskému chrámu tzv. Hauptwacha, tedy hlavní vojenská strážnice s dvěma děly u vchodu. Posádka střežila erární a městské pokladny. V první polovině 19. st. změnila podobu náměstí výstavba nové radnice v novogotickém slohu, tzv. Sprengerovo křídlo. Velký dopad měla rovněž asanace v 90. letech 19. st., kdy došlo ke zbourání domů v severní části náměstí a ke vzniku zcela nové ulice Mikulášské s průhledem na Letnou, od roku 1926 známé jako Pařížská třída. Před asanací bylo místo zastavěno domy. Také před kostelem sv. Mikuláše stával již od středověku Krennův (Křenův, či Chřenovský) dům, který zakrýval pohled na kostel. Zbourán byl až v roce 1901 při asanaci. Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna byl na náměstí odhalen v roce 1915 k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici. (viz dokument Pomníky a sochy)

    V roce 1902 se zde konala manifestace za všeobecné hlasovací právo a 14. října 1918 zde žádal lid zřízení svobodné socialistické republiky. V únoru 1948 předseda tehdejší vlády Klement Gottwald ve svém projevu z balkonu paláce Kinských ohlásil shromážděnému lidu nekompromisní program budování socialismu v Československu a zahájil tak dlouhé období totality u nás. Pražané se na náměstí při významných událostech scházejí dodnes. V posledních letech byla obnovena tradice vánočních a velikonočních trhů.

    Tramvajové koleje, které sem vedly z Celetné a Pařížské ulice, zmizely již v roce 1960, autobusy byly odtud vyloučeny v roce 1967. V roce 1979 bylo na náměstí zrušeno i veřejné parkoviště aut. Bylo rozhodnuto, aby se celé náměstí stalo pěší zónou stejně jako přilehlá Celetná ulice a byla z něj vyloučena veškerá doprava. Automobilová doprava zůstala pouze mezi Pařížskou a Dlouhou ulicí. Dnes na náměstí podél stromové aleje za radnicí stojí pouze koňské povozy s kočáry pro turisty.

    V roce 1987 byla dokončena rekonstrukce náměstí. Bylo obnoveno pietní místo popraviště 27 vůdců protihabsburského odboje českých stavů v roce 1621. Celé náměstí bylo předlážděno, celkem bylo položeno 23 tisíc m2 nové dlažby. Do kolektoru s domovními přípojkami byla pod náměstím kompletně regenerována inženýrská síť v celé oblasti. Náměstí bylo osvětleno 29 novými svítilnami se dvěma stovkami světel. Na místě původního severního křídla radnice, které bylo při bojích na jaře 1945 zničeno, byl nejprve založen parčík. V roce 1998 bylo toto odpočinkové místo o rozloze téměř 2000 m2 změněno osazením 51 javorů, laviček a nové dlažby v modrém, červeném a bílém odstínu. Rozloha náměstí je něco přes 9000 m2. Pro svůj význam bylo Staroměstské náměstí prohlášeno v roce 1962 národní kulturní památkou.

    Zdroj: www.pis.cz

  • Staroměstská radnice

    Staroměstská radnice

    Staroměstské nám. 1, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Staroměstská radnice s orlojem byla v roce 1962 vyhlášena Národní kulturní památkou. Radnice je domimantou Staroměstského náměstí a tvoří ji komplex několika domů postupně připojovaných do jednoho celku. Radniční věž je vysoká 56,6 metrů a ve výšce 41 metrů je vyhlídkový ochoz.

    Staroměstská radnice byla založena v roce 1338. Prvním domem radnice je nárožní raně gotický, tak zvaný Wolfinův dům pocházející z konce 13. století. Dominantou tohoto domu je hranolovitá věž. V roce 1360 byl k západní zdi prvního domu přistavěn druhý dům, kde byla vybudovaná radniční síň. V roce 1381 byla ve věži prvního domu vybudovaná gotická radniční kaple. Začátkem 15. století byl k jižní zdi kaple přistavěn Staroměstský orloj. V roce 1458 byl k radnici připojen dům kožešníka Mikše. V letech 1805 až 1807 byly na radniční věž umístěny hodiny a věž byla rozšířena o ochoz. V roce 1830 až 1834 byl k radnici připojen dům U kohouta a celé východní křídlo, které radnice využívala částečně od 14. století. Domy tvořící východní křídlo byly v letech 1838 až 1848 zbourány a na jejich místě bylo postaveno neogotické křídlo. V roce 1880 byl přestavěn v novorenesančním stylu původní Mikšův dům. Na konci druhé světové války byla radnice ustředím protifašistického odboje. Následkem osvobozovacích bojů byla radnice značně poškozena. Novogotická část radnice byla po válce téměř celá stržena.

    V interiéru radnice jsou pěkné historické sály a to Brožíkův a Jiříkův. V gotické kapli jsou figury apoštolů a je tu dlouhodobě vystaven model Mariánského sloupu. V gotické věži je vyhlídkový ochoz a v přízemí vchod do sítě stok. Největším lákaldem vnější prohlídky radnice je zcela jistě Staroměstský orloj. V románsko-gotickém podzemí radnice je náznaková historická expozice. V interiéru radnice je i několik výstavních prostor a to Křížová chodba, Rytířský sál a Sál architektů, kde si můžeme prohlédnout model Prahy.

  • Betlémská kaple

    Betlémská kaple

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,5 km od OÁZA Říčany)

    Betlémská kaple je národní kulturní památka. Kapli najdeme v Praze - Starém Městě, jihovýchodním směrem nedaleko Karlova mostu. Kaple byla postavena v roce 1391 a od roku 1402 v kapli kázal mistr Jan Hus. Od roku 1414 v kapli působil Jakoubek ze Stříbra, zakladatel příjímání pod obojí. V roce 1786 byla kaple zbořena a v roce 1950 až 1952 obnovena.

  • Národní Divadlo

    Národní Divadlo

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    V roce 1852 byl zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J.Zítka, který zvítězil v soutěži r. 1866. Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku.

    Stavbu tvořila jedna budova s kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii. Průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J.Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem „generace Národního divadla“: malířů M.Alše (foyer), Fr.Ženíška (strop, jeviště), J.Tulky (lodžie), V.Hynaise (opona), sochařů B.Schnircha (sochy na attice), A.Wagnera aj.V.Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech 1977-83 celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z.Vávra a F.Flašar) a přístavbou nových budov. Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r. 1981 změněn na Novou scénu (K.Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou – 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu -563 míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země – M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina – F.Jiroudek a reliéfy J.Simota.

  • Dům U Rotta

    Dům U Rotta

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Proti podloubí na malém půvabném náměstí, kdysi zvaném Malý ryneček, najdeme novorenesanční budovu bývalého železářství U Rotta. Relativně mladý dům má dlouhou historii. První kamenný románský dům na tomto místě byl postaven ve třináctém století a nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1401. Říkalo se zde i U Volka, U Tří bílých růží, U Tří snopů, Pytlíkovský dům aj. Roku 1488 zde byla nákladem tiskaře Jana Pytlíka vytištěna první česká Bible. Během času byl dům poznamenán mnohými přestavbami a úpravami, z nichž nejvýraznější byla přestavba z počátku 17. st. z doby pozdní renesance a raného baroka. Roku 1855 se stal majetkem manželů Vincence Josefa a Marie Rottových, kteří dům zakoupili, aby rozšířili a přenesli sem z protějšího podloubí svůj obchod se zbožím norimberským, neboli železářským. Od té doby se domu říká U Rotta. Dům má tři podlaží a na střeše ozdobné oblouky s věžičkami. Fresky na průčelí domu U Rotta podle kartonů Mikoláše Alše malovali malíři Ladislav Novák a Arnošt Hofbauer. Aleš ozdobil dům rostliným motivem bodláků a růží. Mezi okny jsou namalovány figury jako alegorie řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice). V lunetách jsou zobrazeny kovové nástroje a nářadí. Mezi druhým a třetím patrem je nápis: Nedej zahynouti nám ni budoucím sv. Václave. Mezi prvním a druhým patrem je velký nápis V. J. Rott. V podzemí má dům U Rotta románskou místnost sklenutou na střední podpěry. V letech 1922 - 23 adaptoval interiér architekt Jan Kloub a Josef Liška.

  • Zámek Ostředek

    Zámek Ostředek

    Ostředek, 80197

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    V západní části stejnojmenné vsi najdeme barokní zámek ze začátku 18.stol.. V roce 1739 byla přistavěna k západnímu průčelí objektu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla v roce 1765 upravena a bohatě vyzdobena. Nad vstupním portálem kaple je vsazena kamenná kartuš s tesanými znaky tří majitelů zámku v 18. stol.(jezuité, Mladotové ze Solopysk, Puteanové). V průběhu 19.stol. vlastnilo zámek několik majitelů, až jej v roce 1844 zakoupil pražský advokát a národní buditel dr. Václav Červinka. Po roce 1945 připadl objekt státu. Dne 21.února 1846 se na zámku narodil básník Svatopluk Čech, jeho otec František Jaroslav Čech byl na Ostředku správcem. Návštěvníci si mohou prohlédnout rodnou světničku Svatopluka Čecha se stálou expozicí o životě a díle. Součástí areálu je zámecký park.

  • Rotunda sv. Kříže Menšího

    Rotunda sv. Kříže Menšího

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí nejstarší pražská románská rotunda sv. Kříže Menšího. Stavba, vybudovaná v románském slohu na počátku 12. století jako farní kostelík, byla po svém zrušení v roce 1784 obnovena v letech 1864 – 1865 architektem V. I. Ullmannem a malířem B. Wachsmannem, který navrhl i nový oltářík. V interiéru se nacházejí zbytky gotických maleb Korunování Panny Marie ze 14. století a malba Spasitele od P. Maixnera z roku 1870. Celou stavbu obepíná nízká novorománská litinová mříž podle návrhu J. Mánesa. O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.

  • Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

    Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Mikuláše stojí na okraji Staroměstského náměstí v Praze. Jde o vrcholně barokní chrám s křížovým půdorysem (hlavní loď je doplněna bočními kaplemi) od známého architekta K. I. Dienzenhofera. Průčelí vévodí dvě monumentální věže a sdružené pilastry, na které ve středové části navazuje mohutná kopule.

    Na místě dnešního kostela, který byl postaven v letech 1732-1737, stál již dříve románský kostelík, později upravený goticky a barokně. Původně byla stavba součástí kláštera benediktínů,  později sloužila  i jako sklad, od roku 1871 byla majetkem pravoslavné církve a dnes slouží československé církvi husitské.

    Z původního vybavení kostela byla většina rozprodána po odsvěcení v roce 1787, přesto však i dnes můžete obdivovat původní stropní fresky od bavorského malíře K. D. Assama nebo varhany z 2. poloviny 18. století.

  • Památník bitvy u Lipan

    Památník bitvy u Lipan

    Vitice, 28106

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Výrazná kamenná mohyla z roku 1881 v blízkosti obce Lipany u Kouřimi připomíná bitvu z 30. května 1434, která znamenala definitivní konec husitského hnutí v Čechách. Husité pod vedením Prokopa Holého zde podlehli vojsku panské jednoty.
  • Kostel sv. Salvátora v Praze

    Kostel sv. Salvátora v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Je to největší pražský evangelický kostel zasvěcený Spasiteli (Salvator = Spasitel). Stavba kostela sv. Salvátora byla politickou událostí, příznačnou pro napětí v českém předbělohorském státě. Ke stavbě kostela přikročili němečtí luteráni po marných pokusech o získání některého z již existujících staroměstských kostelů pro vlastní bohoslužby. Sbírka na stavbu kostela probíhala po celé Evropě a byla jakousi demonstrací solidarity protihabsburského tábora v předvečer třicetileté války.

    Goticko-renesanční stavba byla postavena v letech 1611-1614. Po Bílé Hoře byl kostel evangelíkům zabaven, uzavřen a jeho kazatelé vypovězeni z Prahy. V roce 1626 byl darovací listinou předán řádu paulánů, kteří si vedle stojící dům upravili na prozatímní klášter. Klášter paulánů byl spojen s kostelem krytou chodbou. Kostel byl po roce 1689, kdy vyhořel, částečně zbarokizován. Roku 1720 byla přistavěna hranolová věž a po polovině 18. st. hlavní loď a kněžiště bylo vyzdobeno rokokovými štukaturami. Při té příležitosti doplnili kostelní průčelí o dvě věže. Pozdější stavební úpravy kostela i konventu byly v roce 1777. Roku 1863 kostel koupili čeští evangelíci, byl zrekonstruován pro bohuslužebné účely a vysvěcen.

  • Clam - Gallasův palác

    Clam - Gallasův palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Clam-Gallasův palác je perla baroka a jeden z nejkrásnějších pražských paláců. Je ukázkou vzácné čistě vídeňské palácové barokní stavby. Stavěl se od roku 1713 pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase. V roce 1757 vymřel rod Gallasů a palác pak připadl synovi Gallasovy sestry Kristiánu Filipovi z Clamu. Tak se spojila obě jména a vznikl rod Clam-Gallasů. Hlavní průčelí, dosahuje výšky dvou pater a výrazné prvky jeho fasády představují dva vstupní vjezdy s portály, zdobenými dvojicí soch od M. B. Brauna. Z původní plastické výzdoby střešní partie na motivy řecké mytologie, se dochovala pouze jedna socha v originále na vrcholu štítu, a několik kopií na balustrádě. Všechny původně zhotovil M. B. Braun. Dnes je v tomto paláci umístěn Archív hlavního města Prahy.

  • Kostel sv. Anny v Praze

    Kostel sv. Anny v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,6 km od OÁZA Říčany)

    Kostel byl vystavěn kolem dvacátých let 14. stol, jde o poměrně atypickou cihlovou stavbu o jedné lodi. Stojí obklopen budovami bývalého kláštera dominikánek. Pod podlahou byly nalezeny zbytky starší románské rotundy, která zde dříve stávala. Později k ní byl přistavěn kostel sv. Vavřince a sloužila pouze jako jeho kněžiště. Tento chrám byl zrušen roku 1313. Dnešní sv. Anna se může pyšnit např. zvláštními gotickými krovy, ale i tím, že zde byl roku 1553 pohřben kronikář Václav Hájek z Libočan. Roku 1870 byla poškozené stavbě zbořena průčelní věž a klenby. Místy se zachovaly ještě původní gotické malby - obrazy ze života Kristova.

  • Klášter sv. Anežky České

    Klášter sv. Anežky České

    U Milosrdných 17, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,7 km od OÁZA Říčany)

    Klášter sv. Anežky České založila přemyslovská princezna Anežka, sestra krále Václava I. roku 1231. Je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Areál se původně skládal z většího kláštera klarisek a méně významného kláštera menších bratří, který později zanikl. Klášter byl ve své době významným duchovním centrem ovlivňujícím dějiny našeho národa, ale také přemyslovským pohřebištěm. Součástí areálu byly 3 svatyně ze 13. století a to kostel sv. Františka, sv. Salvátora a kaple Máří Magdaleny. Klášter byl zrušen na konci 18. století a pak následovalo 100 let postupné devastace. Celý se přeměnil na dílny, sklady a byty pro chudinu. Rekonstrukce byla dokončena až v roce 1986, kdy zde byla otevřena expozice Národní galerie se sbírkou středověkého umění Čechách a střední Evropě.

  • Maiselova synagoga

    Maiselova synagoga

    Maiselova 8 a 10, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,7 km od OÁZA Říčany)

    Tato původně soukromá modlitebna primase pražské židovské obce Mordechaje Maisela se zachovalým trojlodním půdorysem a patrovými ženskými galeriemi je dnes využívána jako výstavní prostor a depozitář Židovského muzea. V expozicích najdete historii Židů na území Čech a Moravy od počátku osídlení až do 18. století.

    Synagoga byla postavena jako trojlodní soukromá modlitebna v letech 1590 - 1592 ve slohu pozdní renesance nákladem bohatého finančníka Mordechaie Maisela. Rozlehlá a výstavná synagoga byla vybudována na 20 pilířích. V roce 1754 při požáru v židovském městě, byla značně poškozena a v souvislosti s opravami došlo k drobným úpravám interiéru. Naposledy si asanace Josefova na přelomu 19. a 20. st. vynutila novou gotizující přestavbu. V 60. letech byl rekonstruován interiér a v 90. letech 20. st. provedena generální obnova.

  • Petzoldova vápenka

    Petzoldova vápenka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,7 km od OÁZA Říčany)

    Jedná se o dvě věže Pacoldovy pece oválného půdorysu. Postaveny byly snad v 80. letech 19. století a dokládají průmyslový vývoj v Čechách. Vápenka je významnou kulturní památkou, ale přesto rychle chátrá. Tento vynález prof. Pacoldy umožnil obměnou tehdejších železářských pecí použití netříděného vápence. Obdobné kruhové vápenky z období po roce 1880 se dochovaly do dnešních dnů již jen tři: ve Velké Chuchli, Hulíně a Berouně. Vápenka patřila železnorudným dolům a hrudkám Ejpovice, nabylo pro ni využití a tak zchátrala do té míry, že ji filmaři využívali pro natáčení hrůzostrašných scén.

  • Most Legií

    Most Legií

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 20,7 km od OÁZA Říčany)

    Most Legií je sedmým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Most spojuje Národní třídu (tehdy Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Je to první most v Praze, který se budoval jako nástupce mostu předchozího, v tomto případě visutého řetězového mostu císaře Františka I., jenž byl postaven v letech 1839 - 41 a stržen roku 1888.

    Most vystavěl český podnikatel Vojtěch Lanna podle plánů arch. Antonína Balšánka, mj. autora projektu Obecního domu, a inž. Jiřího Soukupa ve spolupráci s inž. Josefem Janů, který však zemřel brzy po skončení vypsané soutěže na projekt mostu. Teprve za 7 let po skončení soutěže zadala městská rada stavbu firmě G. Gregersen a synové v Budapešti, která před tím stavěla dva nové pilíře Karlova mostu poničené povodní v r. 1890. Doprava byla nejprve převedena na provizorní dřevěný most, který pak sloužil po svém přemístění mezi Libní a Holešovicemi od r. 1903 až do r. 1928, kdy byl postaven pro městskou dopravu nový most Libeňský.

    Stavba nového kamenného mostu byla zahájena starostou JUDr. Janem Podlipným r. 1898 slavnostním položením základního kamene a uložením železné krabice s pamětní listinou do základové spáry jednoho z návodních pilířů. Při stavbě se musely řešit značné obtíže vzniklé tím, že bylo projektováno použití základů pilířů starého mostu visutého pro nový most klenutý. Mezi sedmi pilíři návodními a třemi opěrami je devět kleneb různého rozpětí, na pohled velmi plochých, většinou elipsovitého tvaru. Červené, modré a bílé zbarvení použitého kamenného materiálu mělo docílit národní ráz stavby stejně jako u mostu Palackého, bohužel jen dočasně, než barvy zašly. Délka mostu je 343 m, šířka 16 m. Dlažba byla žulová z 18 cm kostek. Pod dlažbu chodníků byl uložen vodovod, plynovod, telefonní a elektrovodné kabely i potrubní pneumatická pošta. Most byl od počátku osvětlen elektrickými zdokonalenými obloukovými lampami inženýra Františka Křižíka.

  • Velislavova bible

    Velislavova bible

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    V Národní knihovně České republiky v Klementinu je uchována Velislavova bible, jež byla v roce 2006 vyhlášena Národní kulturní památkou. Bible vznikla kolem roku 1350 a nechal ji zhotovit kanovník, mistr pražské univerzity a notář Velislav. Bible je nejrozsáhlejším obrazovým kodexem středověku v Evropě a velmi cenným dokladem dvorského umění této doby. Bible je souborem perokreseb, jemně barvených základními barvami a doplněných stručným textem. Velislavova bible obsahuje 747 obrázků, jež zobrazují začátek Starého zákona, část evangelií a Skutků apoštolských, celou Apokalypsu a legendu o svatém Václavovi.
  • Klementinum

    Klementinum

    Klementinum 190, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    Klementinum je sídlem Národní knihovny a Národní kulturní památkou. V 11. století stávala v místech dnešního Klementina kaple svatého Klimenta a ve 13. až 14. století je v těchto místech uváděn dominikánský klášter. V roce 1556 vybudovali jezuité na troskách kláštera kolej nazvanou Klementinum.

    Dnešní areál Klementina byl postaven jezuity v letech 1653 až 1726 v raně barokním stylu. Na jeho stavbě se podíleli architekti Francesco Caratti, František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer. V rozlehlém areálu Klementina byly učebny, sály, jedna z největších knihoven, letní refektář, matemitický sál, hudební sál, tiskárna, hospodářské budovy, ubytovací prostory, kultovní prostory a to kostel svatého Salvátora, svatého Klimenta, Vlašská kaple Nanebevzetí panny Marie, Zrcadlová kaple, kaple svatého Eligia a svatého Jana Nepomuckého. Kaple a kostely byly v prostoru kolem nádrvoří budovy. V roce 1618 byli jezuité nuceni opustit Prahu a v roce 1620 se opět vracejí. V tomto roce jsou pověřeni správou Karlovy univerzity a do prostor Klementina byla přestěhovaná knihovna Karlovy univerzity. V roce 1751 bylo v areálu Klementina otevřeno muzeum matematiky. V roce 1722 byla v Klementinu založena hvězdárna, jež se velmi brzy po svém založení proslavila a vybudovaná Hvězdárenská věž. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 využívala Klementinum univerzita a částečně Arcibiskupský seminář. Zdejší knihovnu prohlásila Marie Terezie za Císařskou a královskou veřejnou a univerzitní knihovnou. V roce 1882 sídlila v Klementinu filozofická a teologická fakulta Karlovy univerzity a výuka probíhala převážně v němčině. V roce 1924 až 1930 bylo Klementunim zvýšeno o třetí patro, kde vznikly nové čítárny.

    Prohlídky historických prostor a to Zrcadlové kaple, Barokního knihovního sálu a Astronomické věže probíhají: denně 10 - 18 hod. - každou celou hodinu

    Vstupné: Dospělí - 190,- Kč Studenti, děti od 6 let - 120,- Kč Děti do 6 let - zdarma

  • Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámecká 1, Sázava, 28506

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. Klášter se brzy stal významným centrem slovanské vzdělanosti a kultury. Měl silnou vazbu na východní Evropu. V první polovině 12.stol. byl areál kláštera přestavěn románsky a v roce 1305 goticky. Z té doby pochází kapitulní síň. Je to nejpozoruhodnější část gotické stavby jak po stránce architektonické tak i v umělecké výzdobě stěn. V 70. letech 14.stol. začala velkolepá přestavba. Práce se však vlekly a přerušily je husitské války. Ze zamýšleného kostela zůstalo jen torzo. V roce 1785 byl klášter zrušen a přešel do soukromých rukou. Jeden z majitelů Jan z Neuberku upravil klášter na zámek ve stylu novorenesance. Přistavěl věž s terasou, upravil interiéry a vytvořil pohodlné zámecké bydlení. Zámek je přístupný veřejnosti. Nachází se v obci Sázava - místní část Černé Budy.
  • Židovská radnice v Praze

    Židovská radnice v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    První zmínky o radnici židovského města pocházejí z roku 1541, avšak základem současného objektu je budova, postavená společně s Vysokou synagogou, na konci 70. let 16. století ve slohu vrcholné renesance. Maisel dal postavit kromě pozdější Maislovy synagogy právě Maislovu radnici a roku 1577 renesanční Vysokou synagogu, která byla původně součástí židovské radnice, a proto se jí říkalo také Radniční. V roce 1689 radnice vyhořela a následně byla provedena oprava a přestavba ve slohu raného baroka. V roce 1704 byl přikoupen původně renesanční dům, ale k zásadnímu sjednocení obou objektů došlo až po požáru ghetta v roce 1754. V letech 1762 - 1763 byla radnice rokokově přestavěna. V 50. a 60. letech 19. století pak proběhla celková rekonstrukce. V roce 1908 byla radnice rozšířena. Poslední úpravu pak představovala vestavba galerie do velkého sálu. V současné době sídli v objektu kromě jiného Federace židovských obci v České republice, Rovněž se zde pořádají kulturní a společenské akce a výstavy.

  • Kostel sv. Salvátora v Praze

    Kostel sv. Salvátora v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Salvátora stojí naproti Karlova mostu a je součástí areálu Klementina. Kostel byl postaven v letech 1578 až 1653 v místech kde stával gotický kostel sv. Klimenta, v renesančním a raně barokním slohu. Hlavní oltář je z roku 1632 a je dílem J.J. Häringa.

  • Staronová synagoga

    Staronová synagoga

    Červená ulice, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    Staronová synagoga v Praze je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a nejstarší stavbou Prahy - Josefova. Synagoga je rovněž nejstarší stavbou svého druhu v Evropě, kde se stále konají náboženské obřady. Synagoga byla postavena ve druhé polovině 13. století, ve stylu rané gotiky. Koncem 13. století byla synagoga rozšířena o dvoulodní hlavní sál. Původně se synagoga nazývala Nová a nebo Velká, jelikož nedaleko ní stávala starší modlitebna, ale tato se nedochovala. Název Staronová synagoga je znám až ze 16. století, kdy byly v Praze postaveny ještě další synagogy. Vstup do synagogy zdobí bohatě profilovaný portál a hlavní sál zdobí žebrové klenby. Hlavní sál synagogy si jako jediný dochoval středověký vzhled. Ve středu sálu najdeme gotickou železnou mříž pocházející z konce 15. století. Zvenčí nás synagoga upoutá opěrnými pilíři a dvojicí gotických cihelných štítů z 15. století. V roce 1883 byla synagoga rekonstruovaná architektem Josefem Mockerem. Další rekonstrukce byla provedena v roce 1966 a při ní byly na stěnách hlavního sálu objeveny hebrejské nápisy pocházející z roku 1618. Staronová synagoga byla součástí Židovského Města.

    Otevřeno listopad - březen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 16,30 h duben - říjen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 18 h Vstupné dospělí 200,- Kč děti 6-15 let, studenti, důchodci 140,- Kč děti do 6 let zdarma
  • Klausova synagoga

    Klausova synagoga

    U Starého hřbitova 1, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,8 km od OÁZA Říčany)

    Největší synagoga pražského ghetta, postavená v areálu Starého židovského hřbitova. Její jméno bylo odvozeno z německého slova "klaus" ve významu malá budova.

    Na pozemku přikoupeném ke starému židovskému hřbitovu byla vystavěna budova skládající se ze tří částí. R. 1689 celý objekt vyhořel a do r. 1694 byla synagoga obnovena v raně barokním slohu. Měla jednolodní síňový prostor s valenou, bohatě štukovanou klenbou s lunetami. Původně se jmenovala Nová klausová škola.

    Synagoga, dosahující v jižním průčelí výšky dvou pater, zaujímá obdélnou parcelu a kromě vlastní budovy ji tvoří dva přístavky. Fasády jsou výsledkem neorenesančních úprav z 80. let 19. století a výrazný prvek představuje trojúhelný střešní štít s Deskami úmluvy na hrotu a nápisová deska z konce 17. století na východním průčelí.

  • Kostel sv. Františka u Karlova mostu

    Kostel sv. Františka u Karlova mostu

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,9 km od OÁZA Říčany)

    Barokní stavba z let 1679 - 1689 vybudovaná podle plánu Jeana Baptista Matheye. Stojí na základech raně gotického kostela svatého Ducha. Jde o centrální stavbu s kupolí a pěti sochami českých patronů z let 1723 - 1724. Vysvětil ho v r. 1688 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna na počest sv. Františka z Assisi zvaného Serafinským.

    Interiér má vysokou uměleckou úroveň. Stěny, členěné mramorovými pilastry, zdobí postavy světců a světic od Jeremiáše a Konráda Süssnera (před rokem 1690) a Matěje Václava Jäckela. Na klenbě rozměrná freska Poslední soud (1722 - 23) od Václava Vavřince Reinera. Při kostele stojí klášter řádu českých křižovníků s červenou hvězdou.

  • Pinkasova synagoga

    Pinkasova synagoga

    Široká 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,9 km od OÁZA Říčany)

    Druhou nejstarší synagogu pražského židovského města z roku 1535 dal vystavět Aron Mešullam Horovic mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. Nachází se zde unikátní sbírka dětských kreseb z terezínského ghetta.

  • Starý židovský hřbitov

    Starý židovský hřbitov

    Široká 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 20,9 km od OÁZA Říčany)

    Hřbitov s téměř 12 000 náhrobních kamenů dochovaný prakticky v původním rozsahu. Na některých místech bylo odhaleno až 12 hřbitovních vrstev. Nejstarší náhrobní kámen pochází z 25. dubna 1439 a patří učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, nejnavštěvovanější tumba patří rabbimu Jehudy Löwovi ben Becalela. Nejmladší náhrobní kámen je Mojžíše Becka 17. 5. 1787. V roce 1787 se na tomto hřbitově přestalo pohřbívat. Náhrobky jsou v současnosti rekonstruovány a hřbitov je přístupný veřejnosti jako součást areálu Židovského muzea. Otevřeno listopad - březen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 16,30 h duben - říjen: denně mimo So a žid. svátků 9 - 18 h Vstupné do areálu Židovského muzea dospělí 250,- Kč děti 6-15 let, studenti, důchodci 170,- Kč děti do 6 let zdarma
  • Soubor automobilů NW a Tatra

    Soubor automobilů NW a Tatra

    Praha, 17000

    (ve vzdálenosti 21,0 km od OÁZA Říčany)

    Soubor pěti původních automobilů Tatra tvoří Národní kulturní památku vyhlášenou v roce 2006. Jedná se automobily NW Präsident z roku 1898, Tatra 11 z roku 1925, Tatra 80 z roku 1935, Tatra 77a z roku 1937, a Tarta 87 z roku 1947, jež jsou součástí sbírky Národního technického muzea v Praze. Automobily byly vyrobeny v továrně Nesselsdofer Wagenbau Fabriks-Gesselschaft Kopřivnice a její nástupnické kopřivnické továrně Tatra Kopřivnice. Automobily jsou nejenom unikátním dokladem historického vývoje designu a technického vybavení, ale jsou i němými svědky významných historických událostí. NW Präsident je nejstarší automobil, jež byl vyroben na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Tatra 11 představuje nové konstrukční řešení, jež bylo výchozím pro další typy aut. Automobil Tatra 80 byl model vyrobený pro T.G. Masaryka. Jednalo se o luxusní vůz a vyrobeno jich bylo malé množství. Tatra 77a je první automobil s aerodymackou karoserií na světě. Automobil Tatra 87 projel celý svět s cestovateli J. Hanzelkou a M. Zikmundem.
  • Staroměstská vodárna

    Staroměstská vodárna

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,0 km od OÁZA Říčany)

    Staroměstská vodárna vévodí Novotného lávce poblíž Karlova mostu. První zmínky o vodárně pocházejí ze 40. let 14. století, kdy jí byla dřevěná věž, kterou ve 2. polovině 15. století nahradila kamenná, postavená ve slohu pozdní gotiky. Tato věž v roce 1576 vyhořela a následující rok byla postavena věž dnešní. Během let doznala řady změn. Její dnešní podoba je výsledkem 14 stavebních úprav a oprav. Staroměstská vodní věž byla součástí přilehlé Staroměstské vodárny a sloužila pro gravitační zásobování veřejných i soukromých kašen na území Starého Města pražského. Čerpací stroje tlačily vltavskou vodu do nádrže umístěné 30 m vysoko, tj. na úroveň dnešního 6. podlaží. Vodní věž ukončila své poslání r. 1884. Stavba je v dobrém stavu, jejím současným majitelem je Hl. m. Praha - Městská část Praha 1 a využívá ji jako klubovny a kanceláře. V budově vodárny najdeme Smetanovo muzeum.

  • Karlův most

    Karlův most

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,0 km od OÁZA Říčany)

    Karlův most je nestarším pražským mostem. Jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV. dne 9.7.1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. století. Je 9,40 m široký, přes 515,7 m dlouhý a spočívá na šestnácti polokruhových obloucích. Jeho stavbu vedl stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř. Podobně jako jeho starší předchůdce Juditin most byl i Karlův most zakončen na obou březích pevnostními věžemi: Staroměstskou mosteckou věží, kterou stejně jako most stavěla parléřovská huť. Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m. Na druhé straně mostu se nachází Malostranské mostecké věže. Menší věž byla už součástí starého Juditina mostu. Dnešní podoba je renesanční z r. 1591, kdy byla přestavěna a snížena po požáru. Větší věž byla postavena na místě starší předchůdkyně ve 2. pol. 15. stol. za vlády Jiřího z Poděbrad. Mezivěžní brána vznikla poč. 15. stol. Na mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší, většina pochází z období kraje 18. stol.. Ve 14. stol. tu byl umístěn první kříž a postavena socha Bruncvíka. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký a poslední bylo na most umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Většina soch je z pískovce. V době obléhání Prahy švédským vojskem roku 1648 zde proběhly nejurputnější boje a v roce 1848 tu vyrostly studentské barikády. Most ohrožovaly a někdy také vážně poškodily povodně. V posledních letech se připravuje rozsáhlá rekonstrukce mostu. Jedna z nejpěknějších a nejnavštěvovanějších památek našeho hlavního města Prahy. Karlův most je nejstarším pražským mostem. Klene se nad řekou Vltavou v historicky cenné pražské čtvrti jakou je Malá Strana - Staré Město. Jeho délka činí 515 m a šířka 10 m. Byl postaven na místě původního Juditina mostu pobořeného r. 1342 povodní. Nazýval se Kamenný či Pražský most, od r. 1870 přejmenován na Karlův. Most nechal postavit v roce 1357 Karel IV. Podle posledních výzkumů stavbu zahájil mistr Otto a dokončil ji r. 1402 Petr Parléř. Most je po obou stranách opevněn věžemi (Malostranské mostecké věže, Staroměstská mostecká věž). Od r. 1683 do r. 1928 bylo osazeno na pilíře mostu 30 soch a sousoší světců (od uměleckých mistrů M. Brauna, F. M. Brokoffa aj.). Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Sovovy mlýny

    Sovovy mlýny

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,0 km od OÁZA Říčany)

    V Sovových mlýnech byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění, zejména pak českého malíře Františka Kupky. Sbírku shromáždila v USA česká sběratelka paní Meda Mládková s manželem a věnovala ji jako dar České republice. V r. 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů pro tuto sbírku. V místech Sovových mlýnů stával snad vůbec první pražský mlýn.

    Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z roku 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. V roce 1478 získal pusté místo na Kampě Václav Sova z Liboslavě a vybudoval tu dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín. V roce 1896 zachvátil Odkolkův mlýn velký požár. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce. Přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a obytná budova se stala později sídlem ČSAV.

  • Klášter Sacré Coeur

    Klášter Sacré Coeur

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,0 km od OÁZA Říčany)

    Pražský klášter Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl založen roku 1872 na místě bývalé usedlosti v zahradě hraběte Claryho, kostel vybudován v letech 1882 – 1884. Klášterní budova postavená v pozdně klasicistním slohu. Architektonicky a půdorysně členitá a cenná stavba se zajímavou dispozicí, jejíž součástí se stal i o něco mladší kostel. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je neogotická stavba. V interiéru hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Od stejného autora pochází i projekt protějšího kostela a kláštera sv. Gabriela.

  • Lichtenštejnský Odkolkovský palác

    Lichtenštejnský Odkolkovský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Jdeme-li po Karlově mostě směrem na Malou Stranu, vidíme při pohledu vlevo dole na Kampě volně stojící dvoupatrovou budovu Lichtenštejnského paláce. Císařský hejtman svobodný pán z Kaiserštejnu, zde dal postavit v roce 1696 šestiboký jednopatrový barokní palác s dvorem uprostřed, s dvěma věžemi, ozdobnou atikou a bohatě členěným portálem. Tehdy se palác nazýval Kaiserštejnský. Největší architektonické změny provedli další významní majitelé Lichtenštejnové. Palác jim patřil od roku 1831. Nechali palác přestavět v klasicistním slohu a odstranili věže. Z původní barokní stavby zůstal jen sloupový portál, který byl ozdoben rodovým lichtenštejnským znakem. Roku 1864 koupil palác mlynář František Odkolek, který ho dal znovu přestavět v novorenesančním slohu. Bylo přistavěno jedno patro navíc nad celým palácem. Od rodiny Odkolků získala palác i se zahradou pražská obec a přeměnila zahradu na veřejný park a v paláci zřídila úřadovny.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel v Praze-Radotíně zasvěcený sv. Petru a Pavlu byl postaven pravděpodobně již na konci 13. století, ale z původní stavby se dochovala pouze část presbytáře, navíc renesančně upravená. Hlavní části kostela (loď, věž), přestože poměrně jednoduché, jsou díly vrcholné barokní architektury z první poloviny 18. století. Svatostánek stojí na břehu Berounky u lávky pro pěší, která spojuje Radotín se Zbraslaví. U kostelní zdi se dochovalo několik pomníků z doby, kdy okolí kostela sloužilo jako hřbitov (cca do roku 1880).

  • Čechův most

    Čechův most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Čechův most je desátým pražským mostem na Vltavě. Patří snad k nejhezčím, byť je nejkratší a navíc s šikmou mostovkou - břehy nejsou stejně vysoko. Konstrukce je kamenná (pilíře) a železná, autory výzdoby jsou sochaři Klusáček, Wurzel, Popp a Amort. První pražský secesní most projektovali ing. Soukup a prof. Jan Koula, známý autor České chalupy na Jubilejní výstavě. Koula chtěl v prodloužení osy na holešovické straně vybudovat průkop přes Letenskou pláň (nebo tunel). Stavba mostu velmi úzce souvisela s asanací někdejšího Židovského Města. Tehdy byla vystavěna moderní městská čtvrť s jednotnou moderní architekturou a širokými ulicemi, z nichž hlavní ulice, dnešní Pařížská, předurčila polohu nového mostu. Most byl vystavěn v letech 1905 - 08. Stavba pilířů z lomového kamene obloženého žulou byla skončena slavnostním položením základního kamene za přítomnosti císaře Františka Josefa I. dne 17. 4. 1907. Jeho délka je 169 m, šířka 16 m.

  • Lichtenštejnský palác

    Lichtenštejnský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Převážnou část západní strany horního Malostranského náměstí proti chrámu sv. Mikuláše zabírá Lichtenštejnský palác. Jedná se o rozsáhlý objekt na místě pěti původních renesančních domů. Trojkřídlá hlavní budova paláce svírá čtvercový dvůr, tvoří ji dvě patra, zakončená trojúhelným pozdně barokním štítem. Zadní křídlo, svírající s hlavní budovou další, tentokrát menší dvůr, je jednopatrové. Vzadu se k paláci napojuje terasovitě upravená zahrada. Vedle schodů na první terase stojí ve výklenku nádrže socha Herkula z počátku 18. století. Interiér saly terreny zdobí architektonická malba z počátku 18. století.

  • Lanovka Petřín

    Lanovka Petřín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Pozemní kolejová lanová dráha, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito je opravené hnací soustrojí z roku 1932.

  • Zřícenina kláštera Minoritů

    Zřícenina kláštera Minoritů

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 21,1 km od OÁZA Říčany)

    Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny 14. století. Severně od stávajícího presbytáře byly odkryty základy původního kostela ze 13. století, sakristie a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.

  • Werichova vila

    Werichova vila

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,2 km od OÁZA Říčany)

    Nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě stojí osamocený domek, bývalá koželužna z počátku 17. století., zvaný domek Dobrovského. Okolní zahrada se někdy v 16. století nazývala Komínkovská, kolem roku 1635 patřila ke koželužně Serváce Engla z Engelflusu a od roku 1761 byla majetkem rodu Nosticů. V rodině Nosticů pracoval Josef Dobrovský jako vychovatel jejich čtyř synů. Když v roce 1798 onemocněl, nabídl mu hrabě Bedřich Jan Nostic léčebný pobyt v domku, který nechal pro něj upravit, i využití zahrady k ozdravnému pobytu. Jeho stav se natolik zlepšil, že zde vytvořil některá svá významná díla.

    Domek byl obydlím českého buditele Josefa Dobrovského až do r. 1803 (dědic Františka Antonína Nostice Bedřich koupil Dobrovskému Senfeldskou zahradu a tento dům na Kampě), kdy jej doplnil a upravil pražský stavitel Ignác Palliardi, a byl mu k dispozici i při pozdějších návštěvách Prahy. Na jeho paměť zde byl v r. 1947 postaven jeho pomník, který vytvořil podle modelu Tomáše Seidana kameník Václav Žďárský v r. 1891 a který byl původně umístěn v sadu u Národního muzea, kde byl v květnu 1945 při bojích poškozen. V letech 1929 - 1940 zde bydlel vědec, historik a autor četných pragensií Zdeněk Wirth. Pamětní deska s jeho bustou je na zdi u hlavního vchodu. V letech 1948 - 1968 v domku bydlel básník Vladimír Holan.

    Jan Werich zde žil v patře se svou rodinou od r. 1945 až do své smrti v r. 1980. Od roku 1985 zde bydlela Anna Havránková - Slavíčková (z rodu malíře Antonína Slavíčka) Do vily se ale po povodních v srpnu 2002 už nevrátila.V r. 1993 zde byla osazena jeho pamětní deska s bustou od Nikose Armutidise.

  • Nostický palác

    Nostický palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,3 km od OÁZA Říčany)

    Dvoupatrový Nostický palác byl postaven v letech 1658 - 60 na místě čtyř starších domů. Jejich pozdějším spojením vznikly domy dva, dům U Zelené růže a dům U Zlatého medvěda. Oba domy se dostaly do majetku Nosticů. Jan Hartvik hrabě Nostic je dal zbořit a vystavěl nový palác. V první polovině 18 st. byly nad hlavní římsou vztyčeny sochy imperátorů a vznikly ozdobné vikýře. Sochy byly v roce 1887 nahrazeny kopiemi. Kolem roku 1757 dostal palác rokokový portál a kolem roku 1760 bylo vystavěno nové široké schodiště. V té době bylo schodiště i další místnosti vyzdobeny malbami s náměty klasické mytologie. V roce 1736 zde Nosticové založili slavnou obrazárnu, jakož i bohatou knihovnu, kterou začal budovat Otta Nostic.

  • Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,3 km od OÁZA Říčany)

    V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Kostel byl vysvěcen v roce 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.

  • Malostranské mostecké věže

    Malostranské mostecké věže

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,3 km od OÁZA Říčany)

    Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku druhé čtvrti dvanáctého století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí opevnění levobřežního sídliště. Zevní úprava věže je z doby renesanční úpravy roku 1591. Na začátku patnáctého století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce šestnáctého století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. V jeho prvním patře se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže. Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 - 1879. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Tato věž je veřejnosti přístupná.

  • Průmyslový palác

    Průmyslový palác

    Praha, 17000

    (ve vzdálenosti 21,3 km od OÁZA Říčany)

    Budova Průmyslového paláce stojí proti vchodu do Starého výstaviště, které bylo založeno roku 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu. Průmyslový palác byl postaven rovněž pro tuto výstavu a slavnostně otevřen 15. března 1891. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Palác tvoří trojdílná rozlehlá dvorana se středním prostorem. Po obvodu prostoru slouží návštěvníkům galerie přístupná schodišti v postranních věžích. Prostřední věž je vysoká 51 m. Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna představující Průmysl a Vědu. Okna byla provedena podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova. Na kopuli paláce byla umístěna velká replika královské koruny s křížem. Po Jubilejní zemské výstavě se na Starém výstavišti a v Průmyslovém paláci konaly další významné výstavy. Po roce 1918 se stalo výstaviště včetně Průmyslového paláce součástí Pražských vzorkových veletrhů. V letech 1952 - 54 byl palác opatřen novými klenbami a vstupní přístavbou.

  • Památník protifašistického odboje

    Památník protifašistického odboje

    Praha, 18000

    (ve vzdálenosti 21,4 km od OÁZA Říčany)

    Památník protifašistického odboje najdeme v Praze - Kobylisích. Památník byl vybudován v místech bývalé Kobyliské vojenské střelnice. V období druhé světové války byli na tomto místě hromadně popravováni čeští vlastenci a odbojáři. Po skončení války byla oblast bývalé střelnice pražany pietně upravena. Současná pietní úprava byla zhotovena v roce 1975 a v roce 1978 byl areál Kobylské střelnice vyhlášen Národní kulturní památkou. Kobylská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji obce Kobylisy. Nejprve byla v těchto místech cvičena pěchota, později byla střelnice výletním místem. U střelnice byla postavena konírna, kde se cvičila jízda na koních. V období druhé světové války tu Němci zřídili v zadní části střelnice popraviště a konírna byla využívaná jako věžení. V roce 1975 bylo místo pietně upraveno. V místech bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého a nedaleko ní je kříž a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Do areálu se vstupuje přes val.
  • Křižíkova fontána

    Křižíkova fontána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,4 km od OÁZA Říčany)

    Křižíkova fontána je v evropským unikátním představením vodního tance, hudby a barev, které se provozuje v letní sezóně na Výstavišti. Fontána, vybudovaná geniálním vynálezcem Františkem Křižíkem pro Jubilejní výstavu v roce 1891, byla technickým zázrakem své doby. Pro fontánu velikosti 30 x 40 m použil Křižík tehdy 26 obloukových lamp, které byly jeho vynálezem. Lampy byly pod proskleným stropem a kolem nich bylo na 50 vodních trysek. Tryskající voda byla pomocí elektromotoru vháněna do výše několika metrů, zespodu ji osvětlovaly silné zdroje světla umístěné pod vodní hladinou a před světly se otáčely barevné filtry. To vše ovládalo jediné čerpadlo, které navíc obsluhovalo ještě další fontány v okolí. Měnící se barva zpěněné vody proti temné obloze vyvolávala mohutný dojem. "Fontaine lumineuse" byla známa po celé Evropě. Za 2. světové války byl původní bazén přeměněn na požární nádrž a časem došlo k podmáčení prostoru a k havárii stavby. Přibližně po stu letech 15. května 1991 byl provoz obnovené fontány na stejném místě zahájen Smetanovou Vltavou. Zasloužil se o to Projektový a architektonický ateliér Praha, dipl. ing. arch. Zdeněk Stašek a ing. arch. Milan Honzík.

  • Planetárium Praha

    Planetárium Praha

    Praha, 17000

    (ve vzdálenosti 21,4 km od OÁZA Říčany)

    Planetárium v Praze zahájilo pravidelnou činnost 20. listopadu 1960. V roce 1979 se Planetárium oddělilo od tehdejšího PKOJF a stalo se jedním ze středisek Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. V květnu 1991 byl po náročné komplexní rekonstrukci zahájen provoz v rekonstruovaném astronomickém sále (nyní sál COSMORAMA) planetária. Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Hlavním sálem v planetáriu je sál Cosmorama. Je to kruhový sál o průměru 23,5 m pro 210 diváků. Kopule se nad sálem klene do výšky 15 metrů. Projekční plocha je největší v České republice - 843 čtverečních metrů. Systémy instalované v sále Cosmorama dokáží vytvořit dokonalou iluzi vesmíru.

  • Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

    Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,4 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Panny Marie Vítězné byl postaven v letech 1611 - 12 německými luterány a zasvěcen Nejsvětější Trojici. Po vítězství protireformace daroval kostel v r. 1624 Ferdinand II. za odměnu řádu bosých karmelitánů, kteří se zasloužili o vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé Hoře, ti jej pak zasvětili Panně Marii Vítězné, přestavěli a v jeho blízkosti vybudovali klášter. Na náklady generála Baltasara de Marradas bylo vystavěno v letech 1636 - 44 dnešní průčelí. Aby se odlišil styl katolíků od původních protestantů, byl právě vchod do kostela vytvořen posléze na opačné straně, tedy do dnešní Karmelitské ul.

    Karmelitáni v původně prostém jednolodním kostele vybudovali kruchtu, hluboké kněžiště a přistavěli věž. U kláštera vybudovali Seminářskou zahradu, v níž v umělých jezírkách pěstovali žáby a ryby na postní stravu. Klášter karmelitánů byl roku 1784 za Josefa II. zrušen a kostel přešel pod správu maltézských rytířů. V současnosti jej opět spravují karmelitáni.

    Hlavní raně barokní oltář z roku 1716 je charakteristický střídáním černi a zlata. Od r. 1628 je v kostele umístěna proslulá soška Pražského Jezulátka, známého v katolických zemích jako Bambino di Praga. V polovině 16. st. přivezla sošku do Čech nevěsta Vratislava z Pernštejna, Maria Maxmiliána Manriquez de Lara. Později věnovala sošku své dceři Polyxeně a ta ji darovala řádu karmelitánů.

  • Tvrz Čelákovice

    Tvrz Čelákovice

    Čelákovice, 25088

    (ve vzdálenosti 21,5 km od OÁZA Říčany)

    Původní středověká tvrz ze 14. století byla koncem 15. století doplněna o severní křídlo. V roce 1547 tvrz zkonfiskoval král Ferdinand I. a projímal ji měšťanům a nižším šlechticům. V roce 1579 byl celý areál tvrze renesančně upraven, doplněn ještě o hospodářskou budovu a uzavřen hradební zdí se dvěma bránami, z nichž se dochovala pouze jedna – západní brána. V letech 1788 – 1945 sloužila tvrz jako hostinec, po rekonstrukci v letech 1974 – 1983 se tvrz stala sídlem Městského muzea.

    Čelákovická tvrz, jedna z nejlépe zachovaných ve středních Čechách, stojí v severní části města na skalní výspě nad levým břehem Labe v místech, kde archeologický průzkum prokázal existenci slovanského sídliště v druhé polovině 10. století a hradiště v 12. století. 

  • Kramářova vila

    Kramářova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,5 km od OÁZA Říčany)

    Na místě kde se říká na Mariánské baště se až do začátku první republiky „střílelo poledne“. Dnes zde stojí Kramářova vila, kterou pro dr. Karla Kramáře navrhl Bedřich Ohmann, vídeňský architekt působící v Praze. Vila stojí v zahradě, obklopená zelení a kromě vlastního bydlení měla majiteli sloužit pro reprezentaci. Kramář měl k dispozici dvě pracovny, několik ložnic pro ubytování návštěv, obývacího pokoje a salony s překrásnou vyhlídkou na Prahu. Kolem byly menší domky pro personál, pro kuchaře, zahradníka ... Po smrti manželů Kramářových spravovala vilu Společnost dr. Karla Kramáře, po roce 1948 vilu zestátnili a komunistická vláda tady ubytovávala významnén státní a stranické návštěvy. Dnes je vila sídlem předsedy vlády ČR a příležitostně přístupná i pro veřejnost.

  • Malostranská Beseda

    Malostranská Beseda

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,5 km od OÁZA Říčany)

    V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. pod Pražským hradem Nové Město pražské, když vyhnal původní české obyvatelstvo, přivedl sem německé kolonisty. Pak Karel IV. založil své velkolepé Nové Město pražské, přejmenovali to původní na Menší Město a později na Malou Stranu. Původně se zástupci města scházeli v původním kostele sv. Mikuláše a později si postavili radnici uprostřed rynku, kterou dokládá první zpráva z r. 1407. Tu zničili nenávratně i s městskými knihami o 12 let později královští žoldnéři během husitských bouří.

    Další malostranská radnice, tzv. stará vznikla v domě, který město získalo z odkazu písaře Václava z Bítova, rovněž na Malostranském náměstí č. 2. Zde byla radnice až do roku 1478, kdy koupili malostranští od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek ve východním rohu náměstí a dnešní Letenské ulice a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní. Zde zasedalo 11 radních s purkmistrem, císařským rychtářem a písařem a rozhodovalo o správě města, trestních a civilních kauzách, záležitostech sirotčích a dalších.

    Budova je památná tzv. českou konfesí, která zde byla sepsána v roce 1575: byly to články sestavené českou nekatolickou opozicí jako podklad pro jednání o uzákonění náboženské svobody. Na domě je umístěna bronzová pamětní deska o této události. Tato tzv. nová malostranská radnice byla kdysi stavebním klenotem města. Na Sadelerově rytině z roku 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letexch 1617 - 1622 snad stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Švédská vojska přinesla v roce 1648 zkázu celé Malé Straně a sotva dostavěný dům vydrancovala. V podloubí je zachovaný portál se znakem z roku 1660, kdy dům raně barokně upravoval Vilém Oppenried.

    Dnešní vzhled je z doby kolem roku 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. S ní byly odsud z Malostranské radnice přeneseny i intarzované dveře z roku 1619 do Staroměstské radnice, kde jsou dodnes ve známém portálu s nápisem Senatus. V letech 1784 - 93 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. st. byl původní ráz dosti znehodnocen. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti. Dostupné autem po celý rok

  • Sídlo Parlamentu České republiky

    Sídlo Parlamentu České republiky

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,6 km od OÁZA Říčany)

    Tuto Národní kulturní památku tvoří několik budov a to Šternberský palác, Tomáškův palác, Valdštejnský palác, Kolovratský palác, Malý Fürstenberský palác a Thunovský palác. Šternberský palác zdobí pěkné barokní průčelí. Palác vznikl spojením dvou sousedních, původně renesančních domů a to domem Na baště a domem Fuksovským. Domy nechal spojit v roce 1684 Adolf Vratislav ze Šternberka. Barokní průčelí sjednocující oba domy bylo vybudováno podle návrhu G. B. Alliprandiho počátkem 18. století. V tomto období byly přestavěny také vnitřní prostory a vznikla bohatá štuková výzdoba. Na přelomu 18. a 19. století byl Šternberský palác střediskem české vědy. Valdštejnský palác je nejvýraznější stavbou raného baroka a dnes v budově sídlí Senát Parlamentu České republiky. Součástí aerálu paláce je Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. Valdštejnský palác nechal v roce 1623 až 1630 postavit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna na místě Trčkovského paláce, a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Pálac je dílem architektů a stavitelů Andrea Spezza z Aronga, Giovanni Battista Pieroniho a Niccola Sebregondiho. Soubor soch, kašen a sousoší zdobící zahradu vytvořil Adrian de Vries. V roce 1648 byly sochy odcizeny švédským vojskem, dnes tu jsou jejich kopie zhotovené v roce 1912 až 1918. Valdštejnský palác je poměrně rozlehlý na délku měří 340 metrů a největší šířka je 172 metrů. Obytná část paláce je rozmístěna kolem čtyř nádvoří. V prostorách dřívějších koníren je dnes Jednací sál Senátu. Ostatní prostory paláce jsou využívány pro různá jednání a přijetí zahraničních návštěv. Kolovratský palác byl postaven koncem 18. století v místech kde stával menší dům. Palác nechala postavit manželka šlechtice Heřmana Jakuba Černína. Palác byl postaven ve stylu vrcholného baroka a podle návrhu architekta Ignáce Palliarda. V 19. století byly jeho majiteli Kolovraté a tito jej nechali přestavět v novobarokním slohu. Malý Fürstenberský palác těsně přiléhá ke Kolovratskému paláci. Fürstenberský palác byl postaven v roce 1770. U paláce je pěkná rokoková terasovitá zahrada se schodištěm a balustrádami. Od roku 1918 je palác majetkem státu současně s Kolovratským palácem. V období první republiky bylo v tomto komplexu sídlo předsednictva ministerské rady a po roce 1945 tu bylo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury. Thunovský palác je původně barokní budova postavená v letech 1695 až 1720. V roce 1794 byl palác poničen požárem a v roce 1801 byl přestavěn podle návrhu architekta Ignáce Antonína Palliardiho. Na počátku 19. století byl palác majetkem Českých stavů. V roce 1870 prodělal palác přestavbu, aby v jeho prostorách mohl zasedat zemský směn.
  • Chrám sv. Mikuláše v Praze

    Chrám sv. Mikuláše v Praze

    Malostranské náměstí, Praha, 11800

    (ve vzdálenosti 21,6 km od OÁZA Říčany)

    Ústí Mostecké ulice míří k překrásné a pro Prahu typické dominantě – k chrámu Sv.Mikuláše s jeho zelenou kopulí. Mohutný sálový prostor kostelní lodi s bočními kaplemi, galeriemi a složitou klenbou, která je založena na systému protínajících se elipsoidů, vybudoval K.Dientzenhofer v letech 1704-1711 na místě starého gotického farního kostela, vysvěceného v roce 1283. V letech 1737-1752 se stavělo kněžiště s kopulí podle plánů K.I.Dientzenhofera, roku 1752 za účasti políra J.Mandelíka byla nad kopulí zřízena charakteristická měděná střecha a nato v letech 1751-1756 postavil A.Lurago štíhlou zvonici. Chrám byl vysvěcen r. 1752, ale do 60. let se ještě pracovalo na jeho výzdobě.

    Rozměry chrámu, jehož panoramatický význam pro levý vltavský břeh je základní, jsou úctyhodné: šířka chrámu 40 m, šířka lodi 30 m, délka chrámu bez schodiště 60 m, triumfální oblouk mezi lodí a presbyteriem 24 m, hloubka základů 14,5 m. Výška kopule uvnitř 50 m, zvenčí 70 m, s lucernou 79 m, kruh pod kopulí (tambur) měří zevně 20 m, uvnitř 17 m.

  • Vila Rudolfa Stockara

    Vila Rudolfa Stockara

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,6 km od OÁZA Říčany)

    Architekt Rudolf Stockar, rodák z moravských Doloplaz, absolovent ČVUT, ředitel Artělu, sdružení výtvarníků orientovaných na užité umění si vyprojektoval v roce 1910 tuto vilu ve stylu geometrické moderny. Ze tří stran volně stojící dům trojtraktové dispozice, postavil Jaroslav Libánský. Dům je jednopatrový, v podstatě dvouosý, nad soklem vybudovaný z cementových cihel. Pravou osu prolamuje domovní portál s dveřmi, rámovanými mříží z kruhových prvků. Nad vchodovou nikou se nachází trojité sdružené okno. Do levé osy v prvním patře umístil plochý arkýř. V roce 1925 byla přistavěna garáž, o tři roky později upraven sklep a v roce 1941 zasklena veranda. V dalších letech se uskutečnily vnitřní úpravy.

  • Chotkovy sady, pomník J. Zeyera

    Chotkovy sady, pomník J. Zeyera

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,7 km od OÁZA Říčany)

    Pozemek na němž se Chotkovy sady rozkládají, patřil kdysi k pásu vinic, které se odtud táhly severovýchodním směrem do míst, kde se říkalo Na letním. V roce 1589 koupil císař Rudolf II. pro rozšíření své královské zahrady velkou vinici Šípařku, položenou pod letohrádkem Belvéder. Zahrada však na tomto pozemku nikdy nevyrostla, místo toho tu byla otevřená jízdárna a později skladiště dřeva. Toto skladiště dal v roce 1835 Karel Chotek odkoupit a na výměře 1240 m2 založil veřejné sady. Pro veřejnost byl park otevřen v roce 1841. V 90. letech 19. století Chotkovy sady upravoval význačný zahradník Fr. Thomayer. Při této příležitosti zde byl v roce 1891 umístěn pomník Julia Zeyera. Pomník je vytvořen z mramoru a pískovce. Postavy Zeyerových děl, vkomponované do umělé jeskyně, působí jako zkamenělá divadelní scéna. Obrovská hmota hřmotného pomníku uprostřed tichých Chotkových sadů poněkud kontrastuje s povahou tvorby znamenitého českého básníka, jehož tvář připomíná reliéf nad jeskyní.

  • Lobkovický palác

    Lobkovický palác

    Jiřská 3, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,7 km od OÁZA Říčany)

    Lobkovický palác sousedí s bývalým Ústavem šlechtičen. Na tomto místě se již ve 13. století nacházelo několik raně gotických domů a řada hospodářských budov. První zmínky o nich pocházejí ze 70. let 14. století. V 1. pol. 16. století získaly domy šlechtické majitele. Dva pak vlastinili Krajířové z Krajku, kteří zahájili v 50. letech 16. století jejich sjednocování a přestavbu ve slohu vrcholné renesance v palác. Původní renesanční palác měl čtyři křídla kolem nádvoří a byl bohatě zdoben architektonickými články. Severní křídlo s kaplí bylo vystavěno až za Vratislava z Pernštejna v letech 1576 - 77. Tehdy se palác nazýval Pernštejnský. Na počátku století 17. proběhly nové přestavby, opět ve slohu renesance a v roce 1628 přešel palác do majetku Lobkowiczů. Ti jej nechali v letech 1651 - 1668 přestavět ve slohu raného baroka. K výrazným zásáhům do architektury paláce došlo ve století 19., kdy se uskutečnilo přepatrování hlavního sálu za výstavby obytných místností. V letech 1973 - 1986 se pak uskutečnila celková rekonstrukce a v současné době jej vlastní opět rodina Lobkowiczů.

    V interiéru je umístěna expozice Národního muzea, týkající se starších českých dějin. Výstavní prostor Národního muzea v Lobkovickém paláci je určen pro krátkodobé i douhodobé výstavy různého charakteru. O aktuální výstavní expozici je lépe se předem informovat.

  • Archiv České koruny

    Archiv České koruny

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 21,7 km od OÁZA Říčany)

    Archív České koruny je soubor 2 525 písemností pocházejících z let 1158 až 1935. Tyto dokumenty jsou dokladem existence a suverenity Českého státu. Jedná se o nejvýznamnější a nejcennější archivní listiny České republiky. Jádrem jsou dokumenty do roku 1620. Listiny byly součástí státního pokladu a byly uchovávány společně s korunovačními klenoty. Dnes jsou dokumenty součástí Státního ústředního archivu v Praze. V roce 1988 byl tento soubor písemností vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,7 km od OÁZA Říčany)

    V análech lze kromě letopočtů 992 a 1135 nalézt jako založení kostela také údaj 1003. Kaple byla obnovena v letech 1260 a 1590. Roku 1732 byl kostel přičleněn k cechu pražských kuchařů. O rok později zde proběhla první pobožnost Křížové cesty v Čechách. V roce 1735 započalo nedokončené rozšiřování kostela, které pokračovalo po 35 letech. Kostel dostal barokní podobu s kupolí a dvěma věžemi díky staviteli Ignáci Antonínu Palliardimu, pravděpodobně s pomocí Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Stavba byla dokončena roku 1780. Původní románská kaple byla včleněna do stavby jako sakristie. Kostel byl zrušen roku 1784, ale Pražané jej i po nezdařeném odprodeji dále využívali jako svatostánek. Roku 1818 se z kostela málem stal základ pro stavbu hvězdárny. Tehdejší ředitel klementinské hvězdárny P.M.A.David ale tenkrát narazil na úřední stanovisko - bylo zamítavé mj. pro možné nebezpečí plynoucí z blízkých zásobáren prachu dělostřeleckého skladiště. Roku 1839 postoupila svatovítská kapitula kostel Praze a město jej začalo rekonstruovat. Chod kostela ještě narušil požár roku 1849. Roku 1926 byla provedena větší oprava kostela.

    V interiéru se nacházejí obrazy od Jana Claudia Monna a Václava Markovského, sochu sv. Vavřince nad západním průčelím vytvořil Lederer roku 1756. Současný interiér, jemuž dominuje zavěšený kříž, je dílem architekta Jiřího Pelcla. Od roku 1994 náleží kostel církvi starokatolické, které slouží jako katedrální chrám.

  • Bílkova vila

    Bílkova vila

    Mickiewiczova 1, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 21,8 km od OÁZA Říčany)

    Vilu nechal dle vlastních návrhů postavit secesně symbolistní sochař, architekt a grafik František Bílek v roce 1911. Součástí rezidenční vily je také ateliér, ve kterém jsou kromě původního vybavení prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. Bílkovu vilu spravuje Galerie hlavního města Prahy. Vstupné pro dospělé činí 50 Kč, pro děti 20 Kč.
  • Bludiště na Petříně

    Bludiště na Petříně

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,8 km od OÁZA Říčany)

    Bludiště bylo zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů pro pražskou Jubilejní výstavu v roce 1891. Stavba byla původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín. Bludiště je napodobeninou někdejší vyšehradské gotické brány Špička, která byla postavena ve 14. století Karlem IV. a osazena devíti věžičkami. Po přenesení stavby pavilónu na Petřín, bylo v pravé části místo panoramatu s diapozitivy nainstalováno zrcadlové bludiště. Inspirací bylo zřejmě zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost byla v r. 1911 vybavena různě vypouklými či vydutými zrcadly a je známa jako síň smíchu. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel. V roce 1975 byla provedena generální rekonstrukce objektu.

  • Věž Daliborka

    Věž Daliborka

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,8 km od OÁZA Říčany)

    Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem v r. 1496 Benediktem Riedem. Původně byla věž vyšší, ale do současnosti se dochovalo pět podlaží. Nejvyšší patro není zastřešené. V suterénu s mohutnou klenbou jsou čtyři kobky, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, kam byli vězňové spouštěni pomocí kladky. První vězněm byl v r. 1498 Dalibor z Kozojed, podle něhož je věž pojmenována. Dopustil se totiž na svou dobu těžkého přečinu, neboť přijal do poddanství povstalé sedláky z panství rytíře Adama Ploskovského z Drahonic. Podle pověsti se naučil hrát na housle, aby si vydělal na živobytí ve věži. Dalším známým vězněm byl hrabě František Antonín Sporck, známý mecenáš umění. V suterénu věže, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, k vidění je i kladka, kterou byli vězňové spouštěni. Zdivo hladomorny je silné 2, 6 m, pod hladomornou je ještě jedno patro, které se používalo jako další vězení. Daliborka přestala jako vězení sloužit v roce 1781.

  • Letohrádek královny Anny

    Letohrádek královny Anny

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,8 km od OÁZA Říčany)

    Královský letohrádek nebo také Letohrádek královny Anny je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby v Čechách. Nechal jej postavit císař a král Ferdinand I. (1526 - 1564) v letech 1538 - 1563 jako výraz své lásky ke své choti Anně Jagellonské, která se však jeho dokončení nedožila a v r.1547 po porodu 15. dítěte zemřela. Nedočkal se jej ani sám Ferdinand I., který po požáru r. 1541 opustil Prahu.

    Projekt pochází od P. della Stelly a postupně se ve vedení stavby vystřídali mj. G. Spatio, G. M. Aostalli del Pambio a B. Wohlmut, kteří přistavěli patro. Je to obdélníková jednopatrová budova s věncem arkád s iónskými sloupy kolem celého přízemí, pravoúhlými okny střídajícími se s nikami v patře a s měděnou střechou. . Přízemí s obytnými místnostmi bylo obklopeno arkádovým ochozem, v patře taneční sál a galerie.

    Letohrádek nejlépe využíval Rudolf II., který zřídil v patře astronomickou pozorovatelnu. Docházel tam Tycho de Brahe, Johanes Kepler i sám císař, který zde po ztrátě královského titulu zemřel (1612). Po jeho smrti letohrádek zpustl a v roce 1648 byl vypleněn švédskými vojsky.

    Budova se v různých dobách nazývala různě: pro krásnou vyhlídku Belvedér, podle zakladatele Ferdinandeum, též Observatorium. Josef II. dal letohrádek armádě, která v něm zřídila dělostřeleckou laboratoř. Roku 1836 dosáhl u příležitosti korunovace Ferdinanda V. místodržící hrabě Karel Chotek vystěhování dělostřelců. Poté v letech 1841 - 55 architekti Bernard Grueber a Petr Nobile budovu obnovili a upravili na Obrazárnu vlasteneckých přátel umění.

  • Bazilika sv. Jiří

    Bazilika sv. Jiří

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Svatého Jiří, jedna z našich nejvýznamějších románských památek, byla založená již kol. roku 920 a je součástí komplexu kláštera sv. Jiří, prvního v Čechách, založeného roku 973 pro ženskou větev řádu benediktinů knížetem Boleslavem II. (967 - 999). V r. 925 zde byly uloženy ostatky babičky Sv. Václava, zavražděné kněžny Ludmily, první české mučednice.

    Kostel si až do současnosti v podstatě zachoval svůj románský charakter, s vyjímkou pozdně barokního průčelí a některých stavebních prvků vrcholné gotiky v interiéru. Je to románská trojlodní bazilika s dvěma průčelními věžemi,čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou, která získala současnou podobu úpravami po požáru Hradu v roce 1142. U bočních lodí na východě byly přistavěny dvě bílé opukové věže s kamennou střechou a dvěma řadami románských oken. Užší severní věži se říkalo Eva (je šikmá a byla zpevněna v 70. letech 20. století v rámci stavebních úprav) a širší jižní, postavené nad původní samostatnou kaplí, zase Adam.

  • Klášter benediktinek u Sv. Jiří

    Klášter benediktinek u Sv. Jiří

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Klášter sv. Jiří na Hradě pražském je nejstarším českým klášterem a byl založen Mladou Přemyslovnou a knížetem Boleslavem II. kolem roku 973. Jeho význam pro českou kulturu byl veliký. Původní stavby kláštera a kostela, který patří k nejvýznamnějším románským architekturám v Praze, se nacházejí pod současným objektem. Na vrcholu románského období ve 12. st. byl klášter přestavěn do dnešní rozlohy. Původně přízemní budovy byly zvýšeny o patro a byla postavena jednolodní kaple Panny Marie. Ostatky abatyše Mlady, která zemřela r. 994, byly objeveny pod podlahou kaple a jsou uloženy ve výklenku kaple později zasvěcené sv. Anně. Kolem r. 1300 byl románský klášter raně goticky přestavěn. V letech 1657 - 1680 byl klášter přestavěn v raně barokním slohu. Dvorním dekretem z 20. března 1782 byl nejstarší český klášter zrušen. V současné době je v areálu kláštera umístěna část sbírek Národní galerie.

  • Písecká brána

    Písecká brána

    K Brusce 5/208, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Barokní objekt Písecké brány je oblíbeným kulturním a veřejně společenským centrem. Konají se zde výstavy, svatby, společenská setkání, koncerty, oslavy výročí a státních svátků, charitativní akce pro postižené a vystoupení dětských souborů, škol a spolků. Písecká brána - někdy také Písečná, Písková, Bruská či původně Karlova. Ze sedmi bran, které v době baroka doplnily pražské hradby, se dodnes dochovaly pouze tři: Táborská a Leopoldova na Vyšehradě a Písecká na Hradčanech. Brána bývala součástí barokního opevnění na levém břehu Vltavy. Fasáda brány je bohatě obložena opracovaným kamenem. Ve středu je půlkruhový průjezd s ozdobným motivem v podobě stařecké hlavy pro vozy, po stranách jsou menší průchody pro pěší. Plastická výzdoba v podobě orlice na bráně je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera. Od r. 1828 odtud jezdila koňská železnice do Lán a od r. 1843 parní železnice do Olomouce a pak i do Drážďan (od 1845-50).
  • Pražský Hrad

    Pražský Hrad

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám.

    Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce 1541.

    K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby. Tyto budovy dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. K Pražskému hradu patří i historické zahrady.

    Kolem roku 880 založil kníže Bořivoj na skalnatém ostrohu nad ústím potoka Brusnice do řeky Vltavy mohutné hradiště. Do konce 10. století tady vzniklo několik kamenných církevních staveb a při jižní hradbě dřevěný knížecí palác. Za knížete Soběslava byl hrad ve 2. třetině 12. století přestavěn a nově opevněn. Vznikl nový kamenný románský palác. Vladislav Jagellonský nechal zřídit nové severní opevnění a přestavět Karlův Starý královský palác. Po roce 1526 byl hradní areál renesančně upraven a byla založena Královská zahrada s překrásným Královským letohrádkem. Řadu stavebních zásahů si vyžádal katastrofální požár v roce 1541. Po českém stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a následné třicetileté válce byl Pražský hrad vypleněn. V době vlády Marie Terezie byl celý hradní komplex přestavěn v klasicistním stylu. Poslední větší úpravy tu provedl po roce 1918, kdy se Pražský hrad stal sídlem prezidenta republiky, architekt J. Plečnik, který dal novou podobu i hradním zahradám.

    Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně.

    Otevírací doba

    AREÁL HRADU duben - říjen: denně 5 - 24 h listopad - březen: denně 6 - 23 h

    HRADNÍ ZAHRADY zahrada Na Baště, denně v rámci otvírací doby areálu hradu Královská zahrada, Jižní zahrady, Horní a Dolní Jelení příkop včetně turistické stezky: duben - říjen: denně 10 - 18 h Terasa u Jízdárny: duben - říjen 10 - 18 h listopad - březen 10 - 16 h

    OBJEKTY Z PLACENÝCH OKRUHŮ duben - říjen: denně 9 - 17 h listopad - březen: denně 9 - 16 h

    VĚŽ KATEDRÁLY duben - říjen: denně 9 - 16.15 h

    OBRAZÁRNA celoročně: denně 10 - 18 h

    Vstupné

    1. OKRUH dospělí 350,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 175,- Kč rodinné 520,- Kč

    2. OKRUH dospělí 220,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 110,- Kč rodinné 330,- Kč

    3. OKRUH plné 50,- Kč rodiné 100,- Kč

    4. OKRUH dospělí 50,- Kč děti 6 - 16 let, studenti, vojáci, důchodci, invalidé, odborní pracovníci galerií, muzeí a pod. 25,- Kč rodinné 100,- Kč

  • Muzeum Pražského hradu

    Muzeum Pražského hradu

    Pražský hrad, Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Stálá expozice vypráví příběh hlavního hradního komplexu a lidí s ním spojených – od panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo. Je členěna do 2 tras umístěných v prostorách gotického podlaží Starého královského paláce. Hlavní trasa nastiňuje vývoj areálu od prehistorie až po současnost. Zároveň má návštěvník možnost prohlédnout si přístupné sály a dovědět se zajímavosti z jejich historie a stavebního vývoje. Odbočky jsou doplňkem hlavní trasy a představují vždy jedno téma úzce spojené s Pražským hradem a jeho dějinami.
  • Katedrála sv. Víta v Praze

    Katedrála sv. Víta v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě.

    Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku s dvěmi věžemi. Význam katedrály vzrostl zejména po zřízení pražského biskupství (r. 973) a založení sboru kanovníků - kapituly svatovítské, pozdější významné kulturní i administrativní instituce.

    Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině 19. století byla zahájena oprava původní části a dostavěna katedrála v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály.

    Návštěvníci vstupují do katedrály portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím Pražského hradu.

  • Vila dr. Náhlovského

    Vila dr. Náhlovského

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Vilu pro JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu navrhl Slovák Dušan Jurkovič v roce 1907. V návrhu vily těžil Jurkovič ze starších i nových inspiračních zdrojů. Působení prvků lidového stavitelství potlačil ve prospěch městského rázu architektury a zároveň použil moderní konstrukční materiály. Vznikl tak romantický rodinný dům s četnými arkýři a lodžiemi. Malebnou siluetu domu podtrhl převýšený střední trakt s vysokým štítem, ve které je ústřední prostor interiéru patrová schodišťová hala. V přízemí se nacházely společensko-reprezentativní prostory, vstupní hala s dřevěným kazetovým stropem, salon, vklíněýn mezi knihovnu a jídelnu. Jídlena opatřená nízkým trámovým stropem a klenbou nad stolem a lavicemi sousedila s kuchyní, umístěnou při severním nároží. V patře pak byly soukromé prostory, ložnice a koupelna.

  • Dům s ateliérem Stanislava Suchardy

    Dům s ateliérem Stanislava Suchardy

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 21,9 km od OÁZA Říčany)

    Když v roce 1901 vyhrál sochař Stanislav Sucharda soutěž na pomník Fr. Palackého chyběli mu prostory, kde by mohl své rozměrné dílo provést. Nechal si proto od svého přítele arch. Jana Kotěry navrhnout tuto vilu. Dříve byl tento ateliér propojen s domem úzkým spojovacím krčkem a jeho střechu protínal oblouk prosvětleného světlíku. Nad jejím trojbokým závěrem ji zdobila socha vzpřímeného středověkého rytíře. Ateliér byl v letech 1926-28 od vily oddělen a přestavěn na obytný dům. Vnitřní uspořádání vily vychází z oblíbeného typu Kotěrova rodinného domu s ústřední schodišťovou halou. V suterénu se nacházel byt domovníka a sádrovna. V přízemí pak reprezentační prostory a jídelna z níž byl vstup na verandu. V horním podlaží se nacházely ložnice a hostinský pokoj. Schodišťová hala byla osvětlena barevnými okenními výplněmi a nacházel se zde Suchardův reliéf „Praha a Vltava“.
  • Koulova vlastní vila

    Koulova vlastní vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,0 km od OÁZA Říčany)

    Architekt Jan Koula patřil k představitelům historismu v Čechách druhé poloviny 19. století. Vyučoval na pražské technice a AVU. Jan Koula si postavil svůj romantický rodinný dům ve vilové čtvrti v Bubenči (Slavíčkova 17) v letech 1895-96. Ve vnějším vzhledu spojuje prvky lidové architektury a vladislavské gotiky. Charakteristické jsou strmé sedlové střechy s dřevěnými vyřezávanými lomenicemi. Okna mají novogotickou profilaci ostění a celek dotváří barvená sgrafita navržená samotným Koulou. Po pravé straně vstupu je výklenek s polopostavou světce, jde o poustevníka sv. Ivana od sochaře Stanislava Suchardy. Vnitřní dispozice vily vychází z anglického typu rodinného domu se schodišťovou halou. V přízemí je kuchyně, do zahrady bývaly obráceny tři oddělené místnosti z nichž jedna byla jídelna vybavená vyřezávaným nábytkem. V patře pak byly ložnice. V roce 1938 upravil dům architektův syn Jan E. Koula. Zvláště v přízemí propojil jídelnu a pokoj a tímto nově vzniklý světlý prostor vybavil lehkým moderním nábytkem a doplňky podle vlastních návrhů.

  • Schwarzenberský palác

    Schwarzenberský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Na západ od rampy Pražského hradu stojí jeden z nejlépe zachovaných renesančních paláců, který je vedle Královského letohrádku i nejimpozantnější pražskou renesanční stavbou. Dnes je v Schwarzenberském paláci Vojenské Historické muzeum. Palác je příkladem tzv. české renesance, spojením vlašských vzorů a české tradice. Původně se na místě současného paláce, zvaného rovněž Lobkowiczký, nacházely tři gotické domy, zmiňované poprvé v sedmdesátých letech 14. století. Stavba paláce byla dokončena včetně sgrafit k roku 1567. Palác má půdorys písmene T a na pravé straně o něco nižší pobočnou budovu. Fasády budov i zdi jsou bohatě zdobeny sgrafity severoitalského a benátského typu s datací 1567. Lobkowiczové konfiskací o palác přišli a postupně se v jeho držení vystřídali Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, až jej v roce 1719 získali Schwarzenbergové.

  • Hladová zeď

    Hladová zeď

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Zeď z místní petřínské opuky nechal zbudovat v letech 1360 až 1362 císař Karel IV., aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a aby lidu pražskému obživu poskytl. Zeď měla několik bastionů, ale ty se nedochovaly. V roce 1624 byla zeď opravena. Z nařízení Marie Terezie v polovině 18.století byla k Hladové zdi přidána mohutná fortifikace. Na tomto opevnění byly také vztyčeny jednotlivé bastiony, z nichž jeden tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Ve zdi bylo postupně vylámáno množství průchodů. Zeď se zapsala i do povědomí astronomů. V roce 1804 ředitel klementinské hvězdárny odtud vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan. Dnes je zeď dlouhá 1178 metrů, tlustá je průměrně 170 cm a vysoká kolem osmi metrů. Hladová zeď je také nazývaná také zdí zubatou či chlebovou a prošla mnoha rekonstrukcemi. Také v současnosti probíhá od 90. let 20. století její rozsáhlá rekonstrukce.

  • Arcibiskupský palác v Praze

    Arcibiskupský palác v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Arcibiskupský palác se nalézá v blízkém sousedství Pražského Hradu. Arcibiskupský palác vznikl v 16. st. a do dnešního dne prodělal mnoho přestaveb. Třípatrový rozlehlý palác představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Zaujímá nepravidlenou protáhlou parcelu. Tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, kolem dvora, jenž je krytým dvoupatrovým mostem rozdělen na dvě části. Další dvůr se nachází mezi základním tělesem a konzistoří a konečně čtvrtý dvůr, obklopený hospodářskými budovami, se nachází na severní straně. Hlavní průčelí si zachovalo raně barokní charakter. Fasádě dominují raně barokní portál hlavního vchodu i pozdně barokní boční portály.

  • Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Svatého Mikuláše stojí na kopci na severovýchodě města Benešova. Jde o raně gotický kostel ze 13. století, který však nebyl dokončený podle původních plánů. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba. Na jižní straně se dochoval goticky profilovaný portál, který je členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta. U kostela je městský hřbitov, dosud používaný. Při kostele je zvonice.

  • Vila Bianca

    Vila Bianca

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Přestavbu starší, patrně klasicistní usedlosti navrhl arch. Jan Kotěra roku 1910 pro rodinu Bondyovu, které objekt patřil již od roku 1890. Vila si Kotěru adaptaci nepodržela dlouho, již po první světové válce následovala přestavba a úprava od arch. Maxe Spielmanna. Patrové průčelí vily Bianca za Kotěrovy přestavby členily silně předložené průběžné římsy a oživovaly různé druhy povrchových omítek a obkladů. Na jižní straně, obrácené do zahrady, byla nově připojena zasklená lodžie s horním přirozeným osvětlením, kterou po stranách rámovaly pylony s alegorickými sochami Noci a Dne od sochaře Jana Štursy. Roku 1924 zakoupili dům JUDr. Karel a Pavla Loevensteinovi. Roku 1953 na ní byla vyhlášena národní správa a později přešlo vlastnictví na československý stát. Koncem 50. let se uskutečnila adaptace pro čínské velvyslanectví. V nedávné době došlo k radikální přestavbě na nájemní dům.

  • Kostel sv. Anny v Benešově

    Kostel sv. Anny v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 22,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv. Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715 (svěcen byl v roce 1710). Vystavět ho dal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a Jan Josef z Vrbty.

    V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. V areálu je ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami. V chodbě chrámu je instalována expozice působení piaristického řádu.

  • Toskánský palác

    Toskánský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,2 km od OÁZA Říčany)

    Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. V současné době je v budově Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Historie paláce se však začala psát dříve a je spojena se jménem hrabat Thunů, kteří vtiskli paláci základní rysy. Objekt paláce je umístěn na prostoru, který původně zabíralo několik měšťanských domů. Teprve jejich odkoupení hrabětem Thunem v roce 1685 s cílem vybudovat na místě vlastní reprezentativní sídlo, představovalo prvotní impuls vzniku paláce. Stavba byla zahájena v roce 1690 a hrabě Thun se dokončení paláce nedožil. Po jeho smrti jej získal bratr Maxmilián a následným dělením majetku jeho sestra kněžna z Lichtenštejna. V roce 1718 palác zakoupila vévodkyně Toskánská a do historie paláce se zapsala nejen tím, že dodnes nese její rodové jméno, ale také jeho faktickým dokončením a několika podstatnými změnami v původních návrzích.

  • Lannova vila

    Lannova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,3 km od OÁZA Říčany)

    V letech 1870-71 si na tomto dříve klidném místě v zeleni postavil podnikatel Vojtěch Lanna, předměstskou měšťanskou vilu. Zdejší prostředí mu bylo důvěrně známé, neboť sem již dříve jezdil se svým otcem na letní byt. Za tím účelem koupil v roce 1868 od majitele Václava Štorcha, zde stojící dům čp. 1, nechal jej zbořit a poté vystavět nový objekt. Architektonický návrh této novorenesanční budovy vyprojektoval arch. Ignác Ullmann za spolupráce architekta Antonína Barvitia. Hlavní průčelí vily s nárožní rustikou má tři široce rozestavěné okenní osy, na střední leží portikus s patrovou lodžií. Půdorys přízemí má tvar obdélníka s jedním vybíhajícím ramenem. Architektonický vzhled objektu dotváří na západní straně dvoupatrová věž s plochou střechou. Náhorní terasa je vroubena kuželkovou balustrádou a jistě sloužila jako nádherná vyhlídka. Vzhledem k tomu, že stavebník Vojtěch Lanna byl velkým ctitelem umění, byla výtvarné výzdobě objektu věnována mimořádná pozornost. Venkovní fresky jsou malby Viktora Barvitia podle kartonů Josefa Mánesa. Interiér pak zdobí malby malířů Hanuše Makarta, Adolfa Friedricha Menzla a Leopolda Rottmanna. Rodina Lannova využívala vilu zejména v letních měsících. Dědicem se v roce 1909 stal jeho syn dr. Vojtěch Lanna a tím získal tuto vilu. Ve svém majetku ji však neponechal dlouho, již v roce 1913 ji prodal i s pozemky a veškerým vybavením staviteli Aloisu Potůčkovi.

  • Strahovský klášter

    Strahovský klášter

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,3 km od OÁZA Říčany)

    Klášter řádu premonstrátů byl založený v roce 1140 díky olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi králem Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století. V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Rocha, budovy kláštera, knihovny a hospodářské budovy. V 18. století byly v klášteře soustředěny hodnotné umělecké sbírky. Opat Ziedler založil v areálu kláštera Strahovskou obrazárnu. Dnes jsou v obrazárně umělecká díla výtvarného umění z 14. až 19. století. Tato sbírka obrazů je označována jako nejcennější klášterní sbírka ve střední Evropě. V objektu kláštera je kromě obrazárny, Strahovská knihovna a Teologický sál. Od roku 1953 je v klášteře Památník národního písemnictví.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,3 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je v jádru trojlodní románská bazilika s gotickou příčnou lodí, prodlouženou r. 1627 a s renesančním kněžištěm. Kostel založili v 2. pol. 12. století pro svůj klášter členové řádu premonstrátů, během staletí byl několikrát přestavován, takže v jeho dispozici lze pozorovat stopy různých stavebních slohů.

    Základ tvoří románská trojlodní bazilika s příčnou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb. Na počátku 17. století byl přestavěn závěr a postaveny věže nad rameny příčné lodi a v průběhu 1. pol. 18. století vzniklo nové barokní průčelí. V kostele působili slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 zde na varhanech improvizoval W. A. Mozart. Původní varhany byly po r. 1900 vyměněny.

  • Pražská Loreta

    Pražská Loreta

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,4 km od OÁZA Říčany)

    Na místě, kde stojí dnes Loreta se ve 14. století nacházely dva gotické domy, které vlastnil P. Parléř, ale oba v průběhu husitských válek zpustly a na celém prostoru si v 16. století hradčanští měšťané zřídili zelinářské zahrady. Ve 20. letech 17. století se jejich majiteli stali Lobkowiczové a rozhodli se zde postavit Loretu - imitaci chýše (chléva), v níž se narodil Ježíš.

    Loretu tvoří v podstatě tzv. Svatá chýše (Santa casa), kolem níž obíhá patrový ambit s kaplemi, které vymezují obdélné nádvoří. Hlavní chrámovou stavbu představuje pak chrám Narození Páně, umístěný v centru východního křídla ambitu, za Svatou chýší. Hlavní průčelí areálu směřuje do Loretánského náměstí a předchází mu předvoří, ohrazené kamennými balustrádami s kopiemi plastik sochaře F. O. Quittanera. Vlastnímu průčelí dominují pilastry vysokého řádu, ve střední části edikulový portál s balkonem, zdobený plastikami světců. Nad vchodem věž s loretánskou zvonkohrou a hodinami, ve střešním prostoru bočních risalitů štítové vikýře a atika, zodbená opět kopiemi plastik světců. Boční osy tvoří architektury kaplí s lucernami, levou zdobí sousoší sv. Felixe z Cantalice s Madonou, pravou socha sv.Jana Nepomuckého.

  • Černínský palác

    Černínský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,4 km od OÁZA Říčany)

    Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Dne 23. srpna 1668 podepsal v Praze hrabě Černín smlouvu o výstavbě paláce. Výstavba byla zahájena 26. března 1669. Kámen pro stavbu paláce se dovážel z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. Dřevo pro tesaře se do Prahy plavilo z křivoklátských lesů. Palác je považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury. Dnes je v Černínském paláci Ministerstvo zahraničních věčí.

  • Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,5 km od OÁZA Říčany)

    Tento klášter je nejstarším kapucínským klášterem v Čechách. Byl založen v zahradě Lobkoviců roku 1600 samotným generálem řádu Vavřincem z Brindisi, později svatořečeným. V roce 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské. Kostel je velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté, v barokním stylu. Konvent kláštera byl vystavěn postupně během 17. století a v první polovině 18. století. Klášter je spojen krytou visutou chodbou na pilířích s Loretou. Klášterní zahrada sousedila s hradbami města. Za Protektorátu zde velitelství SS zřídilo věznici. Po válce se sem vrátili řeholníci jen na chvíli, po komunistickém převratu byli násilně vystěhováni. Kapucínům byl klášter vrácen až v roce 1990. Kapucíni jsou tradičními správci loretánského poutního místa.

  • Zámek Konopiště

    Zámek Konopiště

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 22,5 km od OÁZA Říčany)

    Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště často majitele a ke špatnému přispělo i vyplenění Švédy za třicetileté války. V 18. století zde byly provedeny rozsáhlé změny, jimiž se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este.

    Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. V prostorách barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky.

  • Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,6 km od OÁZA Říčany)

    Počátkem 30. let minulého století byli pražané zaujati nálezem mimořádného významu. Při výkopech základů pro stavbu obecné a občanské dívčí školy na Hradčanech, byl znovu objeven částečně zachovaný dům říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Nález o to vzácnější, že v tomto domě bydlel a krátce jej i vlastnil významný dánský astronom působící na dvoře císaře Rudolfa II., Tycho Brahe. Později v něm krátce bydlel další významný velikán vědy, astronom a matematik Jan Kepler. Rozsáhlý renesanční letohrádek Jakuba Kurze koupil pro Braheho samotný císař za 10.000 říšských tolarů. Dům byl nejvýše položeným domem v tehdejší Praze a patřila k němu i rozsáhlá zahrada. Zkáza postihla dům za vpádu saského vojska do Prahy v roce 1631. Po skončení třicetileté války dům zanikl definitivně. Na zdejších pozemcích byla prováděna výstavba nové, mohutné fortifikace. Co nebylo zastavěno, bylo zavezeno zeminou. Sejde z očí, sejde z mysli, za dobu 250 let již nebyl nikdo schopen určit kde původní dům, ve kterém bydleli slavní učenci rudolfínské Prahy vlastně stál.

    Na počátku 20. století při zemních úpravách byly poprvé znovu objeveny zbytky tohoto domu. Byla provedena topografická a kresebná dokumentace. Nalezena byla brána, okna, zbytky schodišť, z nichž jedno vřetenové provedené v opuce a spojující tři místnosti bylo asi tajné, neboť mělo šířku pouze 65 cm. V některých místnostech byly patrny ještě zbytky maleb. Na křížové klebně jedné z místností bylo zobrazeno nebe poseté hvězdami se sluncem a měsícem. Škoda že tenkrát ještě nebyl ten správný čas a vůle k úplnému odkrytí objektu. Bohužel z důvodu snižování terénu byly dokonce části zdí o 40 cm a někde i více odbourány. Na konec, na podzim roku 1902 bylo vše opět zasypáno a zbytky domu opět téměř na 30 let zmizely pod terénem.

    V září roku 1930 byla započata výstavba tohoto gymnázia. Bylo vydáno povolení s tím že zbytky Kurzova domu mají být zachovány, přesto padla za oběť hlavnímu pilíři novostavby, část jihozápadního nároží i s přilehlým slepým oknem. Nakonec byly znovu odkryté zbytky domu přeměřeny, provedena další dokumentace a vše překryto železobetonovou deskou. Dnes je nad touto deskou částečná parková úprava mezi gymnáziem a stanicí elektrické dráhy Pohořelec. Ve školní jídelně gymnázia při odbourání příčky se objevil fragment portálu Kurzova domu. Úmyslem vedení školy je portál zviditelnit skleněnou stěnou.

  • Obytný palác Zemské banky "skleňák"

    Obytný palác Zemské banky "skleňák"

    náměstí Svobody, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,7 km od OÁZA Říčany)

    Obytný dům zvaný lidově „skleňák“ byl vyprojektován architektem Podzemným pro Zemskou banku. Vynikající dílo vyspělé architektury bylo dokončeno v roce 1937. Dům s působivou funkcionalistickou fasádou s bílým obkladem má pět schodišť. Byty byly luxusní s řadou technických vymožeností. Jako například topení v podlaze, podzemní garáže, v nejvyšším patře terasy a v zahradě tenisový kurt.

  • Dělostřelecký hřbitov

    Dělostřelecký hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,7 km od OÁZA Říčany)

    Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy.
  • Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 22,7 km od OÁZA Říčany)

    Kaple se nachází na území města Kouřimi, při křižovatce silnice č. 334 z Kutné Hory na silnici na obec Bulánka, jihozápadním směrem od kostela sv. Štěpána. Kaple P. Marie Pomocné byla postavena roku 1727 opatem sedleckého kláštera Otou Hradeckým na památku pěti mnichů cisterciáků, upálených roku 1421 na tomto místě husity. Je to neobyčejně hodnotná stavba, která je dílem nejprosnulejšího architekta středověkého baroka J. B. Santiniho. Nad výraznou korunní římsou stavba vrcholí zvonovitou kopulí s pěti vikýři, kterou završuje drobná pětiboká lucerna s křížem, na němž se opět setkáváme se symbolickým motivem pěti hvězd. Kaple byla založena na symbolickém půdorysu pravidelného pětiúhelníku. Kaple je nedávno zrekonstruovaná.

  • Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,8 km od OÁZA Říčany)

    V blízkosti tramvajové zastávky Dlabačov se nachází první z kaplí bývalé poutní cesty z pražské Lorety do barokního kláštera v Hájku u Prahy. Původně byla tato cesta vroubena 20 výklenkovými kaplemi, postavených v letech 1720-24, do současné doby se jich zachovalo jen 11. Kaple jsou jednoduché stavby z opukového, cihelného popřípadě smíšeného zdiva, které jsou z čelní strany, u některých i z bočních stran, profilovány. Výzdobu tvoří pilastry s pískovcovými patkami a hlavicemi. Také parapetní desky nik jsou kamenné. Zastřešení každé kaple je z bohatě profilovaných kamenných desek, na kterých je uprostřed umístěn kamenný kříž a po stranách dvě kamenné koule. Původní výtvarná výzdoba nik se bohužel nezachovala. Výklenky jsou zdobeny freskami s výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka. Na první kapličce byl vyobrazen Hájek a nad ním dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František se sv. Antonínem a údaj, že kapličku dal postavit arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg. Dvacátou kapličku zdobil obraz Korunování P. Marie a sv. Františka „ve sláva nebeské“. Ta byla postavena nákladem Karla Joachima z Bredy. Iniciátorem rehabilitace poutních kapliček byl hostivícký kronikář ing. Jiří Pergl.

  • Císařský mlýn

    Císařský mlýn

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,8 km od OÁZA Říčany)

    S Královskou oborou sousedí Císařský mlýn s pilou, založený na sklonku 16. století. Písemné zprávy dokládají v těchto místech mlýn již roku 1228, přičemž ten patřil ke statku svatojiřského kláštera. V roce 1584 vše, co tady bylo, koupili čeští stavové a darovali svému panovníkovi, jímž byl císař Rudolf II. Na jeho příkaz zde započaly veliké stavební úpravy. Vypráví se, jak poručil upravit cesty oborou, prolomit skály sahající až k ramenu Vltavy. Mimo hlavní budovu byla vystavěna kamenná arkádová chodba. Hlavní funkcí těchto objektů byla výstavní galerie uměleckých předmětů. Dále tu nechal zřídit brusírny a leštírny diamantů. Asi nejtajemnější stavbou byla ve skále vyhloubená grotta válcového půdorysu, skrytá pohledům zvenčí. Měla podobu krápníkové jeskyně s rybníčkem a byla unikátním architektonickým dílem v manýristickém slohu. Stěny byly obloženy plochými kvádry. Tato grotta byla též nazývána Rudolfovou lázní, neboť podle legendy se zde císař rád koupával, často prý v doprovodu svých dvorních dam. Stavba grotty zřejmě pro svoji náročnost byla dokončena až v roce 1594. Původně lázní být asi vůbec neměla, voda sem byla přivedena až o 10 let později. Ještě za Rudolfa II. byla též vystavěna manýristická brána datovaná k roku 1606 a původně označená i císařským monogramem R. Ve 30. letech 19. století vznikla vedle mlýna i velká papírna, v níž byl v provozu údajně první papírenský stroj v českých zemích. V roce 1862 se tady začal vyrábět první cigaretový a hedvábný papír v tehdejším Rakousku.

    Postupem času přestal být Císařský mlýn mlýnem a začal chátrat. Ještě v roce 1928 činila výroba papírny 300 vagónů papíru a 430 vagónů celulózy. Obejkt dosluhoval v 70. letech 20. století jako provizorní obydlí nejnižších cenových kategorií. Pak začala jeho rekonstrukce, při níž měl být celý mlýn zbořen a opět nově postaven. Bohužel úspěšně proběhla jen první fáze – boření. Z mlýna zbyly kromě vstupní brány a císařské grotty s věžičkou jen základy zdí. Papírna se během let proměnila v podivný slepenec provizorních budov nevalné kvality. Na konci 20. století začala postupná rehabilitace tohoto zajímavého území a probíhá zde výstavba objektů určených k bydlení.

  • Strnadova vila

    Strnadova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 22,9 km od OÁZA Říčany)

    Projektantem vily pro stavebního podnikatele Františka Strnada byl Josef Gočár. Vila byla dimenzována pro početnou rodinu ve architektonickém stylu purismu a postavena v letech 1925-26 v Praze-Bubenči (ulice Na Marně). Exteriér vily se původně vyznačoval předsunutým úsekem se skleněnou „vitrínou“ neboli zimní zahradou, která zanikla při přestavbě v 50. letech. V přízemí obklopovaly střední halu společenské místnosti, oddělené skleněnými stěnami, které bylo možno při velkém počtu hostů zasunout a vytvořit tak velký jednotný prostor. V prvním patře se nacházely ložnice rodiny s koupelnou a šatnou, ve druhém patře dva hostinské pokoje, dále pokoje služebnictva, prádelna a sušárna, které byly napojeny na vedlejší schodiště. Již v roce 1929 prodali Strnadovi dům Matěji Valterovi. Po roce 1948 přešla vila do vlastnictví státu, který objekt postoupil Mongolskému velvyslanectví. Zásadní adaptace proběhla v letech 1958-64 při které zmizela již zmíněná zimní zahrada.

  • Trójský zámek

    Trójský zámek

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 22,9 km od OÁZA Říčany)

    Tato barokní stavba stojí v bezprostřední blízkosti řeky Vltavy v pražské městské části Trója. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka vybudoval zámek jako své letní sídlo v letech 1679-1685. Pobýval zde se svou dcerou a s chotí Klárou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a později Jean Baptiste Mathey. Stavitelem byl Silvestro Carlone. O malířskou výzdobu zámku se zasloužili Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Gorynové. Od Šternberků zakoupila zámek pro ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu několikrát pobývala. Poslední majitel statkář Alois Svoboda věnoval zámek i s přilehlými pozemky státu. Na těchto pozemcích dnes stojí známá zoologická a botanická zahrada.V letech 1977-1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes hostí sbírky Galerie hlavního města Prahy. Zámek je veřejně přístupný.
  • Městské opevnění Kouřim

    Městské opevnění Kouřim

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 23,0 km od OÁZA Říčany)

    Městské opevnění v Kouřimi je rozlehlé opevnění budované od 13. do 16. století na obranu středověkého města. Opevnění bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Opevnění tvořilo vnitřní pás hradeb s plnými věžemi a vnější hradby. Vnitřní hradby byly vystavěny ve druhé polovině 13. století. Tvořil je 14 metrů široký parkán s polokruhovými pozdně gotické baštami z druhé poloviny 15. století. Vnější zeď byla ještě chráněna hlubokými příkopy a mohutným valem. Po třicetileté válce hradby a bašty zpustly a bohužel nebyly obnoveny, ale i přes to se ve městě dochovaly rozsáhlé úseky vnějšího opevnění. Nejdelší celistvé opevnění je na severní straně a je nejdelší celistvé dochované opevnění u nás, dosahuje délky 1250 metrů. Vstup do města zajišťovaly čtyři brány a to Kolínská, Pražská, Malotická a Olešecká. V 17. století byly provedeny nejnutnější opravy městských bran a do dnešních dnů se dochovala pouze Pražská brána. Zbylé tři brány byly zbořeny v 19. století. Z Kolínské brány je pouze zřícenina a bývalou bránu připomíná pouze pamětní deska. Pražská brána je gotická dvoupatrová věž. V prostoru mezi hradbami byly již od poloviny 16. století zakládány zahrady. V tomto místě dnes najdeme městský park Na Hradbách jež byl založen ve 30. letech 20. století.
  • Náhrobek Jaroslava Boudy

    Náhrobek Jaroslava Boudy

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,1 km od OÁZA Říčany)

    Rozměrný pískovcový náhrobek na dejvickém hřbitově, jehož autorem je František Bílek, zdobí výrazný reliéf vztyčené mužské postavy s rukama nad hlavou, po stranách lemovaný symbolistním nápisem: „Kéž jehož duše, uvolněná od těla světa i klenby nebe, utone ve věčném souladu!“. Dílo bylo pořízeno v roce 1920 na hrob předčasně zesnulého Jaroslava Boudy, nadaného žáka pražské malířské akademie, jenž zemřel v pouhých 21 letech. Byl jediným bratrem významného malíře, ilustrátora a grafika Cyrila Boudy, jenž se dožil 83 let a po jeho boku na bubenečském hřbitově spočinul teprve v roce 1984.

  • Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 23,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Štěpána je dominantou kouřimského náměstí. Byl postaven v polovině 13. století a patří k nejhodnotnějším raně gotickým památkám středoevropského stavitelství. Součástí kostela je unikátní kaple s nástěnnými malbami z počátku 15.století. Zvonice - renesanční stavba postavená v roce 1525. Její největší zajímavostí je způsob zavěšení zvonů - srdcem vzhůru - tento způsob najdete pouze v Kouřimi a Rovensku pod Troskami.

  • Menhir v Dolních Chabrech

    Menhir v Dolních Chabrech

    Ládevská ul., Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,2 km od OÁZA Říčany)

    Původ menhiru není znám, historikové jej připisují starým Keltům. Chaberský menhir je přezdíván také jako "Kamenný slouha" a opravdu připomíná nahrbenou mužskou postavu. Jde o monolit z buližníku, tzv. prubířského kamene. Podle jedné z pověstí má být zakopán u tohoto kamene poklad. V roce 1910 se o tom chtěl přesvědčit majitel pozemku, na němž menhir stál. Při kopání sice nenašel ani hrnec se zlaťáka, ani truhličku s drahokamy, ale něco možná zajímavějšího. Ještě jeden kámen, menší a z odlišného materiálu. Zřejmě šlo o podstavec dolnokamenu, což byl kámen - stůl, tedy keltský obětní kámen. Horní desku se však objevit již nepodařilo. Jestli však šlo opravdu o podstavec obětního stolu se však už nedozvíme, neboť tento nalezený kámen se opět ztratil neznámo kam.

  • Kajetánská kaple

    Kajetánská kaple

    Radimova ulice, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,3 km od OÁZA Říčany)

    Pozoruhodné pozůstatky kaple Navštívení Pann Marie najdeme při začátku Radimovy ulice. Z církevní stavby jež patřila k nedaleké Kajetánce se sice zachovalo pouze torzo, ale i tak stojí za shlédnutí. Bylo zde první pražské sídlo řádu theatinů (kajetánů), odvozujících svůj původ od sv. Kajetána, jenž založil svůj řád v Římě roku 1524, žijící v naprosté chudobě. V roce 1665 putovalo několik theatinů do Ruska a cestou se zastavili v Praze. Tady se s nimi seznámil Bernard Ignác Bořita z Martinic, jenž byl tehdy nejvyšším purkrabím. Zbožný hrabě brzy získal povolení, aby se mohl řád usadit v Praze na trvalo, a sám mu velkoryse věnoval vlastní pozemek i s vinicí, usedlostí a starší kaplí, kterou přikázal přestavět. V současnosti je kaple zpustlá, i když je na tom o něco lépe než samotná usedlost a na rozdíl od ní si také uchovala tajemnou, romantickou tvář.

  • Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,4 km od OÁZA Říčany)

    Z podnětu strahovského opata Zikmunda Starého byl ve Střešovicích na přelomu 80. a 90. let 19. století postaven prodle projektu Františka Rožánka v novorománském slohu kostel sv. Norberta. V roce 1891 dostal chrám tři zvony - Zikmunda, Josefa a menší sanktusový.

  • Zámek Kajetánka

    Zámek Kajetánka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,4 km od OÁZA Říčany)

    Jednopatrová usedlost Kajetánka byla postavena na někdejší břevnovské klášterní vinici po roce 1666. Poslední novodobější zásahy proměnily její charakter na tolik, že dnes o její historii vypovídají jen valené klenby s lunetami v jejím interiéru. V areálu byl zřízena první pražská továrna na vosková plátna. V roce 1881 Kajetánka vyhořela a výroba se přestěhovala do Holešovic. V letech 1885-89 tady žil významný český politik a publicista dr. Julius Grégr, ve venkovském prostředí se marně pokoušel zotavit z vleklé nemoci. Za minulého režimu zde sídlil Obvodní dům pionýrů a mládeže. V současné době je bývalá usedlost Kajetánka opuštěná a zdevastovaná, stejně tak její parčík s jezírkem, který je celý zarostlý náletovými křovinami. A tak nezbývá než doufat že se osud této památky co nejrychleji změní.

  • Hotel Internacionál (Crowne Plaza)

    Hotel Internacionál (Crowne Plaza)

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 23,5 km od OÁZA Říčany)

    Hotel Crowne Plaza Prague (známý jako hotel Internacionál) je ojedinělá historická budova, která byla v roce 2000 vyhlášena národní památkou. Stavba vznikala v letech 1952 - 1954 z rozhodnutí ministra obrany Alexeje Čepičky. Čepička doufal, že se slavnostního otevření zúčastní i Stalin, kterého mělo ze schodiště ve foyer zdravit všech tehdejších 44 generálů. Díky tomu byly přistavěny dva schody navíc. Z tohoto důvodu je středová budova v jiné úrovni, než levé a pravé křídlo. Na výzdobě budovy se podíleli významní čeští umělci. Stavba má 16 pater, celková výška je 88 m, vlastní budova měří 67 m.

  • Komunitní centrum sv. Prokopa

    Komunitní centrum sv. Prokopa

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,5 km od OÁZA Říčany)

    Na Slunečním náměstí v Praze–Stodůlkách stojí od roku 2001 kostel sv. Prokopa, jenž nese název Komunitní centrum, tedy středisko s otevřenými dveřmi pro každého, kdo chce vejít. Elipticky tvarovaná loď této svatyně 21. století je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže stojící na Slunečním náměstí. Tvůrcem projektu je arch. Zdeněk Jiran s kolektivem.

  • Střešovická „zlatá ulička“

    Střešovická „zlatá ulička“

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,6 km od OÁZA Říčany)

    Kouzelný soubor nízkých domečků při ulici Na Kocourkách a Ve Střešovičkách lze s trochou nadsázky označit za malou „Zlatou uličku Střešovic“. V těchto místech, od roku 1838 nazývaných Malé Střešovice a později Střešovičky, se pravděpodobně již v 17. století rozkládala vinice Kocourka. Jméno zřejmě získala díky někdejšímu vlastníkovi pozemku. Bývalá viniční usedlost má č. 6/36. Až do roku 1784 stál tento domek osamoceně, teprve pak přibyl dům s č.p. 16 a následně další objekty. Střešovičky jsou také úzce spojeny s tvorbou malíře Karla Holana.

  • Usedlost Hercovka

    Usedlost Hercovka

    Na Vlčovce 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,6 km od OÁZA Říčany)

    Původní název vinice, kde se dnes usedlost Hercovka nachází byl Lichtenberka podle majitele Matěje Lichtenbergra. Kolem roku 1670 byl na vinici postaven nový lis. Od roku 1750 byl novým majitelem Řehoř Augustin Hofman, kamenický mistr a správce u kanovníka Jana Michala Hertsche, odtud nový název Herčovka, který později doznal dnešní změny na Hercovka. Roku 1851 byly pozemky Hercovky rozparcelovány a rozprodány. Usedlost má dnes charakter obytné vily a její podoba pochází z přestavby v letech 1925-26. Její novorenesanční konstrukce se dochovala v obvodovém zdivu a sklepích. Domek pro zahradníka pochází z roku 1871. Domek navazující na vilu byl původně maštalí, v roce 1925 byl upraven na dvě bytové jednotky. Velká část zahrady byl ztvárněna jako skalka, včetně jezírka. Vila dnes stále slouží k bydlení a je v soukromých rukou.

  • Müllerova vila od Adolfa Loose

    Müllerova vila od Adolfa Loose

    Nad Hradním vodojemem 14, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 23,7 km od OÁZA Říčany)

    Müllerova vila nebo také Loosova vila je luxusní funkcionalistický dům v Praze na Ořechovce. Vilu nechal postavit bohatý spolumajitel proslulé stavení firmy Kapsa-Müller, František Müller, pro svoji rodinu. Vilu postavili v letech 1928 až 1930 architekti Adolf Loos a Karel Lhota. Ve vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky Loose, ale i tak zvaná teorie Raumplanu. To znamená, že prostor není členěný na jednotlivá patra. Jednotlivé místnosti tvoří jakési kvádry a prolínají se v různých úrovních. Vila má strohé vnější průčelí se zajímavým umístěním oken. Interiér vily je velmi elegantní. Za socialismu byl dům znárodněn a vdova po Františku Mülllerovi mohla obývat pouze dvě místnosti. Ostatní místnosti sloužily různým komunistickým institucím. Paní Müllerová se pokusila zachránit co nejvíce z vybavení vily a tak řadu věcí věnovala přátelům a nebo prodala, díky tomu se po pádu totality podařilo získat řadu věcí z původního vybavení vily. Po sametové revoluci byla vila vrácena dědicům a od nich ji odkoupilo hlavní město Praha. Vila byla podle dochovaných fotografií rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1995 byla Müllerova vila vyhlášena Národní kulturní památkou. Prohlídka vily je umožněná pouze po předchozí rezervaci.
  • Kožlí

    Kožlí

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 23,8 km od OÁZA Říčany)

    Hrad byl postaven na ostrohu nad soutokem Tuzemského a Janovického potoka pány z Kožlí a první doložené zmínky o něm jsou z roku 1318. Kožlí byl hrad šlechtický. Pravděpodobně jde o jeden z prvních hradů u nás. Jeho dvoupalcová dispozice nejspíše počítala s přestavbou hradu na zámek. Během poděbradských válek hrad zpustl.Jeho romantická poloho láká a lákala nejednoho spisovatele a malíře. Karel Hynek Mácha si jej nakreslil do svého deníku. Z hradu je možné vidět už pouhe zbytky, ale díky jeho romantickému umístění si k němu najdou cestu turisté i dnes.

  • Letohrádek Hadovka

    Letohrádek Hadovka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 23,9 km od OÁZA Říčany)

    Letohrádek Hadovka v Dejvicích (Evropská 64/10) připomíná romantické šlechtické sídlo „staré dobré Anglie“. Tato neobyčejná patrová stavba podkovovitého půdorysu, jež jako by do Prahy ani nepatřila, však upoutá i zvenčí. Někdejší usedlost, později přestavěná v novogotický letohrádek, se nachází v místech sedmi vinic, které během první poloviny 16. století odkoupil novoměstský sladovník Matěj z domu U Bílého kříže. V roce 1661 pozemek získal císařský notář a právník, malostranský měšťan František Ferdinand de Serpente et Bregazilis. Obnovil nejen vinici, ale i usedlost již se začalo říkat Serpentka. Lidé si však tento název časem špatně přeložili. ( serpens = had ) a kolem roku 1784 se ujal sice tajuplný, ale mylný název Hadovka, který se užívá dodnes. Ferdinand Serpente vinici zvelebil, ale zadlužil se, a proto byla po jeho smrti roku 1705 vydražena. V roce 1743 získal Hadovku Antonín Messler, který její pozemek rozšířil a na tomto pozemku vybudoval novou, větší usedlost. V první polovině 19. století se zásluhou architekta Josefa Niklase proměnila usedlost Hadovka v podivuhodný novogotický letohrádek s úpravnou zahradou. Po skončení 1. světové války přešla Hadovka do vlastnictví města. Další rozsáhlé úpravy čekaly Hadovku ve 30. letech 20. století. Náročné stavební práce trvaly několik let a zahrnovaly úpravy přízemí i prvního patra, také přibyla nová kotelna, garáž apod. Od roku 1948 letohrádek i s přilehlou zahradou trvale slouží kanadskému velvyslanectví.

  • Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Hovorčovicích

    Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Hovorčovicích

    Hovorčovice, 83152

    (ve vzdálenosti 24,0 km od OÁZA Říčany)

    Nad návsí středočeských Hovorčovic stojí původně raně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 13.století. Po třicetileté válce byl kostel výrazně upraven a dnešní pozdně barokní podoba byla dotvořena především ve druhé polovině 18. století, kdy byla obec majetkem rodu Nosticů. Kostel je obklopen malým hřbitovem a severně od svatostánku naleznete také kostnici.

    Mše v kostele sv. Jana Křtitele probíhá každou poslední neděli v měsíci, v létě v 15:30 hodin, v zimě v 14:30 hodin.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech

    Kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech

    Bílenecké náměstí, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,1 km od OÁZA Říčany)

    Dolní Chabry patří k těm obcím, které byly ve 2. pol. 20. století připojeny ku Praze. Mnoho historických památek tu nenajdeme, ale jedna patří ke skvostům románské architektury. Kostelík sv. Jana Křitele z 2. pol. 12. století si přes mnohé úpravy ponechal svou starobylou tvář. Postavili ho na návrší z algonkických břidlic, které se kdysi dávno lámaly na církevní a světské stavby. Řada chaberských stavení i kostelík samotný jsou z opuky, přesněji řečeno z písčitého spongiového pískovce, jemuž starověký stavitelé říkali „zlatá opuka“. V řádku kvádrů na vrcholu oken a ve spodní části apsidy jsou šedobílé, rezavé a žluté pískovce. V kostele najdeme pěknou románskou dlažbu a fresku z rozhraní 12. a 13. století.

  • Staré Bohnice

    Staré Bohnice

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,1 km od OÁZA Říčany)

    Architektonické centrum starého jádra Bohnic tvoří kostel sv. Petra a Pavla a je spolu s bubenečským kostelem sv. Gotharda jedinou periférní stavbou v Praze z přelomu 18. a 19. století.

    První zprávy o samostatné farní obci v pražské diecézi jsou z let 1344 – 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci a samostatná farní obec zde byla obnovena v r. 1738, kdy byla postavena i jednopatrová barokní budova fary (č.p. 4). Původně románský kostel zasvěcený pouze sv. Petru, jehož tehdejší podoba zatím není známa, byl v roce 1805 od základu klasicistně přestavěn do nynější podoby. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Kostel měl ještě v roce 1871 apsidu s původními okny, které později byly nahrazeny novými, jelikož je podemlela voda. Stavba byla vybudována na půdorysu řeckého kříže a v jejím západním průčelí je nízká věž. K hlavní lodi se připojují dvě obdélníková křídla, která tvoří křížovou loď. Celý kostel je zaklenut mělkou klenbou.

    Další zajímavou stavbou je bohnická fara, jednopatrová barokní budova, postavená roku 1738, fasáda kolem poloviny 19. století obnovena a její barokní členění sjednoceno a zastřeno. Stavbu kryje valbová střecha. K hlavní budově připojeno přízemní křídlo, jehož interiéry jsou klenuty plackami. Prostá brána do dvora je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Sklepy jsou klenuty valeně. Stavba fary doplňuje jádro starých Bohnic. Brána je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Kostel Sv.Václava Kostel byl v roce 1914 stavební firmou „V. Nekvasil“ dostavěn v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích v secesním stylu, zasvěcený sv. Václavu. Jeho projektantem byl Václav Roštlapil. Např. zajímavé je i to, že na jeho stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci. Po slavnostním vysvěcení v roce 1919 byl předán do užívání věřícím nejen v léčebně, ale i v Bohnicích a širokém okolí.

    Katastrofou pro kostel sv. Václava byla léta 1951 – 56, kdy s dalšími objekty areálu léčebny se stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy a přešel do správy ministerstva národní obrany. Svého znovuzrození se dočkal až v roce 1990, kdy bylo vyhověno žádosti Psychiatrické léčebny v Bohnicích o vyklizení jeho prostor. Zároveň s tím byla zahájena i rekonstrukce. V roce 1993, po dohodě s Pražským arcibiskupstvím, byl kostel 11. února nově vysvěcen.

    Využití kostela sv. Václava není pouze v pastorační terapii. Konají se zde pro veřejnosti adventní koncerty a v jeho prostorách jsou pravidelně slouženy mše.

    Celé jádro Starých Bohnic je od roku 1993 chráněno jako vesnická památková rezervace.

  • Zřícenina Baba

    Zřícenina Baba

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 24,2 km od OÁZA Říčany)

    Výrazný holý výběžek nad Vltavou čítá svojí historii až do dob pravěku - sídliště z pozdní doby kamenné bylo hrazeno jednak příkrým srázem k řece, ale také až 6m širokým příkopem s palisádou. Dnes tvoří z daleka viditelnou dominantu malá zříceninka - ať už viničního lisu, kaple, nebo letohrádku poničeného bavorskými a francouzskými vojsky v polovině 18. století (podle toho, která teorie o původu stavby je vám bližší).

    Název tohoto návrší na levém břehu řeky Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy ze 70. let 20. století potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Po něm se stal majitelem nemovitosti děkan metropolitní kapituly u sv. Víta Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, který ji v roce 1673 koupil. Proto bývala v té době vinice označována jako Děkanka nebo Čechorodka. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1748 koupila pozemky A.T.Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven péčí státní dráhy v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

  • Usedlost Hanspaulka

    Usedlost Hanspaulka

    Šárecká 29, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,2 km od OÁZA Říčany)

    Usedlost Hanspaulka se dochovala v pozdně barokní podobě z poloviny 18. století jako obytná dvoupodlažní budova s mansardovou střechou. V té době nechal tehdejší majitel Hippmann zbudovat jednopatrový barokní zámeček s ozdobným průčelím. V roce 1886 koupila Hanspaulku metropolitní kapitula. O koupi uvažoval také známý český politik a novinář dr. Julius Grégr. Po první světové válce se Hanspaulka dostala do držení města Prahy. Byly tu uloženy archeologické sbírky Antonína Jíry – vykopávky, které mapují vývoj pražského území od starší doby kamenné. Dnes slouží Hanspaulka jako depozitář a odborné archeologické pracoviště Muzea hl. m. Prahy. Na terase se nachází zastřešená studna se šestibokou klecí, jejíž spodní díl má formu šestihranné kašny.

  • Vila Lídy Baarové

    Vila Lídy Baarové

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,2 km od OÁZA Říčany)

    Tato funkcionalistická dvoupodlažní budova v Neherovské ulici (č. p. 8) v Praze-Dejvicích má výrazně horizontálního pojetí, je koncipovaná jako dvojdům s ložnicemi v přízemí a se sluneční terasou na střeše. Jednu část domu obývala herečka Lída Baarová, druhou její rodiče. Vila byla postavena v letech 1937-38 podle projektu arch. Ladislava Žáka. Lída Baarová, jedna z nejpopulárnějších osobností českého filmu 30. a 40. let si za druhé světové války výrazně pošramotila svoje renomé svým intimním vztahem s říšskoněmeckým ministrem propagandy Josefem Goebbelsem. Po válce byla souzena za kolaboraci, později se vystěhovala do Rakouska, kde nedávno v roce 2000 zemřela.

  • Břevnovský klášter

    Břevnovský klášter

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 24,2 km od OÁZA Říčany)

    Břevnovský klášter patří řádu benediktinů. Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Břevnovský klášter byl první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl v areálu kláštera postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na jeho místě postaven gotický kostel. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce a pak zvláště v první půli 18. století. Vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Pohnuté byly dějiny kláštera ve 20. století. V roce 1950 byl břevnovský klášter komunistickou vládou zabrán. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Na konci 20. století byl klášter vrácen benediktinům a prodělal rozsáhlou rekonstrukci. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu. Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury.

  • Paličkova vila

    Paličkova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,3 km od OÁZA Říčany)

    Paličkova vila stojí v ulici Na Babě (č. p. 9), v pražské čtvrti Dejvice. Její původní plán vypracoval roku 1928 holandský architekt Mart Stam. Jedním z jeho charakteristických rysů projektů bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby, v původní verzi Paličkovy vily formálně jasně definované. Podle původního projektu měl dům jiné proporce. Obývací pokoj směrem do zahrady rozšiřoval úsek vyložený na pilířích, který nesl při horním podlaží terasu. Rozdíly bychom nalezli i v dispozici prvního patra s ložnicemi a pracovnou. Před realizací stavebník Jiří Palička s nevalnými výsledky plány přepracoval. Provedl celkové zahuštění, které mělo za následek uzavření obývacího pokoje vůči původně zamýšlené vyhlídce i vůči zahradě, přístupné nyní pouze zprostředkovaně přes spojovací pokoj a terasu.

  • Sukova vila

    Sukova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,3 km od OÁZA Říčany)

    Vila stavitele Václava Suka patřila k největším objektům vilové kolonie na Babě (ulice Na Ostrohu, č. p. 29). Architektka Hana Kučerová-Záveská vyprojektovala dům pro pětičlenou rodinu s pomocnicí v domácnosti se samostatnými byty domovníka a řidiče. Byla zde i samostatná místnost pro archiv. Formálně čisté ztvárnění rodinného domu vycházelo ze zásad, které ve své francouzské tvorbě uplatňoval Le Corbusier. Hlavní obytné místnosti, tvořící v přízemí souvislý prostor, se navenek uplatňovaly pásem průběžného okna a vůči hale při schodišti byly uzavřeny organicky prohnutou příčkou. Do zahrady se setupovalo po schodišti z verandy. V prvním patře měly ložnice přímý přístup na průběžný balkon a z něj na velkou nárožní terasu, která byla zrušena. Na přelomu 30. a 40. let bylo domovní průčelí obloženo keramickými dlaždicemi. Po roce 1948 vila sloužila jako nájemní dům se třemi byty.

  • Poláčkův dům

    Poláčkův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,4 km od OÁZA Říčany)

    Dům Václava Poláčka v Praze-Dejvicích (ulice Na Babě) projektoval arch. Jan Koula. Konstrukci jeho domu tvoří železo-betonový skelet, výplň je z dutých cihel. Střecha je rovná využitá jako terasa s nádherným výhledem. Obytné prostory jsou orientovány k jihu, v přízemí je obývací pokoj a kuchyň, v patře dvě ložnice, ve vstupním podlaží je garáž. V roce 1939 byla provedena přístavba na severní straně. Zatímco ostatní domy osady Baba měly vesměs teplovodní ústřední topení s kotlem na pevná paliva, Poláčkův dům tvořil výjimku. Byl vybaven tehdejší novinkou, horkovzdušným topením Etna.

    Když byl za války Poláček propuštěn z Topičova nakladatelství založil si vlastní. Poláčkovo nakladatelství se stalo brzo pojmem. Vydal například dnes již legendární šestisvazkový soubor Zmizelá Praha, monografie o břenovském klášteře, dvě knihy ze zamýšlené řady Osmero knih o Praze a další. Za obrovský přínos české knižní kultuře Václava Poláčka ocenil i minulý komunistický režim. Dne 24.2.1967 odevzdal primátor Prahy Ludvík Černý nakladateli Poláčkovi Cenu města Prahy. Paradoxní je že právě komunistický režim se postaral o zánik nakladatelství.

    Václav Poláček zemřel 13.4.1969 a za účasti svých četných přátel byl pohřben na hřbitov u dejvického kostela sv. Matěje. Genius loci domu však pokračuje dále a to v osobě předního českého výtvarníka Václava Ševčíka. Ten se v roce 1964 stal majitelem 3/4 domu a v roce 1971 odkoupil od Poláčkova dědice zbývající 1/4.

    Ševčík byl členem Společnosti pro lidská práva a Sokola. Václav Ševčík vytvořil i několik plakátů protestujících proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V roce 1969 byla v Praze uspořádána výstava Angažovaný plakát, kterou normalizační moc předčasně ukončila. Po založení Charty 77 začal Ševčík opět vytvářet angažované plakáty, a třebaže byly prezentovány jen nejbližšímu okruhu jeho přátel, byly trnem v oku komunistického režimu. Navíc ve svém domě na Babě pořádal večery politických, kulturních a hudebních besed a přednášek. Častými návštěvníky byly Václav Havel, Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková a další. Dne 11.3.1985 provedla Stb v domě razii a účastníky soukromého kulturního večera předvedla k výslechům do Bartolomějské. Došlo k zabavení 17 plakátů a k perzekuci Václava Ševčíka a členů jeho rodiny. Odebraná díla včetně dalších zabavených věcí mu byla vrácena až v roce 1990.

  • Linhartova vila

    Linhartova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,6 km od OÁZA Říčany)

    V ulici Na Viničních horách (č. p. 46) v Dejvicích si v letech 1927-29 podle vlastních návrhů postavil tuto vilu architekt Evžen Linhart. Jeho vila je skvělým příkladem emocionálního funkcionalismu, který si dodnes uchovává puristickou čistotu. Vila je samostatně stojící jednopatrový objekt o půdorysu ve tvaru L, jejíž konstrukci tvoří železobetoný skelet. V nižším, jižním křídle si architekt zřídil ateliér a na jeho střechu umístil terasu na níž se vstupuje ze severního obytného křídla. Vstupní hala se otevírá do zahrady širokým „podhledem“, přičemž spojení s přírodou je umocněno prolomením jedné ze zdí ohromným oknem o devíti polích.

  • Usedlost Beránka

    Usedlost Beránka

    Na Beránce 2, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,7 km od OÁZA Říčany)

    První zmínka o vinici, která se nacházela na místě dnešní usedlosti je z roku 1559. Usedlost má pojmenování podle svého majitele malostranského měšťana Pavla Beránka, který koupil zdejší vinici i s příslušenstvím v roce 1645. Zhruba dnešní podoby se usedlost dočkala za pozorné péče Linharta Ferdinanda Meisnera, univerzitního profesora. Podle Stabilního katastru z roku 1840 náleželo Beránce více než 35 jiter půdy, z toho 27 jiter tvořila pole, vinice již zde nebyla už žádná. Ve 20. a 30. letech 20. století se za majitele stavitele Antonína Zemana dočkala usedlost další přestavby. V levém křídle byl zřízen krám, byt pro domovníka, 2 stáje, kanceláře a pekařský krám, pravé křídlo bylo upraveno jako restaurace, pokoje a krám, část dvora se proměnila v restaurační zahradu. Posledním soukromým majitelem byla rodina Zímova. Po válce přešla usedlost do majetku OPBH, pak patřila Ústavu stavebních informací. V 80. letech 20. století byla usedlost rekonstruována dnes jsou zde kanceláře a sklady.

  • Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,7 km od OÁZA Říčany)

    První zmínka o kostelu sv. Matěje pochází z roku 1404. Podle pověsti založil kostel roku 971 kníže Boleslav II. na místě, kde byla za tzv. dívčí války údajně pohřbena zmasakrovaná Ctiradova družina. V roce 1770 byl starý kostel zbořen a v letech 1770-71 byl péčí probošta metropolitní kapituly u sv. Víta na Hradě pražském Františka Strachovského rytíře ze Strachovic na jeho místě postaven kostel nový, ve stylu pozdního baroka. Vnitřní zařízení kostela je rokokové. Hlavní oltář sv. Matěje zdobí obraz namalovaný patrně Kristianem Dittmannem. Kostel má tři zvony, z nichž dva byly roku 1787 přeneseny od sv. Vavřince na Petříně, stejně jako křtitelnice, která byla původně v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. V noci z 13. na 14.3.1840 zapálil blesk chrámovou věž a těžce ji poškodil. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s hrobkou svatovítských proboštů a s hroby mnoha významných osobností.

  • Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,8 km od OÁZA Říčany)

    Zbytek větrného mlýna holandského typu z roku 1722, vestavěného na počátku 20. století do obytného komplexu, najdete v Praze na Břevnově na rohu ulic Za Zahradou a U Větrníku. Válcová trojpodlažní stavba zděného mlýna, tvořící jádro nynější obytné budovy, vznikla v polovině 18. století. Tento mlýn tu nestál sám, ale v těsné blízkosti tu stál ještě jeden údajně vyšší, štíhlejší. Tento druhý větrný mlýn zanikl v roce 1912. Starší větrník, který se dochoval dodnes, přešel v roce 1794 z klášterního majetku do rukou mlynářské rodiny Kohoutků. K ukončení mletí v něm došlo asi v 60. letech 19. století. Dnes je v objektu vybudován penzion.

  • Hrad Talmberk

    Hrad Talmberk

    Samopše, 80854

    (ve vzdálenosti 24,9 km od OÁZA Říčany)

    Zříceniny hradu Talmberk stojí na nevysokém ostrohu nad stejnojmennou vsí na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Hradní jádro mělo pravidelný obdélný půdorys. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je spodní část velké válcové věže, která se až do roku 1933 dochovala v plné výši, pak se však její část zřítila a zbytek byl rozebrán na dnešní úroveň, aby neohrožoval vesnické domky, které stály pod ním. Stejně tak byl snížen do té doby vysoký fragment zdi palácové budovy. Na věž se napojuje brána, z níž dosud stojí zadní část s průjezdem a torzo přední stěny. Na některých místech jsou i části obvodových hradeb. Hradní zříceniny jsou částečně volně přístupné, je však třeba respektovat existenci soukromých domků se zahrádkami.

    Hrad založili na přelomu 13. a 14. století páni z Úžic z rodu moravských Kouniců, kteří se pak psali z Talmberka a sídlili zde až do 2. poloviny 15. století, poté je vystřídali členové jiných rodů, význam hradu jako panského sídla se však rychle vytrácel, a proto jej majitelé brzy opustili. V roce 1533 se hrad připomíná jako pustý. Později byly k hradním zříceninám přistavěny vesnické domky.

  • Usedlost Sanytrovka

    Usedlost Sanytrovka

    V Šáreckém údolí 56, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 24,9 km od OÁZA Říčany)

    V okolí dnešní usedlosti Sanytrovka vznikla spojením tří malých viniček v poslední třetině 16. století vinice, jíž se původně říkalo Rybářka, podle jejího zakladatele Štěpána Rybáře. Roku 1642 koupil tento majetek Matyáš Erl, staroměstský měšťan a sanytrník. Podle jeho povolání získala vinice nové jméno. Patrně on zde zbudoval jakési stavení, které se po jeho smrti v roce 1689 připomíná v písemnostech jako Sanytrova chalupa. Ve 20. letech 20. století byl objekt přestavěn do dnešní podoby rodinné vily.

  • Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,1 km od OÁZA Říčany)

    Před bývalým ústavním hřbitovem byl z iniciativy Pavla Lukáše, založen hřbitov zvířecích převážně čtyřnohých miláčků. Je až pozoruhodné, jakou péči majitelé majitelé hrobům svých miláčků věnují. Není jim zatěžko obstarat jakýkoliv náhrobek. Jeden z majitelů nechal na hrob vytesat a přenést kus skály, na niž jeho pejskek s oblibou chodil za svou potřebou. Jiný majitel neváhal riskovat vězení, aby svému pejskovi přivezl na hrob kus Cheopsovy pyramidy, neboť prý mu to slíbil. A snad největší hrob patří dvěma vlčákům, které jejich holandští majitelé nechali pohřbít s hromadou tenisových míčků. Hroby na tomto hřbitově vypadají doslova jako malé zahrádky, jsou oploceny bílými plůtky a ozdobeny množstvím květin. Leckterý hrob ze hřbitova lidí může těmto hrobečkům závidět.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,3 km od OÁZA Říčany)

    Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

  • Dubový mlýn

    Dubový mlýn

    K Dubovému mlýnu 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,3 km od OÁZA Říčany)

    Dubový mlýn je doložen v pramenech na konci 16. století jako majetek strahovských premonstrátů, ale založen byl pravděpodobně již v 15. století. V první polovině 19. století objekt krátce po sobě třikrát vyhořel a od roku 1860 přestal fungovat jako mlýn. K roku 1862 se o Dubovém mlýně mluví pouze jako o usedlosti. Od té doby zde vznikaly různé výroby jako slévárna, kovárna, truhlárna. V roce 1919 zde byla umístěna výroba topných zařízení a radiátorů. O 10 let později se ale továrna dostala do finančních problémů a výroba byla zlikvidována. V roce 1940 koupil Dubový mlýn od Živnobanky továrník Jindřich Jelínek za 1 milion korun pro svou ženu Jarmilu, rozenou Žižkovou z Trocnova. Jelínek nechal objekt rozšířit a zřídil zde farmu pro chov domácího zvířectva a drůbeže, v pařeništích pěstoval žampiony a lanýže. Na farmě byl zaměstnán i bratr Jelínkovy manželky, údajně přímý potomek Jana Žižky. Po válce byla firma zestátněna, přesto byl ale Jelínek svými zaměstnanci zvolen za národního správce. Avšak ještě téhož roku se pro jistotu vystěhoval do Kanady. Dubový mlýn převzal n.p. Korek Klášterec n. Ohří a začal zde vyrávět zátky a hliníkové uzávěry. Výroba zanikla do roku 1980 a Dubový mlýn je dnes opět v soukromých rukou.

  • Zámek Měšice

    Zámek Měšice

    Praha, 25064

    (ve vzdálenosti 25,6 km od OÁZA Říčany)

    Rokokový zámek je dominantou obce Měšice ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou na půdorysu písmene U. Zahradní průčelí člení 3 rizality, z nichž střední má v patře balkón. V zámecké kapli jsou nástěnné malby z roku 1775. Zámek obklopuje zpustlý anglický park se vzácnými dřevinami a zbytky sochařské výzdoby.

    Na místě středověké tvrze nechali Nosticové v letech 1767 – 1775 podle projektu architekta A. Haffeneckera vybudovat zámek. V letech 1780 – 1790 byl zámek upraven a rozšířen. V současné době slouží zámek jako nestátní nemocnice.

  • Zeyerova vila

    Zeyerova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,7 km od OÁZA Říčany)

    Jednopatrový objekt z druhé poloviny 19. století s částečně dochovanými dobovými interiéry stojí v Libocké ulici (č. p. 16) v Praze. V roce 1878 se sem nastěhoval Julius Zeyer se svojí matkou. Básník tvrdil že tady prožil nejšťastnější období svého života. Právě tady vytvořil cyklus epických básní Vyšehrad. V Liboci ale Zeyer dlouho nepobyl. Po smrti své matky se dostal do finanční tísně a vilu prodal. Byl tu pokoj kde Zeyer psal Vyšehrad. Pokoj má výhled k západu a je plný zlatorůžových odlesků, když slunce nad Divokou Šárkou zapadá. Tak popisovala své dojmy bývalá manželka vnuka Josefa Jungmanna paní Lauermannová. V libocké vile prožila poslední jaro svého života a tady také zemřela.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,7 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Jakuba Většího je původně románský a pochází z poloviny 13. století. K románské svatyni pak byl později přistavěn gotický presbytář. Kostel stál původně v opevněném areálu, který byl ohrazen silnou kamennou zdí. Toto opevnění padlo při přestavbě kostela v letech 1901-03. Dnešní podoba chrámu je novogotická, z původní jednolodní stavby se dochoval pouze kamenný gotický sanktuář. V interiéru najdeme novogotický hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Konstantina Buška.

  • Schubertova vila

    Schubertova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,7 km od OÁZA Říčany)

    Schubertova vila stojí v Praze Bubenči v Libocké ulici a dnes je po letech chátrání ve velmi špatném technickém stavu. Architektem pro advokáta JUDr. Eduarda Schuberta von Soldem byl jeho bratr Zdenko Schubert von Soldem. Vila spadá do skupiny několika významných pražských vil, vycházejících z tradice renesanční a antické architektury, které byly postaveny na přelomu 60. a 70. let 19. století. Charakterizuje ji malebná asymetričnost, umocněná typickou vyhlídkovou věží. Motiv věže, lodžie s toskánskými sloupy a teras s pergolami poukazuje k italské inspiraci. Půdorys vily je ve tvaru L a hlavní průčelí je členěno rizalitem ukončeným v patře otevřenou lodžií s malovaným kazetovým stropem. Nároží případně okenní a dveřní ostění zvýrazňuje bosování. V podřímsí probíhá malovaný vlys s ornamentálními a figurálními motivy. Ke komunikaci sloužilo mezi podlažími točité schodiště umístěné ve věži. V přízemí se necházely pokoje s klenutými stropy, kuchyně. Umístění druhé kuchyně v prvním patře nad tou přízemní naznačuje provozní oddělení tohoto podlaží, jehož centrální místností byla velká jídelna se vstupem na lodžii.

  • Zámek Jenerálka

    Zámek Jenerálka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 25,8 km od OÁZA Říčany)

    Jedná se o rozsáhlý areál budov a volných prostranství. V raném středověku i později tudy procházela kolem Jenerálky velmi důležitá komunikace. Ta směřovala od Prahy k Horoměřicům, Tursku a dále na sever. Bývalý hospodářský dvůr Jenerálka č. p. 2308 se zahradou pochází pravděpodobně z konce 18. století. Pozdější výrazná neobarokní přestavba setřela původní architektonický výraz i charakter staveb. Obytné budovy tím získaly spíše zámeckou podobu. Objekt č. p. 2309 je bývalý hostinec a čp. 2310 bývalá kovárna.

    V roce 1922 koupila Jenerálku kancelář československých legií a Podpůrného fondu legionářského, který předělal objekt na domov legionářů-invalidů. Byly změněny vnitřní dispozice a touto přestavbou byly získány obytné místnosti pro 150 chovanců a nezbytné společenské prostory jako kuchyně, jídelna, prádelna, sušírna, koupelny, hovorna, knihovna, čítárna a herna. Jako novinka bylo zavedno ústřední topení.

    V srpnu roku 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka dočasně přeměněna na Kinderheim – Dětský domov. Nacisté zde schromáždili na 48 dětí ve věku od 3 do 14 let, sirotků, jejichž rodiče byli popraveni, nebo zmizeli v pekle koncentračních táborů. O děti se staraly dvě ošetřovatelky které v podstatě, nehledě k věku dětí zajišťovaly vojenský režim dne. Pokud se šlo na vycházku, šly děti ve dvojicích. Skupinu vedla ošetřovatelka s policistou a zástup uzavíral opět policista. Protože podle nacistů docházelo k nežádoucímu kontaktu obyvatelstva s dětmi byla za tímto účelem uzavřena část Tiché Šárky. Kinderheim na Jenerálce skončil dnem 14.4.1944 kdy byly všechny děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

    Na samém konci války nechal na Jenerálce Karl Hermann Frank internovat celou řadu politiků, dosud vězněných na různých místech a vykonával na ně neúspěšný nátlak, aby vytvořili novou vládu a převzali správu české země. Za minulého režimu v objektech sídlil národní podnik Tesla – vakuová technika. Objekty zámečku se dostaly do katastrofálního stavebního stavu.

    Po roce 1990 byly technické prostory zrušeny a byla vypsáno výběrové řízení na nové využití objektu. Zájem projevili mimo jiné také politik a hudebník Michael Kocáb a Čechoameričan Boris Korbel. Záměrem bylo zřídit tu hotel a byznyscentrum. Akle pro velké náklady z těchto záměrů sešlo. Formou přímého prodeje nakonec objekty získala baptistická církev, která zde zřídila Mezinárodní baptistický teologický seminář.

  • Letohrádek Hvězda

    Letohrádek Hvězda

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 26,2 km od OÁZA Říčany)

    Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský. Sám byl i tvůrcem návrhu neobvyklého hvězdicového půdorysu. K tomuto počinu vyvstává jedna legenda která praví, že stavba vznikla údajně proto, aby zde mohla bydlet jeho tajná manželka, krásná dcera augspurského kupce, Filipína Welserová, ale to jen legenda.

    Budova byla vystavěna během roku a podle neobvyklého šestihrotého půdorysu ( o průměru 40 m ) nazvána Hvězdou. Je jednou z nejpozoruhodnějších děl renesanční architektury nejen v českých zemích, ale v celém zaalpském prostoru. Vnitřní dispozice objektu dělila na podzemí, přízemí a dvě patra. Zvolený půdorys představuje tzv. Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se rovnostranných trojúhelníků. V přízemí vznikla ústřední síň a kolem ní paprskovitě rozložených šest chodeb, pět místností a schodiště. Toto rozdělení se opakovalo i v prvním patře, druhé patro zaujímal jediný rozlehlý sál, určený pro slavnostní hostiny panstva. Střecha letohrádku byla původně mnohem vyšší než jak jí známe dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlance byla pokryta tehdy velice vzácnou mědí a na její věžičce byla umístěna pozlacená hvězda. Tato střecha byla kompletně odcizena, zřejmě kvůli měděnému krytí, v roce 1648 za švédského obléhání Starého a Nového Města pražského. Dnešní, jednoduchá pochází z doby panování Josefa II.

    V letech 1556-1560 dostala budova výzdobu - spodní podlaží štukami a antikizujícími postavami a ornamenty, které vyjadřují antické ctnosti a římskou statečnost.

    Obora Hvězda byla také ideálním místem pro táboření cizáckých vojsk při tažení na Prahu. Letohrádek i obora byla svědkem krátkého o to smutnějšího dramatu, osudové bitvy na Bílé Hoře 8. 11. 1620. Císař Ferdinand III. dal letohrádek znovu opravit, aby tam mohl roku 1652 uvítat německé kurfiřty. Dne 20. 11. 1741 přespal v letohrádku další český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, ale pro malé pohodlí přesídlil druhý den do břevnovského kláštera.

    V dobách panování císaře Josefa II. byla budova letohrádku přeměněna dlouhou dobu ve skladiště střelného prachu. Teprve na základě četných proseb, protestů a intervencí byla v roce 1874 prachárna z letohrádku definitivně odstraněna.

    Po roce 1948 byl letohrádek Hvězda restaurován a upraven podle projektu prof. ing. arch. Pavla Jonáka, aby v něm mohlo být v roce 1951 otevřeno muzeum Aloise Jiráska. V roce 1964 byla ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše. Muzeum, součást Památníku národního písemnictví, je v provozu i dnes. V kontextu s muzejní expozicí byly při vchodu na vnitřní stranu ohradní zdi letohrádku osazeny reliéfy: Praotec Čech, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Bratrstvo, Selské bouře, Temno, Česká expedice, P. Havlovský a Rok 1848. Ještě nutno dodat že v prvním patře se dochovaly renesanční krby, v druhém patře má velký sál původní podlahu z polévaných dlaždic.

    Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Evangelický toleranční hřbitov

    Evangelický toleranční hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 26,4 km od OÁZA Říčany)

    Nejmenší pražský hřbitov o rozloze něco málo přes 500 m2. leží ve stráni nedaleko obvodové zdi obory Hvězda mezi ulicemi Huberova a Kralupská. Jeden z mála nekatolických hřbitovů zakládaných po vydání tolerančního patentu roku 1781. Byl zřízen na svahu Bílé hory před rokem 1788. Roku 1848 se tu shromáždili pražští studenti, aby zde položili věnce k uctění padlých bělohorských bojovníků. Tím se jim podařilo obejít policejní zákaz pořádat jakékoliv protirakouské shromáždění na Bílé hoře. Na hřbitově je dnes dochováno na 15 zčásti torzovitých náhrobků, hrobů je kolem třiceti.

  • Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 26,4 km od OÁZA Říčany)

    Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. položil nedaleko kapličky v roce 1628 základní kámen ke stavbě kostela Panny Marie Vítězné. Ke stavbě kostela však nedošlo, zůstala jen původní malá kaplička, kterou roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Více než půl století pustla a chátrala. V roce 1704 byla opravena a nově zasvěcena sv. Václavovi. O dva roky později byla kaplička rozšířena. V první třetině 18. století byla ke kapli přistavěna kruchta a dvě kapličky. Tímto získal kostelík půdorys kříže. Interiér kostelíka byl vyzdoben obrazy s výjevy bělohorské bitvy. Vznikl tak barokní poutní areál, jehož rozvoj však byl násilně přerušen. Císař Josef II. jej roku 1785 zrušil. Později byl areál opraven a opět navrácen původnímu účelu. Podruhé byl rozvoj poutního místa násilně přerušen v dubnu 1950, tentokrát komunistickou vládou. K obnově došlo po listopadu 1989, kdy se kostelíka ujal Břevnovský klášter.

  • Zámek Zásmuky

    Zámek Zásmuky

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 26,6 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek stojí na západní straně náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový trojkřídlý objekt, který doplňuje štíhlá hranolová věž v severovýchodním koutě nádvoří, čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší spojovací křídlo. Od náměstí je zámek oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou čtyřpatrovou hranolovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Ve východně položeném zámeckém parku je barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou.

    Zámek v Zásmukách je postavený na západní straně náměstí, na místě staré tvrze, vzniklé v 15. století. Postupně byl upravován podle stále se měnící funkce. Koncem 16. století (od roku 1583) vlastnili zásmucké panství i městečko Vchynští z Vchynic a z Tetova. Od roku 1637 až do našich dob Šternberkové. Šternberkové drželi městečko až do zrušení poddanství. Od Leopolda I. (1669) a Františka I. (1830) dostali Zásmučtí privilegia na výroční a týdenní trhy. Majitelé panství sídlili na zámku. Hlavní budova pochází ze 17. století. Vedlejšímu domu se říká "Starý zámek". Nad vjezdem je vystavěna čtyřhranná věž, která je ozdobená tesaným znakem Šternberků. Dnešní majitelkou zámku a celého zámeckého komplexu je Franziska Diana Šternbergová Phipps. V současné době je sanována hlavní budova, která byla vrácena restitučním řízením s porušenými obvodovými zdmi.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 26,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí západně od náměstí ve městě Zásmuky v okrese Kolín. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1900 - 1903 na místě barokního kostela, vzniklého přestavěním románské kaple z roku 1352. Vnitřní výzdoba kostela pochází z dílny pana Buška ze Sychrova. Za pozornost stojí i křtitelnice v tomto kostele. V blízkém okolí kostela se nachází zámek a asi kilometr jihovýchodním směrem je Františkánský klášter a kostelem Svatého Františka z Assisi. Mariánské sousoší stojící u jižního průčelí kostela, vytesané z pískovce, je z roku 1700.

  • Zámek Suchdol

    Zámek Suchdol

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 26,8 km od OÁZA Říčany)

    Původní gotická vodní tvrz ze 13. století byla v letech 1530 – 1547 přestavěna na renesanční zámek, který byl v 17. století zbarokizován. V letech 1839 – 1875 byl do zámeckého objektu umístěn cukrovar, čímž utrpěly především interiéry. Při opravě zámku v roce 1959 byla obnovena renesanční sgrafitová výzdoba fasád. V současné době slouží zámek jako kulturní dům a pro potřeby obce. Zajímavý zámek, který si dosud uchoval řadu prvků původní tvrze, se nachází v obci Suchdol na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova se vstupní bránou na severní straně. V západním zámeckém křídle se dochoval velký sál s krbem.

  • Zámek Roztoky

    Zámek Roztoky

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 26,9 km od OÁZA Říčany)

    Hlavním turistickým cílem v Roztokách u Prahy je zámek, který vyrostl v místech někdejší tvrze románské stavby z 1. pol. 13. století. Půdorys této stavby je vyznačen v dlažbě na nádvoří. Jednalo se o mohutnou obytnou věž stojící na čtvercovém půdorysu, chráněna byla pásem hradební zdi, kterou doplňoval dodnes značně široký vodní příkop. Ve 2. pol. 14. století byla rozšířena o palác se dvěma věžemi a kaplí. Při renesanční přestavbě věže zanikly. V 17. a 18. stol se tvrz postupně změnila v barokní zámek, který je dnes zajímavou směsicí slohů. Převažuje zde renesance doplněná řadou starších gotických prvků - krakorci, lomenými oblouky oken, římsami, portálky a především arkýřovou kaplí. Původní obranný charakter dokládají ještě dnes dochované hluboké zděné příkopy. Od roku 1957 sídlí v zámku středočeské oblastní muzeum. Instalaci sbírek předcházela rozsáhlá rekonstrukce zpustlého areálu. Zámek je přístupný veřejnosti. V jedné z místnosti na zámku je umístěna pamětní síň české malířky Zdeňky Braunerové, jejíž rodina pocházela z bývalého Braunerova mlýna (dnes sídlo vedení muzea).
  • Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 27,0 km od OÁZA Říčany)

    Kostel byl postaven patrně v druhé třetině 13. století, v roce 1352 se uvádí jako farní. Pověst vypráví, že jej založila královna Eliška, když její manžel Karel IV. Ležel zachvácen těžkou nemocí. Tenkrát se prý vydala pěšky z hrádku Karlík na Pražský hrad k hrobu sv. Zikmunda, aby prosila za jeho ztracené zdraví. Při návratu, když v Krtni unavená odpočívala, dostala zprávu, že se Karel IV. Uzdravil. Byl právě svátek mučedníků Jana a Pavla, a tak se rozhodla založit zde svatyni věnovanou těmto svědcům. Dnešní tvář kostela pochází z roku 1890, kdy byl celý přestavěn a novorománsky upraven. Na východní straně se dochovaly pozdně románské nástěnné malby Křest Kristův, Obětování v chrámu, Josefův sen, Církev učitelka a symboly evangelistů. Oltář je barokní z roku 1699, zasvěcen sv. Barboře s obrazem sv. Václava. Vnitřní vybavení kostela je většinou novorománské.

  • Kostel sv. Martina v Měchnově

    Kostel sv. Martina v Měchnově

    Divišov, 25726

    (ve vzdálenosti 27,0 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Martina v Měchnově u Divišova je významnou památkou české sakrální architektury. Pozdně románské jádro kostela pochází snad ze 13. století, ale na dnešní podobě se nejvíce podepsala raně barokní přestavba z počátku 18. století. Také interiér je převážně barokní (hlavní sloupový oltář, kazatelna, varhany). Kostel sv. Martina  v Měchnově je chráněn státem jako kulturní památka.

  • Františkánský klášter v Zásmukách

    Františkánský klášter v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 27,1 km od OÁZA Říčany)

    Františkánský klášter stojí na jihu města Zásmuky. Součástí klášterního komplexu je i kostel svatého Františka z Assisi. Františkánský klášter byl založený roku 1692. V roce 1694 byla dokončena stavba klášterního kostela a poslední úpravy kláštera samotného. Za významnou byla považována klášterní knihovna, která byla roku 1950 současně s násilným ukončením působení Františkánského řádu zcela zlikvidována. Klášterní kostel má oltář z roku 1695 - 1702. Výzdoba dalších oltářů pochází z 30. let 17. století. V klášteře je náhrobní kámen legendárního Jaroslava ze Šternberka (vlastně Zdeslava, pozdější omyl kronikářů) a rodinná hrobka Šternberků.

  • Ruzyně

    Ruzyně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 27,1 km od OÁZA Říčany)

    Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z roku 1406 se zachovala zpráva o tamější tvrzi a dvoru s trojím poplužím, jež byly klášterním majetkem. Za husitské revoluce byla Ruzyně zabavena pražskými městy, aby pak byla postoupena purkrabským statkům. V druhé polovině 15. století byla ruzyňská tvrz již pravděpodobně pustá. Roku 1592 vyhořel purkrabský dvůr. Byl znovu postaven, ale za třicetileté války se opět změnil v trosky. I vesnice byla v té době zpustošena, takže roku 1564 měla čtyři selské dvory, tři chalupy a jedno zahradnické stavení, ovšem šest selských statků zůstávalo pustých. 

    Před věznicí, tedy bývalým cukrovarem, se pouze v torzu zachovaly pozůstatky někdejší zemědělské osady, pocházející většinou z 18. a 19. století. K nejstarším z nich patří Kubrův statek (čp. 15) s uvedeným letopočtem 1732. Patřil rodině tajných evangelíků, tvrdě pronásledovaných ještě v 18. století před vydáním tolerančního patentu roku 1781. S rodem Kubrů souvisí i další významná památka Ruzyně, totiž toleranční hřbitov v Huberově ulici. Byl založen pro pohřbívání nekatolíků z širokého okolí (Šárky, Střešovic, Břevnova, Lysolají atd.) před rokem 1788. V revolučním roce 1848 zde demonstrovali pražští studenti, kteří tu položili věnce k uctění památky padlých bělohorských bojovníků, jejichž památku připomíná mohyla na vrcholu Bílé hory, vybudovaná v roce 1920 sokolskou jednotou.

    Od roku je střed bývalé vesnice Ruzyně chráněn jako vesnická památková rezervace.

  • Hrad Český Šternberk

    Hrad Český Šternberk

    Český Šternberk, 25727

    (ve vzdálenosti 27,2 km od OÁZA Říčany)

    Hrad se klene na mohutném skalnatém útesu v údolí řeky Sázavy. Byl postaven roku 1241 Zdeslavem z Divišova a je jedním z nejstarších hradů v Čechách. Název je odvozen od hvězdy, kterou nese hrad na erbu. Na konci 17. století byl hrad naposledy přestavěn a to v raně barokním slohu. V interiéru hradu můžete shlédnout mladší nábytek s 19. století, obrazy významných představitelů rodu Šternberků a jiné historické předměty včetně zbraní a loveckých trofejí.
  • Hradiště Šárka

    Hradiště Šárka

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 27,3 km od OÁZA Říčany)

    Hradiště Šárka bylo vybudováno nad soutěskou Džbán a na Kozákově skále. Oblast tohoto území byla osídlena již ve starší době kamenné. V 6. století sem přišli slované. V 7. až 8. století tu slované vybudovali rozlehlé trojdílné hradiště, jež zaujímalo plochu 25 ha. Hradiště bylo ze tří stran chráněno strmými skalními srázy a na čtvrté straně byly hradby a valy. Pozůstatky tohoto hradiště, především valy jsou tu vidět dodnes. Před vybudováním Pražského hradu bylo toto hradiště významným centrem širokého okolí. Hradiště zaniklo na konci 9. století. V roce 1995 bylo území bývalého hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou.
  • Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 27,4 km od OÁZA Říčany)

    Románský kostelík sv. Martina na katastru městské části Praha - Řepy. Kostel byl postaven koncem 12. století. V roce 1627 byl kostel přestavěn a rozšířen o věž. V 18. století byl kostelík rozšířen o kuchtu.

  • Kaple sv. Josefa

    Kaple sv. Josefa

    Senetářov 116, Jedovnice, 67906

    (ve vzdálenosti 27,4 km od OÁZA Říčany)

    Kaple sv. Josefa ve tvaru lodě.
  • Zámek Lysá nad Labem

    Zámek Lysá nad Labem

    Lysá nad Labem, 28922

    (ve vzdálenosti 27,5 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek je nejvýznamnější památkou města Lysá nad Labem na Nymbursku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt, jehož střední trakt je dvoupatrový, obě boční křídla jsou patrová. Nejstarší je východní v jádru renesanční křídlo, které je na nádvorní straně zdobené sgrafitovým kvádrováním. Severní trakt s mělkým rizalitem a arkádovým podjezdem je barokní. Na jeho východní straně je kaple Tří králů. Plastická výzdoba zámku z doby kolem roku 1775 je dílem I. F. Platzera. Zámecký park má rozlohu 21 ha. Jeho větší část má přírodně krajinářský charakter s palouky a mohutnými stromy. Před východním křídlem je francouzská zahrada s plasticky tvarovanými habrovými alejemi, jsou v ní mimořádně hodnotné barokní plastiky, které pochází převážně z 1. poloviny 18. století.

    V letech 1562 – 1567 byl gotický hrad přestavěn podle projektu B. Wohlmuta na renesanční zámek, který byl koncem 16. století upraven pro letní pobyt císaře Rudolfa II. V roce 1647 koupili zdejší panství Šporkové. Za Františka Antonína Šporka byl zámecký areál barokně upraven a rozšířen. Ve 2. polovině 18. století byl pak celý zámecký komplex klasicistně upraven. V současné době je zde umístěn sociální ústav. Zámek je pro veřejnost uzavřen, volně přístupný je však zámecký park.

  • Klášter Sv. Karla Boromejského

    Klášter Sv. Karla Boromejského

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 27,6 km od OÁZA Říčany)

    Ve staré části Řep stojí masivní budova kláštera, jehož plný název je klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1834 a založily pod Petřínem dodnes funkční nemocnici. Později zakoupily Taicmanův dvůr v Řepích na prostorné parcele,kde stával dvůr v letech 1859-1861 daly vystavět budovu kláštera s výchovným ústavem. Dvoupatrová budova měla čtvercový půdorys. Z hřebene střechy vyrůstala úzká ozdobná věžička s vysokou špičatou střechou a s osmi polokruhově zakončenými okny. Součástí kláštera byl i katolický kostel sv. Rodiny, vybudovaný na nároží klášterní budovy.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem

    Kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem

    Lysá nad Labem, 28922

    (ve vzdálenosti 27,6 km od OÁZA Říčany)

    Pod zámkem v Lysé nad Labem, v severozápadní části náměstí Bedřicha Hrozného stojí barokní kostel sv. Jana Křtitele. Jeho 55 metrů vysoká hranolová věž s "cibulí" je dominantou města. Kostel byl rozestavěn roku 1719 dle projektu F. M. Kaňky, ale dokončen až kolem roku 1740. Zajímavé je především tvarování lodi kostela, která je ve střední části rozšířena, z vnější strany konkávně prohnutá a sklenutá kupolí. V interiéru najdete převážně původní barokní vybavení a obrazy, na jejichž obnově se podílel i J. V. Myslbek a také mramorový náhrobek s plastikou generála Jana Šporka z konce 17. století.

    Areál kostela je ohrazen zdí (na jižní straně s kovexně i konkávně prolámaným půdorysem), kterou zdobí sochy  mimojiné z dílny M. Brauna a J. Brokofa.

  • Zámek Jemniště

    Zámek Jemniště

    Postupice, 25701

    (ve vzdálenosti 28,0 km od OÁZA Říčany)

    Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek vlastnil Beneš z Cimburka. 1724 dal jeho tehdejší majitel vystavět na nedalekém vršku zámek nový. Jemniště, roku 1754 vyhořelo a postoupilo kompletní přestavbu. Barokní zahrada přilehlá k zámku byla na přelomu 18. a 19. století přeměněna na anglický romantický park. Po ne příliš obohacené historii v období 2. světové války a v průběhu komunistického režimu, se zámek opět dostal k původnímu majiteli. Dnes zámek slouží jako historická památka k prohlédnutí, ale i jako hotel.
  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 28,1 km od OÁZA Říčany)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 28,8 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Levý Hradec

    Levý Hradec

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 28,9 km od OÁZA Říčany)

    Národní kulturní památka. Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč.

    Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kostel sv. Apolináře Sadská

    Kostel sv. Apolináře Sadská

    Sadská, 28912

    (ve vzdálenosti 29,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv.Apolináře do dnešní podoby přestavěný v letech 1737 - 39, dále v letech 1894-95, půdorys do kříže s jedinečnou parléřovskou sítí na klenbě plynule přecházející do hvězdice (jedná se o světový primát), barokní gotika z dílny arch. K. Ignáce Dienzenhofera. Hlavní oltář (1722) - kutnohorského řezbáře Fr. M. Katterbauera s obrazem sv. Apolináře od J. Hellicha z r. 1848. Ostatní zařízení pozdější. Zapsáno v ÚSNKP ČR pod r.č. 1951
  • Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 29,8 km od OÁZA Říčany)

    Celá rotunda je postavena ze zlaté opuky, těžené již po staletí v místních lomech. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

    Přesto si stavba dodnes podržela svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu. Dosud nejasného stáří je přístavba na jižní straně kostela: dnešní podobu získala jistě až v době moderní, ale po její východní straně je patrné osekané zdivo, které je pozůstatkem staršího přístavku - nelze vyloučit ani jeho románské stáří. Přesnější datování by však mohl přinést případný archeologický výzkum.

    Kromě okénka s pískovcovým ostěním (záklenkem) v jv. stěně apsidy (z jeho situování lze předpokládat podobné okénko i na protilehlé straně), jsou všechna okna novodobá. Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný.

    Překvapivá zjištění o vývoji stavby přinesl stavebně historický i archeologický výzkum. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně: dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže, který by nevznikl v případě přístavby (naopak by kopíroval válcový plášť lodi, jako je tomu v případě jižní přístavby).

  • Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech

    Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech

    Panenské Břežany, 83168

    (ve vzdálenosti 29,9 km od OÁZA Říčany)

    Velmi zajímavým dílem vrcholného baroka je kaple sv. Anny v zámeckém parku v Panenských Břežanech. Má trojúhelníkový půdorys s konkávně prohnutými stěnami a šestistěnnou kupoli. Podle projektu Jana Blažeje Santiniho ji v letech 1705-1707 vybudoval stavitel F. Spanbrucker. Ve dvou z rohů trojúhelníka jsou malé oválné kaple, z nichž vedou schodiště na oratoř. Třetí vrchol ve tvaru obdélníka slouží jako sakristie. Hlavní barokní oltář od J.V. Jäckela pochází z roku 1738.

  • Zámek Bečváry

    Zámek Bečváry

    Bečváry, 28143

    (ve vzdálenosti 30,3 km od OÁZA Říčany)

    Hodnotný pozdně barokní zámek je perlou obce Bečváry na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm na terasu, které zdobí barokní sochy. Z interiérů vyniká hlavní sál ve východním křídle s cennou freskovou výzdobou na antické kapli sv. Michaela. K zámku přiléhá park. Poblíž zámku stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Zámek byl vybudován na místě renesanční tvrze v letech 1745 – 1776. Původní stavebník Jiří Hillebrandt z Prandau však zámek ještě před jeho dokončením v roce 1763 prodal císařovně Marii Terezii, která jej darovala generálovi A. G. Laudonovi, který zámeckou stavbu dokončil, nikoliv však podle původních projektů. Zcela nový vzhled dostalo východní křídlo se zahradním průčelím, severní křídlo doplnila nová zámecká kaple. V roce 1824 se zámek dostal do majetku bohatých měšťanských rodin. Po roce 1945 sem byl umístěn depozitář archívu ČSAV.

  • Zámek Hostivice

    Zámek Hostivice

    Hostivice, 25301

    (ve vzdálenosti 30,7 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek se nachází v Hostivicích ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova s obdélnou pavilónovou nástavbou. V bývalém hlavním sále a na zdech nástavby jsou zbytky fresek s výjevy z bitvy na Bílé hoře. Součástí zámeckého objektu je kaple. K zámku se připojuje barokní panský dům z 18. století s mohutnou sýpkou.

    Ve 2. polovině 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl v roce 1734 přestavěn. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt rekonstruován pro sídlo městského úřadu a kulturní účely.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 31,1 km od OÁZA Říčany)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Zámek Tuchoměřice

    Zámek Tuchoměřice

    Tuchoměřice, 25267

    (ve vzdálenosti 31,9 km od OÁZA Říčany)

    Roku 1352 si jistý Heliáš, držitel statku Tuchoměřice, pronajal pro sebe a svou manželku Markétu od kláštera v Plasech les Choteč, kde založil dvůr. Pak se zde připomínají Pavel a Jan. Později byl statek v držení několika pražských měšťanů. V roce 1407 byl majitelem Čeněk z Valdštejna, který na statku pojistil věno své manželky Elišky z Obříství. Ale již v roce 1410 Tuchoměřice prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

    V roce 1436 odkazovala svým synům věno pojištěné na Tuchoměřicích Kateřina z Tepence, manželka Hynka z Valdštejna na Rukštejně. Vzápětí po té se tu objevuje Zbyněk z Házmburka. V roce 1483 zde umřel Hynek Pihelský z Házmburka.Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek Janovi Sluzkému Z Chlumu. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.

    V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem ,pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka. I když v roce 1616 pojistil na tomto statku věno své manželky Doroty Boryňové ze Lhoty, dlouho Tuchoměřice nedržel a prodal je před rokem 1623 jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze.

    Na místě starého kostela sv. Víta a Linharta a bývalé středověké tvrze byl zbudován r. 1666 1668 nový kostel a jezuitská rezidence. Kostel byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.

    V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské,zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.

  • Liběhrad

    Liběhrad

    Libčice nad Vltavou, 25266

    (ve vzdálenosti 32,4 km od OÁZA Říčany)

    Liběhrad je zřícenina středověkého hradu u Libčic nad Vltavou. Poslední trosky a zbytky hradeb se vypínají na skalním ostrohu nad Vltavou a je možné k nim dojít z nedaleké železniční zastávky. Liběhrad vznikl pravděpodobně jako jednodílný hrad ve 13. století, ale později, už jako zřícenina, byl poničen výstavbou vinic a zemědělských objektů a především v 19. století stavbou železnice, při níž byly části skály pod hradem odtěženy. Přímo pod Liběhradem fuguje převoz přes řeku.

  • Kostel sv. Vavřince ve Veliká Vsi

    Kostel sv. Vavřince ve Veliká Vsi

    Veliká Ves, 83191

    (ve vzdálenosti 32,6 km od OÁZA Říčany)

    Obec Veliká Ves leží 5 km jihozápadně od Neratovic. Ve středu obce najdeme ranně gotický kostel sv. Vavřince ze 13. století. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov, z něhož jako pozůstatek zbyla část ohradní zdi. Na hřbitov a do kostela se vcházelo průchodem ve zvonici postavené renesančně v 16. století.

  • Kozí Hřbet

    Kozí Hřbet

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 33,0 km od OÁZA Říčany)

    Kozí Hřeb, nebo také jen Hrádek, býval šlechtickým hradem. V současné době z něj zbývají pouhé zbytky hradeb, věže, brány a budovy. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Volkéř z Hrádku. První zmínka je z roku 1369, avšak archeologické nálezy zjistily, že hrad stál již ve 13. století. Hrad neuspěšně dobývali husité. Na přelomu 15. a 16. století hrad přestal být osídlen a zpustnul. Z hradu opravdu moc nezbylo, ale to málo co zbylo, stojí určitě za shlédnutí. První zmínka o hradu pochází až z roku 1369, archeologické nálezy však datují jeho vznik už do 13. století. Až do roku 1475 byl jeho majitelem rod rytířů Břekovců. V roce 1441 se hrad neúspěšně pokusila dobýt táborská vojska. Zřejmě za bojů Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad v roce 1468 pobořen a poté opuštěn. V roce 1530 se hrad uvádí jako pustý. Malebná zřícenina hradu Kozí hřbet, nazývaného také Hrádek, stojí na úzké skalnaté šíji ostrohu obtékaného potokem Mastníkem u Slapské přehrady na Příbramsku ve Středočeském kraji. Na předhradí se nedochovaly žádné stopy zdiva, zřejmě zde stávala pouze dřevěná stavení. V hradním jádru se dochovaly zříceniny dvou brán, obytné věže a obdélné obytné budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo Dostupné pěšky, horské kolo
  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 33,8 km od OÁZA Říčany)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Františkánský klášter Hájek

    Františkánský klášter Hájek

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 34,9 km od OÁZA Říčany)

    Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.

  • Kostel sv. Jiří v Nymburku

    Kostel sv. Jiří v Nymburku

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,0 km od OÁZA Říčany)

    Na tzv. Svatojiřském předměstí byl postaven na nově zbudovaném hřbitůvku kostelík sv. Jiří. Vysvěcen byl patrně roku 1569. Ač byl kostel postaven v době vzestupu renesančního umění, nese v sobě ducha doznívajícího slohu pozdně gotického. Stavitelem byl Jan Honzar z Českého Brodu. V 18.století byla za jeho presbytářem postavena ještě zvonice. Původně malý předměstský hřbitov byl roku 1787 rozšířen a kostelík sloužil až do roku 1967 jako hřbitovní kaple. V šedesátých letech byl hřbitov zrušen.

  • Zámek Vlašim

    Zámek Vlašim

    Zámek 1, Vlašim, 80041

    (ve vzdálenosti 35,0 km od OÁZA Říčany)

    Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.
  • Hrad Okoř

    Hrad Okoř

    Velké Přílepy, 25264

    (ve vzdálenosti 35,1 km od OÁZA Říčany)

    Malebná zřícenina hradu Okoř se nalézá v okrese Praha- západ, asi 4 km severně od městečka Buštěhrad. Jeho počátky spadají do 13. století. Dnešní podoba hradu pochází z přestavby, kterou kolem roku 1359 provedl jeho tehdejší majitel Hrantišek Rokycanský. Poté hrad prošel ještě mnoha rekonstrukcemi, které spočívali především ve zvýšení obranyschopnosti hradu. Důležitou součástí obrany tohoto hradu byl rybník, který jej obklopoval ze tří stran. Hrad byl velice poškozen během třicetileté války. V této době získal hrad nové majitele, byli jimi Jezuité, ti však po zrušení řádu hrad opustili a ten se poté velice rychle proměnil na zříceninu. Na začátku 20. století se o zříceninu začal starat stát.

    Dominantou zříceniny hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Často se zde konají šermířská vystoupení. Cestu na hrad můžete spojit s procházkou po okolí, které zdobí malebná příroda.

  • Zámek Vrchotovy Janovice

    Zámek Vrchotovy Janovice

    Vrchotovy Janovice, 25753

    (ve vzdálenosti 35,3 km od OÁZA Říčany)

    Zámek se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji a je již 40 let součástí Národního muzea. Dříve zde stávala kamenná gotická tvrz, která byla postupně přestavena na renesanční zámek. Dnešní podobu dostal zámek 19. století, kdy byl proměněn do dnešní novogotické podoby. Muzeum nabízí stálé expozice: Společnost v Čechách 19. století, expozici českého zvonařství a jiné.

  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 35,4 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Kaple sv. Jana Nepomuckého v Nymburku

    Kaple sv. Jana Nepomuckého v Nymburku

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,4 km od OÁZA Říčany)

    Leží v Tyršově ulici - 100 metrů západně od Náměstí Přemyslovců Kaple je pozůstatkem rozlehlého dominikánského kláštera vybudovaného ve 2.polovině 13.století. Za husitské reformace byl klášter zrušen a dominikáni byli roku 1424 z města vyhnáni. Klášter byl vydrancován a pobořen. Zůstal pustý až do roku 1667, kdy byl obnoven. Bývalý dominikánský chrám P.Marie byl na konci 17.století také obnoven a jeho velikost byla srovnatelná s chrámem sv.Jiljí. V roce 1786 císař Josef II. nymburský klášter zrušil. Po roce 1820 byla v klášterních prostorách zřízena škola, z presbytáře vznikla kaple sv.Jana Nepomuckého (1857 - školní kaple) a z chrámové lodi vznikla radnice a divadlo.

  • Turecká věž

    Turecká věž

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,5 km od OÁZA Říčany)

    V ulici Na Přístavě - 100 metrů jižně od Náměstí Přemyslovců Stavba pocházející z roku 1597 sloužila jako vodárna, která dodávala vodu do pěti nymburských kašen. Voda z Labe (tehdy ještě čistá) byla dopravována za pomoci lopatkového kola ze sousedního mlýna. Vodárna byla v provozu až do začátku první světové války.

    Zmínky o dřevěné věži na vodu, o žlabech a stroji “kterým se voda žene sousedům ku potřebě” se datují od konce 15.století. Správce věže měl na starosti: “aby se voda do kašen dobře hnala, a kdyby oheň vzešel, má vodu zvláště v tu stranu pustiti, kde je oheň největší”. Roku 1597 dřevěná věž spadla, a tak se konšelé města rozhodli postavit novou, zděnou.

  • Chrám sv. Jiljí v Nymburku

    Chrám sv. Jiljí v Nymburku

    Nymburk, 28802

    (ve vzdálenosti 35,7 km od OÁZA Říčany)

    Kostel se nachází na ostrově řeky Labe v historickém centru Nymburka. Historie kostela je spjata se založením města Nymburk na konci 13. století. Na začátku 14. století bylo ke kostelu přistavěno trojlodí. Kostel měl původně dvě věže, bohužel jedna z nich vyhořela a musela být stržena.

  • Husův sbor v Nymburku

    Husův sbor v Nymburku

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,7 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Československé církve husitské byl postaven v letech 1935-36 ve funkcionalistickém slohu stavitelem Josefe Šebkem z Nymburka, podle projektu ing.Josefa Petříčka z Chocně. Jedinou výzdobou interiéru je rozměrný obraz Poslední večeře páně z roku 1936 od malíře Františka Pojkara a busta ThDr. Karla Farského od sochaře Jana Znoje. Na kruchtě jsou umístěny varhany, pocházející z 19.století, pro sbor byly získány v roce 1948 ze synagogy v Praze Karlíně.

  • Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Holubice, 82900

    (ve vzdálenosti 35,7 km od OÁZA Říčany)

    Románský kostelík Narození Panny Marie, založený za Přemysla Otakara I., je největší architektonickou památkou středočeských Holubic.O jeho původu svědčí pečeť biskupa Pelhřima z roku 1124-1125 nalezená r. 1865 při odstraňování starého oltáře. Ve středověku byl ale pravděpodobně zasvěcen sv. Kateřině.

    Jádro kostela tvoří kruhová rotunda s půlkruhovou apsidou z kvádříkového zdiva. Věž, další apsida a sakristie na severní straně jsou pozdějšími přístavky. Dřevěná nástavba věže pochází dokonce až ze 17. století. Kostel je obehnán ze tří stran vysokými opěrnými zdmi a bývalým hřbitovem. Uvnitř kostela jsou zachovalé původní románské a raně gotické fresky. Roku 1992 bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo rotundy, které zahrnuje i okolní zástavbu.

  • Zřícenina Chvatěruby

    Zřícenina Chvatěruby

    Chvatěruby, 82540

    (ve vzdálenosti 35,8 km od OÁZA Říčany)

    Poměrně mohutný komplex vytváří torzo nedostavěného zámku s pozůstatky gotického hradu na ostrohu nad řekou Vltavou ve vsi Chvatěruby na Mělnicku ve Středočeském kraji. Z původního hradu se na jihovýchodní a severozápadní straně dochovaly zbytky hradeb a velké pozdně gotické bašty. Zámek je, v jádru renesanční, barokní patrová budova s valbovou střechou, na kterou na severní straně navazují vysoké zdi nedostavěného, částečně zbořeného zámeckého křídla.

    Původně zde stála tvrz, která byla zřejmě během 14. století přestavěna na hrad, který na přelomu 14. a 15. století získali Zajícové z Hazmburka. V roce 1467 hrad dobylo a pobořilo císařské vojsko. Na místě gotického hradního paláce pak v 16. století vznikl renesanční zámek. Lobkovicové, kteří Chvatěruby získali v roce 1616, však zámek nevyužívali a nechali jej zpustnout, jeho stav pak ještě zhoršilo vydrancování za třicetileté války. Až Kryštof Karel Voračický z Paběnic nechal zdevastovaný objekt po roce 1699 obnovit a barokně upravit. Ve stavbě pokračoval i jeho syn Karel Josef, který v roce 1717 vybudoval nové obytné patrové křídlo, přitom byla zlikvidována většina původního opevnění. Kvůli finančním potížím však nebyly stavební práce dokončeny, nový trakt byl pouze provizorně zastřešen, když však v roce 1752 strhla střechu vichřice, nechali Voračičtí tuto část zámku svému osudu. Část zpustlé zámecké stavby se v roce 1817 zřítila, zbylé zdivo bylo až ve 40. letech minulého století z iniciativy Klubu českých turistů zakonzervováno.

  • Nymburské městské opevnění

    Nymburské městské opevnění

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,8 km od OÁZA Říčany)

    Městské hradby Nymburka jsou jedněmi z nejlépe dochovaných v České republice. Z původní kamenné elipsy, která obklopovala jádro ze všech světových stran se do dnešní doby sice zachovala jen jihovýchodní část a fragmenty na západě a severu, zato ve skvělém stavu.

    Opevnění bylo budováno někdy v 1. polovině 14. století a tvořily jej dvě řady hradeb - vnější opuková a vnitřní cihlová s více než 50 věžemi a 4 bránami. Brány byly zbořeny během 19. století, ale kolem celého města jsou dodnes patrné valy obehnané dvojitým vodním příkopem vedeným z Labe.

  • Evangelický kostel v Nymburku

    Evangelický kostel v Nymburku

    Nymburk, 28801

    (ve vzdálenosti 35,8 km od OÁZA Říčany)

    Nachází se na rohu Havlíčkovy a Smetanovy ulice 500 metrů od hlavního vlakového nádraží. Chrám je 31 metrů dlouhý a 12 metrů široký. Věž dosahuje výšky 35 metrů. Ve vstupní předsíni v přízemí věže je zasazena starobylá kamenná deska s nápisem z knihy Ecclesiaticus: “Kdo se ptá po slovu Buožym, dosáhneť ho w hojnosti. Kdo wierží slowu Buožymu, tenť sobie wáží pržikazany. A kdo se Pána Buoha duowieržuge nebudeť sklamán, ale upadne-li v pokussení wyswobozen bude”. Svého času byla umístěna patrně v chrámu sv.Jiljí. Odtud byla jezuity po Bílé hoře vyhozena a později byla použita při stavbě mostu u Bobnické brány. Při bourání mostu r.1888 byla deska nalezena a umístěna v městském muzeu. Odtud byl na žádost staršovstva přemístěna do kostela.

    Na věži byly umístěny tři zvony: Víra, Naděje a Láska. Zvony byly darem občanů města. Vedle chrámu stojí farní budova, jejíž zevnějšek je také postaven v novorenesančním slohu. Pro zajímavost uveďme náklady na stavbu chrámu a fary - činily 28.225 zlatých (kostel) a 11.000 zlatých (fara).

  • Zámek Benátky nad Jizerou

    Zámek Benátky nad Jizerou

    Benátky nad Jizerou, 29471

    (ve vzdálenosti 36,2 km od OÁZA Říčany)

    Nad řekou Jizerou se rozprostírá zámek. Původně stál na jeho místě klášter s kostelem, který založil v roce 1349 Jan z Dražic. V době husitských válek byl klášter zničen a na jeho místě kolem roku 1526 postavil Bedřich z Donína raně renesanční zámek Dnes pravé křídlo objektu. V roce 1599 koupil panství císař Rudolf II.. Třicetiletá válka se neblaze podepsala na rozvoji města i zámku, byly několikrát obsazeny a zpustošeny vojsky. V roce 1647 prodal panství Ferdinandu III., který ho věnoval známému německému vojevůdci Janu z Werthu.Tento vojevůdce proslul svým tvrdým přístupem k poddaným a neustálými spory s benátskými měšťany. V roce 1650 rozšířil zámecký areál o střední barokní křídlo, hospodářské budovy a ohradní zeď. V dalších letech se na zámku vystřídalo několik majitelů, za zmínku stojí Ignác z Klenové, který po roce 1720 vytvořil z Benátek kulturní a především hudební centrum. Poslední stavební úpravy proběhly na konci 18.stol., při kterých byl zámek upraven v duchu rokoka. V 19. stol přešel zámek do rukou rodu Thunhohensteinů, zde působil jako učitel hudby Bedřich Smetana. Posledním soukromým majitelem byl Ferdinand Kinský, který v roce1920 prodal zámek městu. Po roce 1990 proběhla na zámku rekonstrukce. V zámku je muzeum, nabízí návštěvníkům v několika místnostech stále expozice. Můžeme se seznámit s dějinami muzea, s významnými osobnostmi Benátecka. Jedna z expozic seznamuje návštěvníky se slavným dánským astronomem (Tycho de Brahe) a jeho pobytem na zámku. Zámecká budova je doplněná osvětlením, navečer a v noci působí na pohled okouzlujícím dojmem. Zámek je otevřen pro veřejnost.
  • Kostel sv. Václava v Kovanicích

    Kostel sv. Václava v Kovanicích

    Kovanice, 82726

    (ve vzdálenosti 36,4 km od OÁZA Říčany)

    Obec Kovanice a její farní kostel Svatého Václava, leží na levém břehu řeky Labe, při silnici č.38 mezi městy Nymburk a Poděbrady. Kostel sv. Václava je připomínaný roku 1380. Kostel je původně gotický, barokně upravený, s přistavěnou věží a prodlouženou lodí z konce 19. století. Kolem kostela je původní obecní hřbitov, obezděný zdí. Vedle hřbitovní brány stojí památný strom. Bohoslužby se zde konají každou druhou a čtvrtou sobotu v měsíci a to v 15:30 hod v zimním čase a v 16:30 hod v čase letním.

    Severně u kostela stojí dodnes dochovaná, avšak nepřístupná tvrz. Římskokatolická farnost Kovanice patří pod Kutnohorsko-Poděbradský vikariát. Kolem kostela prochází asfaltová cyklostezka Nymburk – Kovanice – Poděbrady, která je použitelná také pro in-line brusle.

  • Hrad Červený Újezd

    Hrad Červený Újezd

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 36,5 km od OÁZA Říčany)

    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V areálu hradu je umístěno muzeum. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Pokud tedy, jako my, rádi sníte a máte rádi historii, dobré jídlo a pití, přijeďte se přesvědčit, jak se nám náš úmysl zdařil. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace). VSTUPNÉ: Muzeum - dospělí: 120,- Kč děti, studenti, ZTP: 60,- Kč Skanzen a zahrada - otevřeny denně 9:00 - 17:00 dospělí: 60,- Kč děti, studenti, ZTP: 30,- Kč

  • Zámek Liblice

    Zámek Liblice

    Liblice, 82550

    (ve vzdálenosti 36,9 km od OÁZA Říčany)

    Zajímavý barokní zámek se nachází v obci Liblice na Mělnicku ve Středočeském kraji. Jádro zámku tvoří střední válcový třípatrový rizalit, v němž je umístěn hlavní sál, prostupující výšku dvou pater. K němu se připojují 2 boční dvoupatrová křídla. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Na vstupní straně na budovu navazují členitě pojaté přízemní hospodářské objekty, ohraničující uzavřený čestný dvůr. V rozlehlém francouzském zámeckém parku stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova nechal v letech 1699 – 1706 postavit honosný barokní zámek podle návrhu G. B. Alliprandiho, který částečně využil původních předloh vídeňského architekta J. B. Fischera z Erlachu. Na výzdobě zámku se pracovalo i ve 2. polovině 18. století. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. V roce 1952 byl zámek dán do užívání Československé akademii věd jako reprezentační objekt, určený pro pořádání kongresů, sympózií a konferencí.

  • Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 37,3 km od OÁZA Říčany)

    Minice jsou místní částí Kralup nad Vltavou, ke kterým byly připojeny roku 1960, jako jejich část. Nejstarší dochovaná zpráva o Minicích pochází z roku 1352. Někdejší význam Minic spočíval v tom, že zde stál kostel, který s výjimkou některých neklidných dob byl trvale farním. Náležely k němu po celá staletí kromě dalších vsí i Kralupy, jejichž obyvatelé byli také až do roku 1897 v Minicích pohřbíváni.

    Kostel byl postaven v jednoduchém gotickém slohu začátkem 14. století. Jeho základy jsou však starší, jak prokázaly výzkumy. Jako každá středověká stavba byl několikrát přestavěn, a každá přestavba mu vtiskla jiný ráz. Přestavěn barokně a poslední úprava z roku 1888 je neorenesanční. V současné době se nachází v etapě oprav.

  • Slovanské hradiště Budeč

    Slovanské hradiště Budeč

    Zákolany, 27328

    (ve vzdálenosti 37,4 km od OÁZA Říčany)

    Přemyslovské hradiště s rotundou se rozkládá nad Zákolanským potokem u Kovár. Počátek hradiště se datuje již do 9. století, kdy ho obývali převážně přemyslovci, avšak od 13. století, kdy Přemyslovci začali trvale sídlit na Pražském hradě ustoupilo hradiště do pozadí.

  • Zámek Poděbrady

    Zámek Poděbrady

    Poděbrady, 29001

    (ve vzdálenosti 37,4 km od OÁZA Říčany)

    Zámek je dominantou stejnojmenného lázeňského města a leží na pravém břehu řeky Labe. Samotné město vzniklo za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století a společně s ním vodní hrad, který panovník často navštěvoval. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Dnes se v celém objektu zámku nacházejí pouze dvě veřejnosti přístupné prostory – památkově upraven středověká kaple a s ní sousedící tzv. rodná síň krále Jiřího. Ve 2. polovině 13. století nechal král Přemysl Otakar II. přestavět starší opevněné sídlo na kamenný vodní hrad. Za pánů z Kunštátu byl původní raně gotický hrad ve 14. a počátkem 15. století přestavěn a rozšířen. Ve 2. polovině 16. století byl hrad renesančně přestavěn pod vedením italského architekta G. B. Aostalliho de Sala a změnil se tak na pohodlné královské lovecké sídlo. Současnou podobu dala zámku barokní přestavba provedená v letech 1752 – 1757 pro potřeby Marie Terezie a jejího dvora. Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Z původního královského hradu ze 13. století se zachovalo přízemí jižního a severního křídla a velká válcová věž, v 18. století zvýšená a opatřená helmicí. Hradní kapli zdobí zbytky pozdně gotických fresek. Vedle ní je místnost, kde se údajně v roce 1420 narodil Jiří z Poděbrad. Spolu s kaplí je tato komnata ve správě Polabského muzea a je veřejnosti přístupná, stejně jako lapidárium v hradním sklepení. Další zámecké prostory vlastní pražská Karlova univerzita. Předhradí ze 16. století se vstupní bránou odděluje zámek od náměstí. Dostupné autem po celý rok
  • Havířský kostelík v Poděbradech

    Havířský kostelík v Poděbradech

    Poděbrady, 29001

    (ve vzdálenosti 37,8 km od OÁZA Říčany)

    V červenci 1496 došlo ke vzpouře havířů, pracujících v kutnohorských stříbrných dolech. Opevnili se u Kaňku na vrchu Špimberku. Proti nim vytáhlo spojené vojsko z Kutné Hory, Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Protestující havíři vyslali desetičlennou delegaci, která však byla zajata královským hejtmanem Zychem z Bítova a odvlečena na poděbradský hrad. 5. srpna 1496 byli havířští vůdci z rozkazu krále Vladislava II. Jagelonského vyvedeni z hradu na protější břeh a byli zde sťati. V roce 1516 nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě popravy postavit dřevěnou kapličku zakončenou zděným presbyteriem a zvýšeným sanktusníkem. Kostelík dostali v polovině 16. století do opatrování poustevníci, jimž obec postavila vedle poustevnu. Kostelíček po roce 1634, kdy jej vyplenili saští vojáci značně zpustl, a tak bylo po polovině 17. století přikročeno k jeho rekonstrukci. 11. září 1966 byl opět slavnostně vysvěcen. V druhé polovině 17. století byla u kostelíku postavena dřevěná zvonička.

  • Památník obětem nacismu v Lidicích

    Památník obětem nacismu v Lidicích

    Tokajická 152, Lidice, 27354

    (ve vzdálenosti 37,9 km od OÁZA Říčany)

    Památník obětem nacismu se nachází přímo na místě tragédie, kde 10. června roku 1942 nacističtí vojáci vyvraždili a vypálili celé město. Stavba památníku začala tři roky po válce v roce 1948. Území starých Lidic bylo v roce 1962 vyhlášeno Národní kulturní památkou. V areálu památníku je muzeum s expozicí připominající lidickou tragedii a bronzové sousoší 82 lidických dětí, které nacisté zavraždili.

  • Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 37,9 km od OÁZA Říčany)

    Cihlový novogotický kostel sv. Václava pochází z 19. století. Dne 1.srpna 1878 vydalo obecní zastupitelstvo Kralupy-Lobeč provolání k občanstvu o záměru vybudovat uprostřed obce "křesťansko katolický kostel". Na základě provolání byl sestaven subskripční výbor, jemuž se podařilo během 10 roků shromáždit 11 300 zl. Se stavbou nemohlo být započato, jelikož tato částka byla nízká. Proto roku 1893 dala městská rada spolu s obecním zastupitelstvem vypracovat návrh na chrám Páně v Kralupech staviteli srchitektovi Jaromíru kaurovi z Prahy a s tímto návrhem se odebrala deputace k pražskému arcibiskupovi kardinálovi Františku Schonbornovi,aby plány schválil. Současně jej požádala o intervenci u matice náboženské pro uvolnění nutných finančních prostředků na realizeci chrámu.

    Při povodních v roce 2002 byl kostel poškozen, ale ihned byla započata rekonstrukce a dnes je tak svatostánek opět přístupný nejen věřícím.

  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 38,0 km od OÁZA Říčany)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Suchdol, 28502

    (ve vzdálenosti 38,2 km od OÁZA Říčany)

    Na kopci Vysoká ( 471 m.n.m.), jež se zvedá východně nad stejnojmennou obcí nechal v roce 1697 až 1698 hrabě František Antonín Špork postavit kapli svatého Jana Křtitele a letohrádek. Kaple i letohrádek byly zničeny požárem v roce 1834. Z kaple se dochovala pouze část obvodových zdí a sklepní prostory. Nedaleko zříceniny kaple jež je volně přístupná byla v roce 2001 postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kondrac, 80181

    (ve vzdálenosti 38,4 km od OÁZA Říčany)

    V nevelké obci Kondrac se nachází vzácná stavba románského kostela sv. Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

    Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

  • Zámek Buštěhrad

    Zámek Buštěhrad

    Buštěhrad, 27343

    (ve vzdálenosti 38,4 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu.

    V sousedství zničeného buštěhradského hradu byl v letech 1699 – 1705 vybudován zámek, jehož majitelkou byla Anna Marie Františka vévodkyně toskánská. V letech 1747 – 1754 byl zámek pozdně barokně upraven a rozšířen. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. V letech 1847 – 1918 patřil zámek do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, občas tady bydlel i rakouský excísař a poslední korunovaný český panovník Ferdinand V.

  • Dražice

    Dražice

    Benátky nad Jizerou, 29471

    (ve vzdálenosti 38,4 km od OÁZA Říčany)

    Zříceninu hradu Draždice nalezneme v údolí řeky Jizery. Hrad byl postaven pro pány z Dražic v polovině 13. století. Významným obyvatelem hradu byl pražský arcibiskup Jan z Dražic. Od 16. století je hrad neobydlen a považován za zříceninu. Hrad lze navštívit celoročně. Ilustrační fotografie byla použita ve spolupráci a díky laskavosti serveru www.zricenina.cz

  • Židovská čtvrť v Kolíně

    Židovská čtvrť v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 39,0 km od OÁZA Říčany)

    Z původní židovské čtvrti Kolína se zachovalo několik architektonicky významných budov v ulicích Karolíny Světlé a Na Hradbách. Jde převážně o pozdně barokní městské domy, přestavěné později ve stylu empíru. V areálu židovské školy stojí pozdně renesanční synagoga s barokními prvky. Na nedalekém hřbitově můžete spatřit náhrobky, z nichž nejstarší byly vytesány v 15. století.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 39,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 39,1 km od OÁZA Říčany)

    Historickému centru Kolína dominuje chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení.

    Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory.

    V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela.  V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky.  V interiéru se zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 – 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera.

    Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 – 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975.

    V roce 1995 byl kolínský chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou.

  • Kolínská radnice

    Kolínská radnice

    Karlovo náměstí 78, Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 39,2 km od OÁZA Říčany)

    V severozápadním nároží Karlova náměstí v Kolíně stojí budova radnice postavená již koncem 13. století. V tom období se ovšem jednalo o "běžný" měšťanský dům a dnešnímu účelu začala sloužit až ve století 15. Současná podoba pochází z roku 1887, kdy byla provedena novorenesanční přestavba pod vedením J. Vejrycha. Průčelí tak zdobí nízká atika, uprostřed věž s ochozem a lucernou a sedlová střecha je po stranách zakončena volutovými štíty. Malby na fasádě jsou dílem A. Liebschera. V budově sídlí městský úřad města Kolína.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 39,5 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 39,9 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Rotunda sv. Václava v Libouni

    Rotunda sv. Václava v Libouni

    Zvěstov, 25705

    (ve vzdálenosti 40,0 km od OÁZA Říčany)

    V obci Libouň stojí románská rotunda sv. Václava. Kostel o válcové lodi, s apsidou a hranolovou věží na západě vznikl nejspíše v první čtvrtině 13. století. V průběhu 14. století měli ke kostelu podací právo opati želivského kláštera, a to až do husitských válek, kdy fara zanikla.

    Architektura kostela, jeho vcelku slohově jednotné raně až vrcholně barokní vybavení, umožňuje odkrytí nástěnných maleb v lodi i presbytáři. Jak je patrné z restaurátorského průzkumu, existuje zde více vrstev maleb. K velmi zajímavým patří postavy světic, které vznikly nejspíše po roce 1500. Dokumentují tak, že zdobeny byly nejen význačné architektonické památky v kulturních centrech, ale i prosté venkovské kostelíky.

  • Zámek Nelahozeves

    Zámek Nelahozeves

    Nelahozeves, 27751

    (ve vzdálenosti 40,0 km od OÁZA Říčany)

    Zámek vznikal od roku 1553 pro Floriana Griespeka z Griespachu, jeho dokončení však přerušila smrt stavebníka roku 1588. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. K nejzajímavějším prostorům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Bohaté vybavení zámku pochází především z hlavního sídla rodu Lobkoviců, z roudnického zámku. K nejobdivuhodnějším zámeckým sbírkám patří především bohatá obrazárna s díly významných evropských mistrů (např. Bruegel, Canaletto, Rubens, Velasquez a Veronese) a jedna z největších sbírek španělských portrétů 16. a 17. století, uložených mimo Španělsko. Zámecké prostory nabízí prohlídku nábytku, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta.

  • Slovanské hradiště Slavníkovců

    Slovanské hradiště Slavníkovců

    Libice nad Cidlinou, 28907

    (ve vzdálenosti 40,2 km od OÁZA Říčany)

    Západním směrem od obce Libice nad Cidlinou stávalo hlavní slovanské hradiště Slavníkovců. Slavníkovci byli velmi mocným rodem v období raného středověku. Hradiště stávalo na ostrohu nedaleko soutoku řeky Labe a Cidliny. Hradiště bývalo centrem knížectví a razily se tu slavníkovské denáry. Uzemí kde bylo vybudováno hradiště bylo osídleno již v mladší době bronzové. V 6. století přišli do těchto míst slované. Na rozhraní 8. a 9. století tu bylo vybudováno hradiště, jež se brzy stalo centrem knížectví Slavníkovců. V areálu hradiště byl palác, pravděpodobně tři kostely, mincovna a hospodářské budovy. Jeden z kostelů a to panny Marie byl později goticky přestavěný a v letech 1774 až 1777 barokně. V blízkosti hradiště vznikali osady. Při sjednocování státu Přemyslovců bylo v roce 995 Slavníkovské hradiště zcela zničeno a v místech kde stával slavníkovský palác byl postaven kastelánský dům. Hradiště bylo obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Ve 12. století ztrácelo hradiště svůj význam a pomalu zaniklo. Poslední zmínka o hradišti je z roku 1130. Dnes tu můžeme vidět základy slavníkovského paláce, kostela a vstupní brány. V roce 1961 bylo hradiště archeologickou památkovou rezervací. V roce 1965 tu byl vybudován památník. Od roku 1989 je slovanské hradiště Slavníkovců chráněno jako Národní kulturní památka. V sousedství odkrytého zdiva kostela je umístěno bronzové sousoší svatého Vojtěcha a svatého Radima.
  • Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 40,2 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Mikuláše je původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři. Tuto památku najdete v kladenské části Vrapice, cca 5 km východně od centra.

  • Zámek Veltrusy

    Zámek Veltrusy

    Veltrusy, 27746

    (ve vzdálenosti 40,3 km od OÁZA Říčany)

    Interiérová expozice je z důvodu rekonstrukce po povodni do odvolání uzavřena! Sbírka na záchranu a obnovu areálu státního zámku Veltrusy č.u. 19-2830050217/0100 . Bližší informace o sbírce vydané NPU-ÚOPSČ na tel. 274008111 nebo veltrusy@stc.npu.cz Zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména a je jedním z nejvýznamnějších barokních zámků v Čechách. Byl postaven na počátku 18. století Václavem Antonínem Chotkem. Mimo zámku je zde možné vidět přírodní krajinářský park, neogotický mlýn, umělé jeskyně atd. Rozsáhlý přírodně-krajinářský park s romantickými stavbami je volně přístupný. Náhradní expozice - Historické skleníky.
  • Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Louňovice pod Blaníkem, 25706

    (ve vzdálenosti 40,7 km od OÁZA Říčany)

    Zámek ležící na západní straně náměstí v Lounicích pod Blaníkem. Jedná se o renesanční, na konci 17. století raně barokně přestavovaný zámek. Na konci 80. let 20. století zakoupila zámek od církve TJ Sokol a zámek byl značně opraven. Tj Sokol vlastní zámek i dnes a provozuje v něm expozici věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Přijeďte se podívat na rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky do Louňovic, které jsou vzdálené 10 km od Vlašimi. Několikrát denně jsem jezdí přímý spoj z Prahy.
  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 40,9 km od OÁZA Říčany)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Hrad Sion

    Hrad Sion

    Chlístovice, 80835

    (ve vzdálenosti 41,0 km od OÁZA Říčany)

    Zříceniny gotického hradu Sion stojí na ostrohu obtékaném potokem Vrchlicí nedaleko obce Chlístovice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Archeologický výzkum, který tu byl v minulosti proveden, odkryl hradní jádro se základy obytných budov, brány, hradeb s polokruhovou dělovou baštou, dále pak příkopy a valy. Objeveny byly i pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. V hradní skále nad potokem je vytesán reliéf Jana Roháče od J. Vávry z roku 1937. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad si nechal v letech 1426 – 1427 jako svou soukromou rezidenci postavit husitský hejtman Jan roháč z Dubé, který byl odpůrcem krále Zikmunda. V roce 1437 byl hrad po čtyřměsíčním obléhání dobyt královským vojskem vedeným Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna za pomoci uherského vojska pod vedením Michala Országha. Po dobytí již nebyl hrad Sion obnoven a zanikl. V 1. polovině minulého století tu byl proveden archeologický význam.

  • Tvrz Malešov

    Tvrz Malešov

    Malešov, 28541

    (ve vzdálenosti 41,1 km od OÁZA Říčany)

    Mohutná tvrz stojí na skalnatém ostrohu nad rybníkem v západní části vsi Malešov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Tvrz tvoří pětipatrová obytná věž z červené kouřimské rudy. Dochovalo se několik gotických okének a zazděný vstupní portál v 1. patře, sdružená obdélná okénka a střecha pocházejí z barokní přestavby. Tvrz obklopovalo pozdně gotické opevnění, tvořené hradbou, z něhož se zachovaly zbytky parkánové zdi.

    Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1303. Ve druhé polovině 14. století se jejími majiteli stala bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. V roce 1421 byla tvrz obléhána hustiským vojskem a 19. listopadu se vzdala. Dne 7.6.1424 se nedaleko Malešova odehrála jedna ze slavných Žižkových bitev proti Pražanům. Tvrz střídala často majitele. Po bitvě na Bílé hoře přešla pod císařskou správu. V té době se připomíná že většina staveb jsou již pustá. V roce 1666 se stává jedním z majitelů hrabě Jan ze Šporku. Areál tvrze chátral, jen vlastní budova byla udržována v celkem uspokojivém stavu, jelikož sloužila jako sýpka až do roku 1980. V roce 1985 převzal objekt MNV Malešov. Jeho plány na kulturní využití pro obec ztroskotaly a tak si objekt musel počkat na rekonstrukci až do roku 2003. V současné dobé probíhá postupná rekonstrukce objektu soukromým majitelem. Objekt je přístupný a občas se zde konají různé kulturní akce historického zaměření.

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 41,5 km od OÁZA Říčany)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 41,6 km od OÁZA Říčany)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 41,9 km od OÁZA Říčany)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 41,9 km od OÁZA Říčany)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 42,0 km od OÁZA Říčany)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 42,0 km od OÁZA Říčany)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Grunta, 80758

    (ve vzdálenosti 42,7 km od OÁZA Říčany)

    Obec Grunta leží severozápadně od Kutné Hory a dominantou obce je pseudorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl postaven v letech 1905 až 1908 a nechal jej postavit majitel panství Býchory a houslista Jan Kubelík. Bazilika je největší venkovskou svatyní ve střední Evropě.

  • Zámek Loučeň

    Zámek Loučeň

    Loučeň, 28937

    (ve vzdálenosti 42,8 km od OÁZA Říčany)

    Nejstarší zmínka o Loučni pochází již z roku 1223, ale samotný zámek byl vystavěn na popud hraběte Arnošta z Valdštejna v barokním slohu až o téměř 500 roků později, konkrétně v letech 1704-1714. Poté zámek měnil majitele a s tím souvisely i úpravy. V roce 1831 se panství ujal Karel Anselm Thurn-Taxis a změnil původní barokní park francouzského typu na anglický (přírodní). V roce 1929 byl zámek Loučeň poprvé částečně zpřístupněn veřejnosti. Po druhé světové válce proběhla konfiskace a např. v 50. letech sloužil zámek jako výcvikové středisko ČSD. Od roku 2001 je majetkem akciové společnosti Loučeň, která jej opět zpřístupnila veřejnosti (7.7.2007) a zajišťuje mimo samotných prohlídek i řadu doprovodných programů a služeb.
  • Zámek Mělník

    Zámek Mělník

    Mělník, 27601

    (ve vzdálenosti 43,0 km od OÁZA Říčany)

    Zámek je nejvýznamnější památkou města Mělník. Je ověnčen bohatou historií a ve známost vešel především svými rozsáhlými vinnými sklepy. Původně dřevěný hrad z 9. století byl přestaven na románský kamenný, ten pak na gotický kamenný hrad ze 13. století. V 16. století podstoupil hrad renesanční přestavbu. Svou raně barokní úpravu, která se konala v 17. století si zámek drží až dodnes. d roku 1949 mají ve vlastnictví původní majitelé, Lobkowitczové, kteří zpřístupnili rozsáhlou galerii s díly významných umělců.
  • Hotel Hofman

    Hotel Hofman

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,5 km od OÁZA Říčany)

    V roce 1903 si vybral tehdejší generální ředitel kladenské Poldi hutě Alexandro Pacani pro stavbu reprezentativního podnikového hotelu věhlasného Josefa Hofmana. Ten předběhl svou dobu a v éře vrcholí secese překvapil střídmým jednoduchým domem z neomítaných kladenských struskových cihel. Také užití ocelových konstrukčních prvků plnilo nepřímou úlohu firemní reklamy. Dnes je přešlechtěný hotel jedinou celistvě dochovanou autorovou stavbou na našem území.

  • Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,5 km od OÁZA Říčany)

    Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,5 km od OÁZA Říčany)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Novorenesanční radnice v Kladně

    Novorenesanční radnice v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,6 km od OÁZA Říčany)

    Novorenesanční radnice je z téže doby jako bazilika Nanebevzetí Panny Marie, konkrétně z let 1898-99. Postavena byla podle návrhu Jana Vejrycha. Vejrych si zde přivzal ke spolupráci malíře Adolfa Libschera, jenž je autorem idilického hornicko-hutnického tryptychu s ústřední ženskou postavou symbolizující bohatnoucí Kladno. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,6 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází severním směrem od Chrámu Svaté Barbory, u Rejskova náměstí v Kutné Hoře. Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. Projekt zpracoval F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobném programu, z něhož je třeba připomenout především nástropní malbu ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách.

  • Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,6 km od OÁZA Říčany)

    Původní stavbou na tomto místě byl gotický kostel z poloviny 14. století. Novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží v západním průčelí pochází z let 1898-1900. Hlavní i boční loď jsou kryty dřevěným kazetovým stropem. V 70. a 80. letech 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu a došlo dokonce k částečnému zřícení, ale po rekonstrukci byl v roce 2000 znovu vysvěcen.

  • Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,6 km od OÁZA Říčany)

    Kaple sv. Floriána je pravděpodobně posledním sakrálním dílem K. I. Dientzenhofera. Základní kámen kaple byl položen v roce 1751, dokončena byla ale až v roce 1872. Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným průčelím, jež vymezují nakoso postavené hranolové věže.

  • Zámek Kladno

    Zámek Kladno

    Zádušní 1, Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,7 km od OÁZA Říčany)

    Nejvýznamnější kladenskou památkou je barokní zámek. Stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Na těchto základech v 16. stol. postavili renesanční zámek. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple stojí v západním křídle zámku, slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

    Otevírací doba Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

  • Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,8 km od OÁZA Říčany)

    První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v 1712 a usídlila se v domě pronajatém sedleckými cisterciáky. Voršilky začaly budovat školu pro dívky a hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba na polygonním půdorysu s velkou centrální kaplí uprostřed. Podařilo se postavit pouze tri křídla. Kostel, situovaný do uliční fronty, vyrostl až na počátku 20. století. Barokní klášter byl postaven v letech 1738-1743 podle plánu K. Dienzenhofera. V letech 1895-1901 byla vybudována kaple při jihovýchodním křídle budovy. V roce 1950 odsud byly řádové sestry vystěhovány, po roce 1989 byla budova řádu opět navrácena.

  • Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,8 km od OÁZA Říčany)

    V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. V 60. letech 15. století byly pořízeny fresky v mincířské kapli.

    K poměrně významným stavebním změnám došlo v 80. a 90. letech 15. století. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515.

    K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734.

  • Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,8 km od OÁZA Říčany)

    Raně barokní budova jezuitské koleje se nachází severně od Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Výstavba Jezuitské koleje byla zahájena v šedesátých letech 17. století. Jejím projektantem se stal architekt Giovanni Domenico Orsi. Stavby se zúčastnil i Kilián Ignác Dientzenhofer. K dostavbě došlo před polovinou 18. století a v té době došlo také k jejímu propojení se Svatobarborským chrámem visutou chodbou. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, kolej ještě neměla definitivní podobu a rozsah. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného ústavu. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 - 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, který je též autorem morového sloupu.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 43,8 km od OÁZA Říčany)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Kamenný dům v Kutné hoře

    Kamenný dům v Kutné hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,9 km od OÁZA Říčany)

    Kamenný dům patří k vrcholným projevům měšťanské architektury vůbec. Tento dnes nejproslulejší kutnohorský dům pamatuje již dobu předhusitskou, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu. Od šedesátých let 15. století náležel rodině Kroupů. Dům má pozoruhodné průčelí. Již při prvním pohledu působí důstojným dojmem výrazný arkýř, nicméně vrcholný zážitek poskytne až tojúhelníkový štít. Znak havířského cechu napovídá, kde pramení Kroupovo bohatství, erb města podtrhuje význam Kutné Hory. Ve vrcholu štítu na nás shlíží trůnící madona s dítětem a po stránách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. Dnešní vzhled fasády nese známky puristické renovace objektu v závěru 19. století, po níž se stal sídlem muzea, které zde dnes turistům nabízí expozice a příležitostné výstavy.

  • Hrad Vlašský Dvůr

    Hrad Vlašský Dvůr

    Havlíčkovo náměstí 552, Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 43,9 km od OÁZA Říčany)

    Vlašský Dvůr je opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory. Záhy po svém založení kolem r. 1300, sem král Václav II. z celého království stahuje provozy z menších a poněkud roztroušených mincoven a vzniká tu pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu byly jednotlivé mincířské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV. Vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol a výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny a areál chátrá. Koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Součástí expozice je replika mincířské kovárny. Součástí prohlídky je návštěva kaple Václava IV. a zasedací síně,jež dodnes slouží svému účelu. OTEVŘENO DENNĚ: Březen a říjen: 10.00 - 17.00 Duben - září: 9.00 - 18.00 Listopad - únor: 10.00 - 16.00 VSTUPNÉ: dospělí: 60 Kč děti, studenti: 30 Kč rodinné: 120 Kč cizojaz. výklad: dospělí, důchodci 80 Kč děti, studenti 50 Kč

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 43,9 km od OÁZA Říčany)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,9 km od OÁZA Říčany)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.

  • Podlešínský viadukt

    Podlešínský viadukt

    Podlešín 43, Podlešín, 82294

    (ve vzdálenosti 44,3 km od OÁZA Říčany)

    Viadukt je kulturní památka postavená roku 1872 při stavbě Pražsko - Duchcovské dráhy. Viadukt je z tzv. karbonového pískovce, který se těžil ve zdejších pískovcových skalách. Je snadno přístupný a od svého postavení prodělal jen malou opravu mostního zábradlí. Nachází se nad silnicí z Knovíze do obce Podlešín. Více o jeho historii se můžete dočíst v kronice na oficiálním webu obce Podlešín.
  • Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 44,4 km od OÁZA Říčany)

    Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z nejpůvabnějších místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a od nepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra zaplacena stavba kostela.

    Vedle kostela sv. Jakuba náleží kostel Matky Boží k nejstarším kamenným svatyním (postaven byl ve 2. polovině 14. století) byť některé prvky mohou ukazovat i k době starší. Mnoho znaků z období vrcholné gotiky zničil požár v roce 1470. Po něm byla vystavěna nová věž a zaklenuta kostelní loď. Při opravách byl vybaven i interiér, především pozdně goticky s mimořádně hodnotnou kazatelnou. Roku 1735 nalezl v kostele poslední odpočinek významný malíř Petr BrandI, který poslední rok života trávil v Kutné Hoře.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 44,8 km od OÁZA Říčany)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Velvary, 27324

    (ve vzdálenosti 44,8 km od OÁZA Říčany)

    Jednou z gotických památek Velvar je i kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 45,0 km od OÁZA Říčany)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Sedlecká kostnice

    Sedlecká kostnice

    Zámecká 127, Kutná Hora, 28406

    (ve vzdálenosti 45,2 km od OÁZA Říčany)

    Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii.

    V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid.

    První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.

    Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

    Otevírací doba Listopad - Březen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 16.00 Duben - Září 8.00 - 18.00 Říjen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 40 Kč Děti, studenti, senioři - 20 Kč Vstupné s fotografováním + 30 Kč Vstupné s videem + 60 Kč

  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Kutná Hora, 28403

    (ve vzdálenosti 45,4 km od OÁZA Říčany)

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory, je katedrála od roku 1995 zapsaná do seznamu památek UNESCO.

    Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla též stavbou největší. Katedrálu nechali postavit sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.

    Otevírací doba denně mimo neděle 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti, studenti - 15 Kč

  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 45,5 km od OÁZA Říčany)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Zámek Stránov

    Zámek Stránov

    Jizerní Vtelno, 82593

    (ve vzdálenosti 45,6 km od OÁZA Říčany)

    Novorenesanční zámek Stránov stojí na ostrohu nad Skalským potokem u obce Jizerní Vtelno, cca 12 km od Mladé Boleslavi směr Mělník. Původní gotický hrad nechal v letech 1463-1468 postavit Jaroš ze Svojovic a z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Na přelomu 16.- 17.století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Svou dnešní podobu zámek získal při poslední novorenesanční přestavbě na konci 19.století. V roce 1917 koupil zámek Stránov Josef Šimonek (prezident Škodových závodů v Plzni, senátor). V období komunistické vlády byl zámek využíván JZD a poté jako Ústav pro mládež. Od roku 2003 je v soukromých rukou Ing. Jaromíra Šimonka. Na zámku se dlouho nacházel dětský domov a po ukončení provozu byl zámek asi 2 roky prázdný. Poté byl majitelem Ing. Jaromírem Šimonkem rekonstruován a znovu otevřen veřejnosti. Nenaleznete zde bohaté expozice a majitel se snaží organizovat i řadu kulturních akcí, přičemž využívá zkušeností ze znovuoživení hradu Houska.

    Kontakt pro komerční záležitosti: Ing. Zuzana Pavlíková Dvůr Lobeč, Lobeč2, 277 36 Lobeč telefon: 315 693 321, 606 406 308 email: info@dvur-lobec.cz

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Kadlíně

    Kostel sv. Jakuba Většího v Kadlíně

    Kadlín, 82542

    (ve vzdálenosti 46,2 km od OÁZA Říčany)

    Součástí nově vybudované naučné stezky a zároveň nejcennější stavbou středočeského Kadlína je barokní kostel sv. Jakuba Většího. Jednolodní svatyně pochází z 1. poloviny 14. století, ale roku 1724 prošla rozsáhlou přestavbou. Západní průčelí má obdélníkový portál a stupňový štít s nikami. Většina vybavení kostela je rokoková, cínová křtitelnice pochází z roku 1607.

    Před kostelem stojí dřevěná zvonice (na kamenné podezdívce) ze 16. století a státem chráněný strom - 500 let staré torzo lípy malolisté.

  • Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 46,4 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Štěpána s dřevěnou zvonicí nalezneme v nevelké vsi Malín, při silnici Kolín - Čáslav na odbočce do Kutné Hory. Historie samotného Malína je však starší než historie samotné Kutné Hory. Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky.

    Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší kostel Sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.

  • Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Bratronice, 27363

    (ve vzdálenosti 46,7 km od OÁZA Říčany)

    Barokní kostel Všech svatých v Bratronicích byl postavený v letech 1780 až 1783. Zajímavostí kostela jsou rokokové lavice v interiéru. Kostel stojí ve středu obce a nedaleko něj roste památný strom lípa malolistá.

  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 47,0 km od OÁZA Říčany)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Zřícenina Kuncberk

    Zřícenina Kuncberk

    Křinec, 28933

    (ve vzdálenosti 47,5 km od OÁZA Říčany)

    Severně nad obcí Křinec se zvedá nevelký kopec a na jeho vrcholku najdeme zříceninu zámku Kuncberk. V těchto místech bylo původně slovanské hradiště a v těchto místech byla postavena tvrz. V roce 1460 až 1470 byl tvrz přestavěna na hrad. V 16. století byl hrad uváděn jako pustý. V roce 1659 až 1680 byl v místech kde stával hrad postaven raně barokní zámek, který byl v roce 1891 zbořen. Do dnešních dnů se tu dochovaly zbytky cihlových zdí zámku a částečně zasypané sklepy z hradu. V sousedství zřícenina roste památná lípa malolistá, jejíž staří je kolem 250 let.

  • Kostel sv. Mikuláše ve Vinci

    Kostel sv. Mikuláše ve Vinci

    Vinec, 82644

    (ve vzdálenosti 48,1 km od OÁZA Říčany)

    Kostel sv. Mikuláše, původně doložen již ve 12. století, stojí ve Vinci, jihozápadně od Mladé Boleslavi. Nynější stavba pochází z doby kolem r. 1240. Přestože není mezi veřejností příliš známý, jde o jeden z nejvýznamnějších kostelů v českých zemích a jedinečnou památku románské architektury. Kostel má jednu loď čtvercového půdorysu, na níž navazuje malá nepravidelně šestiboká apsida. Stanová střecha kostela je zakončena bedněnou věžičkou.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 48,2 km od OÁZA Říčany)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 48,3 km od OÁZA Říčany)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 48,5 km od OÁZA Říčany)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 48,7 km od OÁZA Říčany)

    V osadě Církvice, v místní části Jakub stojí kostel sv. Jakuba. Byl postaven v roce 1165 v románském slohu ve vsi s původním názvem Vrch Svatého Jakuba. Za zakladatele je považována Marie ze Švábenic se syny Slaviborem a Pavlem. Kostel byl vysvěcen v roce 1165 pražským biskupem Danielem. Aktu vysvěcení se podle dochované autenticky Pražského biskupa Daniela zúčastnil český král Vladislav s královnou Juditou. Kostel se řadí mezi nejpozoruhodnější románské stavby v Čechách.

    Návštěvní doba denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

  • Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 48,8 km od OÁZA Říčany)

    Kostel Svatého Vavřince v Církvici u Kutné hory vystavěný byl poprvé zmíněn roku 1344. Původní kostel v renesančním slohu prodělal na konci 17. století barokní přestavbu. Nachází se uprostřed obce na vyvýšeném místě a je obklopen bývalým hřbitovem. Obdélný orientovaný jednolodní kostel je doplněn dvojicí bočních shodně vysokých pravoúhlých kaplí, takže má půdorys tvaru rovnoramenného kříže. Nad pravoúhlým presbytářem je umístěna věž. Před kostelem je umístěna samostatně stojící zvonice Mobiliář je většinou barokní. Významný je gotický deskový obraz Piety od Mistra Třeboňského, Zajímavé jsou i obrazy od Ignáce Raaba.

  • Zámek Kačina

    Zámek Kačina

    Nové Dvory, 28531

    (ve vzdálenosti 49,2 km od OÁZA Říčany)

    Empírový zámek Kačina leží v Nových Dvorech na Kutnohorsku. Zámek vznikal na počátku 19. století jako letní sídlo nejvyššího purkrabí Českého království Jana Rudolfa Chotka. V polovině 20. století byly upraveny zámecké exteriery i interiery.

    Nacházejí se zde expozice Muzea českého venkova zaměřujícího se na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově a tedy i šlechty. Muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici.

  • Zámek Liběchov

    Zámek Liběchov

    Liběchov, 27721

    (ve vzdálenosti 49,7 km od OÁZA Říčany)

    Na okraji kokořínské pískovcové oblasti, při soutoku Labe s Liběchovkou stojí barokní zámek. Objekt vystavěli na místě gotické tvrze, která byla v první pol. 18.stol. nahrazena renesančním zámkem, později ještě upravována. Interiéry jsou zdobené freskami od Josefa Navrátila (1838-43). V předzámčí stojí socha Persea od M. Brauna, pocházející z roku 1725, v parku barokní plastiky z druhé pol. 18. stol. a socha Kristových zázraků od J. Maxe(1845). Rozsáhlá rekonstrukce zámeckých prostor skončila v roce 1975. Umístěny zde jsou jedinečné sbírky asijských kultur Náprstkova muzea v Praze (otevřeno celoročně). Zámek Liběchov je spojen se začátky umělecké dráhy Václava Levého – českého klasicistního sochaře. Jeho nejzajímavější plastiky spojují okruh, začínající i končící u liběchovského zámku. Je vyznačen modrou turistickou značkou s délkou 12 km.

    Od roku 2002 je zámek kvůli následkům povodní uzavřený.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 49,8 km od OÁZA Říčany)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.